Sobota

1. října 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Koubek psal v Hradci historii: Laťku máme posazenou vysoko, říká

16. 5. 2022

S fotbalisty Hradce Králové dosáhl na nejlepší umístění v nejvyšší soutěži za posledních 59 let. Trenér Miroslav Koubek dovedl Votroky k šestému místu a na východě Čech prodloužil smlouvu. Obejít se ovšem bude muset bez opor, které lanaří nejlepší české kluby. „Honza Mejdr už je prakticky pryč, a kdyby odešel i Adam Vlkanova a netrefili bychom se do posil, tak to budeme mít další rok těžší,“ řekl v pořadu Klubovna sedmdesátiletý kouč, který se dále vyjádřil na adresu letošního mistra z Plzně, trápící se Sparty, rozhodčích či systému VAR.

Výčet úspěchů fotbalistů Hradce Králové v letošní sezoně FORTUNA:LIGY, kam se Votroci vrátili po čtyřech letech, je veliký. Konečné šesté místo je nejlepším umístěním v nejvyšší soutěži od roku 1963, kdy tehdejší tým skončil pátý. Od roku 1966 se Východočechům podařilo bodovat v zápase na Spartě (1:1). Do klubové kroniky se jistě výrazně zapíše i výhra nad loňským mistrem Slavií (4:3) i letošním držitelem titulu z Plzně (1:0) a postup do semifinále MOL Cupu od roku 2006. Pod úspěchy je podepsán trenér Miroslav Koubek.

„Chci poděkovat hráčům, skvěle pracovali. Jsem trenér, který má vysoké nároky a oni je podstoupili. Jsem pes na taktiku, až to hráčům někdy může být protivné, ale oni vše absolvovali. Musím poděkovat všem členům realizačního týmu, zaměstnancům klubu a v neposlední řadě fanouškům, kteří za námi jezdili do Mladé Boleslavi. Jim patří obrovský dík. Všichni máme radost a uspokojení z toho, že se to takhle podařilo,“ řekl v pořadu Klubovna sedmdesátiletý kouč, který bude u hradeckého týmu pokračovat i v následujícím ročníku.

V Hradci jste prodloužil smlouvu o další rok. Co rozhodlo o tom, že pokračujete?
Záruka, že mužstvo zůstane, pokud možno, co nejvíc pohromadě. Podle stanoviska klubu by se tak mělo stát. Samozřejmě musím akceptovat jednoho až dva hráče, kteří v případě nabídky, již nelze odmítnout, odejdou. Člověk tohle musí přijmout, když je to výhodná suma, aby si klub zafixoval rozpočet.

V zimě jste si dal čtyři podmínky svého setrvání – umístění, hráčský kádr, zvažoval jste to i z pohledu svého zdravotního stavu a v neposlední řadě měla slovo i vaše žena. Vše tedy bylo naplněno?
Pokud jde o ženu, tak to byla ode mě vždycky nadsázka. Podpantoflák nejsem, s tím umím žít a umím se s tím vyrovnat. (úsměv) Zdravotní stav byl hodně důležitý, je mi sedmdesát roků, v září mi bude jednasedmdesát a v dubnu jsem absolvoval zátěžovou prohlídku u svého kardiologa, která dopadla nad očekávání dobře. Tam jsem si rozhodl, že to jde a pokud bude zájem ze strany Hradce, tak budu pokračovat. Čekal jsem, jak dopadneme v tabulce. Ono je jiné něco plánovat v zimě, pak přijde mizérie a je z toho akorát rozčarování. O hráčském kádru, respektive o oslabení, už jsem mluvil. Je to tedy v poloze, že čtyři premisy byly naplněny, takže jsem předevčírem (ve středu 11. května - pozn. red.) podepsal novou smlouvu.

A finančně vylepšenou?
Vylepšenou ano, ale ani ne o inflaci, abychom si nemysleli, že se pohybujeme někde v nereálných číslech. Tento klub je skromný, a to já jako trenér musím být taky, i když každý má svoji cenu.

Co vám na to, že pokračujete v Hradci, řekla vaše paní? 
Nelíbilo se jí to, ale to jsou debaty, které tady nebudu rozvíjet. Samozřejmě musím do Kladna, kde bydlím, občas zajet. Ona už před rokem si nepřála, abych šel trénovat a řekla, že za to, že jsem šel do Hradce, tak sem nepřijede. A představte si, že ona to dodržela a slib splnila. Za celý rok sem nepřijela. (úsměv) 

Jste nejstarší trenér v lize. Jaký máte vztah s mladšími kolegy a oni s vámi?
Chovají se ke mně slušně. Co si myslí, to nevím, do hlavy nikomu nevidíte, ale je to dobré. Člověk tím, že se dostal do tohoto věku, tak cítí větší kolegialitu, Myslím si ale, že v mnoha případech je to strojené. Herecké výkony, které při setkání se mnou někteří moji kolegové podávají, jsou znamenité. Ale mám určitý respekt. Vztah ke mně je hezký. 

Adam Vlkanova a Jan Mejdr se objevili ve VIP lóži Slavie, která o opory týmu projevila zájem. Stalo se tak za zády hradeckého klubu. Co jste si řekl, když jste to viděl?
Kluci jsou nezkušení a skočili do pasti. Když jsem to viděl večer na internetu, tak jsem si hned řekl: Potěš pánbůh, to bude aférka a taky byla. Byla to chyba jejich manažerů, kteří tam dokonce seděli s nimi. Oni nepochopili, co je to za nesmysl. Myslím si o tom své, byl to popud Slavie kluky zmobilizovat, slíbit jim přestupy. Oni slib asi budou plnit, ale tohle bylo naivní a nepochopitelné od takového klubu, který hraje evropské poháry, kluky dostat do takové pastičky. Poškodilo to Slavii i nás a náš klub na to musel reagovat. Nejsem přítel tvrdých trestů a pokut, ale v tomto momentu se muselo něco stát. Je to absolutně neprofesionální. Ale kluci si to podle mě neuvědomili. Den před tím jsem jim říkal, ať si dají pozor, že v závěrech ročníků dochází k provokacím a tohle podle mě byla provokace.

A co jste oběma řekl? Udělil jste jim otcovskou radu?
Ano, otcovsky jsem jim vysvětlil, v čem je chyba. Žádná perzekuce z mé strany nebyla.

Pro příští sezonu už tedy s nimi nepočítáte?
Honza Mejdr je pryč stoprocentně a Adam Vlkanova v tento den, tedy v pátek 13. května, ještě v takové pozici není. 

O Mejdra se zajímají všechny tři v současnosti nejlepší české kluby – Slavia, Plzeň i Sparta. O Vlkanovu má zájem Slavia. Jaký klub byste jim doporučil?
Kam by měli jít, to nechám na nich. Všem hráčům jsem během roku říkal: Můžete se posunout jedině dobrou prací. Ve vás je vysoký potenciál a jestli se chcete posunout výš, tak jedině odejít do těchto tří klubů. Já jim takový přestup přeji, jen nám nesmí odejít pět hráčů najednou. Musí to mít svoji cestu. Ale konkrétní doporučení jim dávat nebudu. To je na nich. Slovo budou mít i jejich manažeři, hráči s nimi spolupracují a oni je vedou, někdy lépe, jindy hůře.

Na druhou stranu musíte mít radost, že pod vaším vedením hráči takhle herně vyrostli?
Práce trenéra se odbornými kruhy hodnotí nejen podle umístění, ale také podle toho, jak se vám podaří zvednout výkonnost hráčů na vyšší úroveň tak, aby byli středem zájmu bohatých a špičkových klubů. To zřejmě v tomto případě nastalo a jako trenér z toho máte slušný pocit uspokojení.  

Letošní sezonou jste se výrazně zapsali do historie hradeckého fotbalu, zaznamenali jste několik milníků. Stačí jen říct, že jste se v nejvyšší soutěži umístili nejlépe od roku 1963. Jak se vám to poslouchá?
Laťka je hodně vysoko, upletli jsme si na sebe bič. Pokud by odešel Honza Mejdr, který už je vlastně pryč, i Adam Vlkanova a netrefili bychom se do posil, tak to budeme mít další rok těžší. Zejména Adam Vlkanova je pro náš způsob hry naprosto originální hráč. Pokud by odešel, tak naše ofenziva bude jiná, ale každopádně oslabená. Musíme ho nahradit kolektivním způsobem. A jak? To musíme vymyslet. Adam má bilanci 8 gólů a stejný počet asistencí. Podle Deníku Sport je nejlépe hodnoceným hráčem celé ligy. Podle statistik byli s Honzou Mejdrem u 70 procent gólových situací celého Hradce. Z tohoto pohledu to bude pro nás velké oslabení.  

Vidíte v týmu někoho, kdo by se postupně mohl pasovat do role Adama Vlkanovy?
Způsob hry Adama Vlkanovy je tak originální, jak jsem použil tento výraz, a jeho originalita je na tak vysoké sportovní úrovni, že takový typ v mužstvu nemáme a nejsem přesvědčený, že takového hráče přivedeme. Adam je originální specifický hráč, který naběhá 12 kilometrů za zápas. Je to driblér, je schopný dát gól, dát finální přihrávku a dokáže i bránit. Je to záložník krajní, vnitřní, podhrotový hráč i útočník. Celkově to je vynikajíc hráč, který nám bude v případě odchodu citelně chybět.

Výborné výkony Hradce vás musejí pořádně hřát, ne?
Nikdo ani já jsme nečekali, že budeme v mistrovské skupině. Všechno si to sedlo. Chci poděkovat hráčům, skvěle pracovali. Jsem trenér, který má vysoké nároky a oni je podstoupili. Ať z pohledu fyzického i takticko-technického. Na taktiku jsem pes, až to hráčům někdy může být protivné, ale oni vše absolvovali, za těmi myšlenkami a informacemi celého realizačního týmu šli. Nebylo to jen o mě, obrovské poděkování patří kolegům trenérům, jsou to profesionálové každým coulem, Standovi Hejkalovi a Adrianu Rolkovi, kondičákovi Matěji Rajnochovi a trenérovi brankářů Tomáši Poštulkovi. Vytvořila se tady výborná parta. Poděkování patří i dalším členům týmu, masérům, fyzioterapeutům a všem zaměstnancům klubu. Všichni máme radost a uspokojení z toho, že se to takhle podařilo. Do dalšího ročníku máme laťku posazenu vysoko.    

Jste náročný trenér. Jak jste dokázal, že hráči vše plnili?  
Po příchodu jste nové koště, v tom máte výhodu, tak brblání nenastalo, ale kupodivu brblání nepřišlo ani, když jsem byl ometený koště. Kluci mají v sobě disciplínu, sami cítí, že se díky tomu zlepšují a chápou, že bez té práce to nepůjde. A když to řeknu lidově, ani necekli. Výkon vychází z tréninku, z ničeho jiného. Pokud v týdnu trénuji laxně a lajdácky, tak si nemůžu myslet, že podám v neděli skvělý výkon, moderní, evropský, intenzivní… V Německu mají jasné heslo: Jaký je trénink, takový je zápas.   

Který hráč vás nejvíce překvapil svým progresem? Kromě zmíněných hráčů Mejdra a Vlkanovy v první ligové sezoně vylétl také útočník Daniel Vašulín, dal šest gólů, dále brankář Patrik Vízek, nebo útočník Filip Kubala.
Jmenoval jste je všechny. Tito hráči udělali velký progres. Pravděpodobně největší posun z komplexního hlediska udělal Honza Mejdr. Před sezonou byl na vysoké úrovni z pohledu atletického a herní stránka u něho před rokem nebyla TOP. Během té doby se ale po této stránce hodně zlepšil, takže se teď snoubí s jeho mimořádnou silovostí a atletičností. V mých očích udělal největší pokrok on.

Generální partner podcastu Klubovna:

www.fcslaviahk.cz


Partneři podcastu Klubovna:


www.x7ds.cz



www.porsche-hk.cz


www.jakojedenteam.cz

 

Oživili jste i nejstaršího hráče týmu, pětatřicetiletého Jakuba Radu, který dal 9 gólů a z tohoto pohledu prožil životní sezonu. Bude pokračovat?
U Jakuba to po devíti gólech ani nemůže být jinak. On měl problém s kolenem, ne-li s oběma. U něj je nutné, aby byl zdravý, ale sám říká, že je v pořádku, kolena drží, cítí se dobře, až je sám překvapený. Potom už to je o té práci a starší hráč mnohdy musí pracovat ještě víc, regenerovat a podobně. Takže s Jakubem jdeme dál. Jeho přínos není jen na hřišti, ale i v kabině. On klukům dává nejvíc, prožil toho hodně v kariéře, předává zkušenosti, které nabral. Je to duše mužstva, velký pomocník mladých hráčů.

Druhým nejzkušenějším hráčem je Pavel Dvořák. V zimě byl na operaci s kolenem, na jaře moc nehrál. Jak to vypadá s ním?
Dvořka samozřejmě také pokračuje. On je víc introvert a z jeho strany ten aspekt v kabině není tak intenzivní, ale to je v pořádku. Měl dobrý podzim, pak šel na preventivní zákrok s kolenem, aby mohl hrát dál. Na jaře měl smůlu. Vypadl z toho a na začátku jara, kdy ještě nebyl připravený, se mužstvo chytlo, v průběhu devětkrát v řadě neprohrálo. Teď je to u něj otázka trpělivosti, trénovanosti, nabrání herní praxe třeba i přes B-tým. Pavel z toho není nadšený, ale nedá se nic dělat. Nepomohlo mu, že jsme také změnili systém hry. Více mu vyhovovalo, když jsme hráli v rozestavení 3-4-3, potom jsme přešli na 3-5-2, to už mu nesedělo, ale musíme mu najít pozici. Během jara už se kondičně dostal na odpovídající úroveň a určitě ještě neřekl poslední slovo.   

A nabízí se nějaký talent z mládeže?
Celé jaro s námi trénují dva mládežničtí reprezentanti Jurčenko a Kutík, ale jsou to ještě mláďátka, je jim osmnáct let. Jde o to, aby hlavně našňupali vzduch. Jestli si oni mysleli, že to půjde rychleji, tak to nebylo v plánu. Bylo jim to vysvětleno. Trénují s áčkem, to už je pro ně jeden bonus. Mají tréninkový proces ve větší intenzitě a v náročnosti. Teď potřebují co nejvíc hrát za B-tým Českou ligu, aby se adaptovali na dospělý fotbal. Jenže dorost měl problém se záchranou, tak nastupovali za dorost a možná jim v tomto směru utekl nějaký čas. Od léta už to snad bude lepší. Takže to jsou dva největší adepti z našeho dorostu, ale liga je pro ně zatím někde jinde.  

O které hráče máte zájem?
Intenzivně pracujeme na posílení kádru, jednání probíhají, ale zatím není nic konkrétního, a to opravdu nechci nějak mlžit.

Z pohledu příchodů se skloňuje jedno jméno - Václav Pilař. Je reálný jeho návrat do Hradce?
Vaška jsem trénoval v Plzni, máme spolu hezký vztah, je to už sedm let. Má v Jablonci smlouvu, v tuto chvíli, pokud padají nějaká jména, tak se Vašek také zmíní, ale v jeho případě by to mělo poměrně složitý vývoj. V pořadí potenciálních příchodů není jeho jméno na prvním místě, ale byl bych rád, kdyby se takhle vysoko posunul.

S hradeckým týmem jste byli u oslav Plzně, která po vítězství nad vámi a ztrátou Slavie získala titul. Co vám běželo hlavou? Vy jste s Viktorií dosáhl na titul v roce 2015.    
Hlavou mi neběželo vůbec nic. Ze hřiště jsem běžel pryč. Neměl jsem dobrý pocit. My jsme prohráli, oni slavili titul… Akorát jsem se rozloučil s našimi věrnými fanoušky. Vidíte, nerad bych zapomněl na fanoušky. Rád bych jim tímto poděkoval za to, že za námi jezdili sto kilometrů. Stačilo, i když jich tam bylo 300 a my jsme měli díky nim výbornou kulisu. Hradeckým fandům patří obrovský dík. Moc nám pomohli. Jen je mi líto, že se zápasy nemohly hrát v Hradci. Být to tady v nové aréně, tak by se osmitisícová kapacita zaplnila.

Příští rok dovršíte 40 let trénování. Nebylo by stylové, když se nadcházející sezona vydaří, vést Hradec i v nové fotbalové aréně?
Já už do arény nechci vejít s hůlkou... (smích)

V domácím azylu v Mladé Boleslavi budete působit i příští rok. Letos to ani takový problém nebyl?
Pokud nás tam nechají, tak by to bylo dobré. Ostatně jiná možnost ani není, byť stadion v Hradci hezky roste, už vidím tribuny. Nám se v Mladé Boleslavi hraje dobře. Máme málo diváků, ve stovkách, každý si nemůže dovolit jezdit takovou dálku na fotbal, ale hřiště je ideální, stadion má malou kapacitu a i 300 diváků dokáže vytvořit dobrou atmosféru. Modleme se, aby nás tam pan Dufek (majitel klubu) nechal. V Boleslavi také z toho nejsou nadšení. Nabourává jim to i jejich program.

Jaké je vaše přání ve spojitosti s hradeckým fotbalem?
Jednoznačné přání je, abychom navázali na tento ročník, však se také říká, že druhý ročník je těžší než ten první. Přeji si, abychom byli těmi, kteří dovedou klub na nový stadion, byť to třeba nebude ze šestého místa, ale abychom neměli problémy a podařilo se nám příští sezonu zvládnout.

Co Miroslav Koubek řekl mimo jiné na letošního mistra z Plzně, trápící se Spartu, výkony rozhodčích i systém VAR si poslechněte v podcastu.

 

Hosté Jiřího Tůmy a Jana Krause v Klubovně

#15 Aleš Kmoníček, generální manažer hokejistů Mountfield Hradec Králové

#14 Romana Ptáčková, trenérka basketbalistek Sokola Hradec Králové

#13 Aleš Kisý, český paralympijský reprezentant

#12 Peter Sedmák, basketbalista týmu Královští sokoli Hradec Králové

#11 Daniel Vašulín, fotbalista FC Hradec Králové, a Jan Plíva, zástupce fanoušků

#10 Ladislav Čihák, asistent trenéra Mountfieldu Hradec Králové

#9 Pamela Therese Effangová, basketbalistka Sokola Hradec Králové

#8 Richard Jukl, generální manažer FC Hradec Králové

#7 Milan Přibyl, místopředseda představenstva FC Hradec Králové

#6 Bohumil Jank, hokejový obránce Mountfieldu Hradec Králové

#5 Petr Fousek, předseda Fotbalové asociace ČR

#4 Radek Smoleňák, kapitán Mountfieldu Hradec Králové

#3 Adam Vlkanova, kapitán FC Hradec Králové, a Jan Plíva, zástupce fanoušků

#2 Petr Průcha, trenér Nového Bydžova a bývalý ligový fotbalista Blšan

#1 Patrik Vízek, brankář fotbalistů FC Hradec Králové

 

Jiří Tůma, Jan Kraus
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: Luboš Lorinc/fchk.cz