Neděle

2. října 2022

Nyní

16°

Zítra

14°

Svátek má

Nemáme se za co stydět, říká o působení na radnici primátor Hrabálek

20. 6. 2022

Už za tři měsíce čekají voliče v Hradci Králové komunální volby a početný zástup kandidátů si už teď brousí zuby na ten nejvyšší post na hradecké radnici. Ještě před tím, než vám představíme volební lídry jednotlivých stran, přijal pozvání do Debaty pod Bílou věží současný primátor Alexandr Hrabálek (ODS). Posunul se Hradec Králové v posledních čtyřech letech dopředu? Co se vedení města povedlo a které volební sliby naopak zůstaly nenaplněné? Nejen na tyto otázky odpovídá ve videu dosluhující hradecký primátor.

Podařilo se vám podle vašeho názoru za ty necelé čtyři roky v čele města posunout Hradec Králové tak, jak jste si na začátku představoval?
Myslím si, že v principu se to povedlo. ODS i celá koalice měly obsáhlý volební program a myslím si, že každý pochopí, že se nepodařilo splnit úplně všechny body. Jsem ale přesvědčen o tom, že drtivou většinu se splnit podařilo.

Nelitujete zpětně, že jste v ODS v roce 2018 zvolili cestu koalice s hnutím ANO a Změnou pro Hradec a Zelenými (ZPHZ)? Už tenkrát na protest opustil ODS například bývalý primátor Otakar Divíšek.
Je všeobecně známo, že se ta koalice zhruba po dvou letech vinou ZPHZ rozpadla. Já si ale myslím, že do té doby byla ta koalice funkční a podařilo se nám v ní prosadit spoustu věcí.

V programovém prohlášení najdeme mnoho bodů, které se bohužel úplně nepodařilo splnit. Na některé z nich se zeptám. Proč se nepodařilo urychlit dokončení územního plánu, na kterém se pracuje už 12 let?
Územní plán je jedna z nejsložitějších věcí, které město řeší. Sledují to tisíce občanů a bylo vzneseno obrovské množství připomínek, které se postupně řešily. Došlo také k personálním výměnám a možná i to bylo příčinou toho, že se ne všechno podařilo.

Za prioritu jste v programovém prohlášení označili rekonstrukci Velkého náměstí. Proč se za celé volební období nepodařilo ji aspoň zahájit?
Je to obrovská škoda. Na rekonstrukci Velkého náměstí se pracuje už spoustu let a nejsme zdaleka první radnice, která se o to chtěla snažit. Zdědili jsme projekt ve fázi, kdy se kvůli podjatosti ocitla veškerá dokumentace až v Liberci. My jsme přišli s myšlenkou, že rozfázujeme opravy na sedm etap. První měla na řadu přijít oprava podloubí, ale ačkoliv jsem dvakrát obeslal majitele těch domů na náměstí, všechny potřebné souhlasy jsme nezískali. Jsem z toho velmi překvapen, protože město bylo připravené opravy udělat. Nemohli jsme tak opravit ani chodníky v podloubí.

Nemohli jste být v té komunikace přece jen aktivnější?
Těžko tlačit na vlastníky, kteří třeba nemají ani trvalé bydliště v Hradci Králové. Častokrát vám nezbyde nic jiného než doporučený dopis, byť jsme se snažili je kontaktovat i osobně.

Podobně jako Velké náměstí označovalo programového prohlášení za prioritu i Severní terasy a Žižkovy sady. Přes existující projekt ale rekonstrukce stále není na pořadu dne. Měla by to být pro město opravdová priorita?
Je to krásná část města, která si rozhodně zasluhuje opravu. Finanční náklady jsou tam ale obrovské a je zapotřebí počkat například na nějakou vhodnou dotaci. Opravy se tam pohybují v řádech stovek milionů korun.

Předvolebním evergreenem je v Hradci Benešova třída. Proč se nepodařilo projekt revitalizace výrazněji posunout?
My jsme se samozřejmě na Benešovu třídu soustředili, na začátku volebního období jsme ale zjistili, že nemáme souhlasy všech vlastníků. Nepočítali jsme s tím, že ty souhlasy město nemá a určitě je mělo začít shánět už předchozí vedení. Podařilo se nám po čase souhlasy získat, ale jeden z vlastníků s námi dlouho odmítal jednat. Trvalo to více než rok a bohužel nám během toho roku vypršela platnost různých jiných dokumentů. V současné době už všechny souhlasy máme a je zažádáno o územní rozhodnutí.

Má být vůbec pro město oprava Benešovy třídy za více než miliardu prioritou?
Je to celý městský bulvár, na kterém bydlí několik desítek tisíc občanů. Opravit se rozhodně musí. Kdo se projde po Benešovce, tak vidí, že v některých místech nevypadá opravdu vůbec vábně. My jsme se soustředili aspoň na opravy některých přidružených částí a teď také třeba do opravy lávky u Kozlovky. Co se týká té velké rekonstrukce, občané si musí uvědomit, že formální záležitosti s územním rozhodnutím nebo stavebním povolením jsou záležitostmi státní správy a město to může jen velmi těžko ovlivnit.

Bude si ale město vůbec moct v nejbližších letech takovou investici dovolit?
Rozhodně to bude velmi nákladné a myslím si, že se to neobejde bez úvěru. Město je ale v dobré finanční kondici, takže si ten úvěr bude moci dovolit.

Jaká je situace ohledně výstavby křižovatky Mileta, jejíž zahájení jste také slibovali?
Myslím, že ohledně Milety jsme udělali obrovský kus práce. Rekonstrukce se netýká jen samotné křižovatky, ale týká se i napojení na fakultní nemocnici, univerzitní kampus, nové administrativní centrum a supermarket Kaufland a také napojení na Benešovu třídu. Největší radost mám z toho, že když jsme získali územní rozhodnutí, tak se mně podařilo vyjednat s aktivisty, kteří bránili rekonstrukci Milety, smír. Vyskytly se tam pak ještě nějaké vlastnické problémy, teď už jsou ale vyřešené a v příštím roce by se skutečně mělo začít stavět. Mám z toho radost a troufám si říct, že je to výsledek naší diplomatické práce.

Vy jste v programovém prohlášení slibovali také rozvoj startovacích bytů, což měla být cesta, jak udržet ve městě více mladých lidí. Proč se nepodařilo za ty čtyři roky tu síť rozšířit ani o jeden startovací byt?
Bohužel je to jeden z bodů, kde opravdu máme trošku dluh. Pro město je opravdu složité kvůli zákonu o veřejných zakázkách stavět. Soustředili jsme se tak na to, abychom vytvářeli podmínky pro developery, aby mohli ve městě začít stavět domy. V současnosti například pracujeme na zkapacitnění odpadní sítě v Kuklenách, kde následně developer chystá postavit několik stovek bytů. Město se rozhodlo jít spíše tímto způsobem, protože developeři postaví byty daleko snadněji než město.

Budou si ale takové byty třeba ti mladí lidé moct dovolit?
S těmi developery bývají činěny dohody, že část bytů dávají k dispozici městu, které s nimi poté může nakládat. Vím, že máme deficit, na druhou stranu jsme ale spoustu bytů zrekonstruovali a umožnili tak jejich využívání.

Když se podíváte na některé ty zmíněné body z programového prohlášení, nemáte pocit, že by se v budoucnu programy měly psát trochu realističtěji?
Já si myslím, že to byl realistický program. Uvědomte si ale, co se během našeho volebního období událo. Tím nemyslím rozpad koalice, ale to, že jsme se dva roky potýkali s covidovou pandemií. Nebyla to žádná legrace. Nikdo nevěděl, jak daleko to půjde, ale věděli jsme, že to rozhodně zasáhne do naší ekonomiky. Při prvním zběžném pohledu se může zdát, že jsme spoustu věci nesplnili, ale my jsme byli v mnoha případech v podstatě zastaveni. Trvám na tom, že jsme město pandemií provedli tak, že se nemáme za co stydět.

Jak to vypadá s hledáním strategického partnera pro fotbalový klub?
Rada města na posledním jednání rozhodla o najmutí společnosti, která náš fotbalový klub ocení. Věřím tomu, že nejdéle do konce prázdnin pak vyhlásíme soutěž o vstup strategického partnera do našeho fotbalového klubu. Je to důležitý krok pro to, aby klub měl jakousi jistotu a měl větší možnost získávat finance. Není úplně obvyklé, že vrcholový fotbalový klub vlastní ze sta procent město.

Jak vypadá plán s rekonstrukcí Pajkrovy flošny s cílem využít ji jako místo pro vysokoškolské studenty?
Já se té problematice věnuju už 10 let a jsem moc rád, že byla nyní vyhlášena soutěž o zhotovitele projektu. Takže určitý posun tady je. Jsem optimista a věřím, že se zhotovitel projektové dokumentace najde, projekt bude realistický a nakonec se nalezne i zhotovitel stavby. Současný plán počítá s tím, že tam vznikne kulturně-vzdělávací centrum hradeckých vysokoškoláků.

Zastavme se ještě u úspěchů radnice. Mimo jiné se podařilo odblokovat křižovatku Mileta, začít budovat inteligentní dopravní systém a fotbalový stadion nebo postavit dům s odlehčovací službou. Na co budete zpětně vzpomínat s největší hrdostí?
V každém případě na ten fotbalový stadion, protože to je záležitost, o kterou se město snažilo 30 nebo 40 let. Když jsme přišli na radnici, tak jsme zjistili, že je vyhlášená soutěž na výstavbu trávníku a dvou tribun s cenou okolo 450 milionů korun. Za další ohromně vysokou částku by se tak musel stadion ještě dostavět a navíc jsme zjistili, že v projektu byla spousta chyb. Soutěž jsme proto zrušili, což vyvolalo obrovskou bouři. Podařilo se nám ale projekt opravit, najít zhotovitele a stadion se dnes opravdu staví. K celé řadě rozhodnutí v tom postupném procesu bylo třeba osobní odvahy. Tu jsme projevili a stadion se staví.

Co říkáte na to, že vás hradecká ODS jako úřadujícího primátora zařadila až na 5. místo kandidátky do podzimních voleb?
Je to záležitostí těch, kteří to takhle vymysleli a zrealizovali. S nadsázkou jsem řekl na volebním shromáždění, že před čtyřmi roky jsem byl na osmém místě, myslím si, že se nám za ty čtyři roky podařila obrovská spousta věcí a že jsem zřejmě díky tomu poskočil o tři místa. Tak jsem kolegům poděkoval.

Pojďme k aktuální informaci. Dohodli jste se s konsorciem stavebních firem v čele se Strabagem na zvýšení ceny za fotbalový stadion o 59 milionů korun, ale také na zvýšení kapacity na 9300 míst nebo na zbourání staré tribuny. Jak tu dohodu z pohledu města hodnotíte?
To, že se ocitneme několik málo stovek kilometrů od frontové linie nemohl nikdo předpokládat, takže jsme očekávali, že se na nás firmy s žádostí o změnu podmínek asi obrátí. Železo, beton nebo cement se staly nedostatkovými komoditami a zásadně stouply i ceny. Firmy nás oslovily s žádostí o 69 milionů. Vyjednávací tým nakonec dohodl sumu 59 milionů s tím, že v tom navýšení je zahrnuta navíc demolice současné budovy, vybudování parkoviště na témže místě a zvýšení kapacity z osmi tisíc na 9300 míst. Samozřejmě je to nemalý nárůst ceny, ale dostaneme za to něco, s čím jsme vlastně nepočítali. Jen ta demolice by vyšla zhruba na 15 milionů korun. Myslím, že konečné řešení je podstatně méně krvavé, než čeho jsme se báli.

Věříte, že ta dohoda na zastupitelstvu projde?
Věřím tomu. Myslím, že více jak polovina zastupitelů je realistická. Ve vyjednávacím týmu navíc nebyli jen zástupci ODS a ANO, ale i paní Springerová z HDK. Neumím si představit, že by se tato stavba zakonzervovala.

Co si myslíte o nápadu splavnění Labe a o počínání náměstka Bláhy. Připomenu, že vítězem tendru na studii o splavnění Labe se stala firma Vladimíra Kremlíka, který náměstku Bláhovi právě v souvislosti se splavněním Labe dělal poradce.
S nápadem na splavnění Labe do Jaroměře pro turistickou dopravu nepřišel pan náměstek Bláha, poprvé se to na radnici řešilo už v roce 2010. Uvažovalo se o tom, jako o velmi vhodném doplnění cyklostezky z Hradce na Kuks. Já bych to viděl jako vítané obohacení turismu v našem regionu. Metody, jakými toho chtěl pan náměstek Bláha dosáhnout a jaké byly zvoleny firmy, jsou ale jeho záležitost.

Pokud vás voliči a povolební jednání nekatapultují zpátky do křesla primátora a funkci budete někomu předávat – jaké tři rady byste dal svému nástupci?
To je těžká otázka, zatím jsem o tom neuvažoval, protože samozřejmě jdeme do voleb s tím, že budeme pokračovat. Také nevím, jestli by případný nástupce o mé rady stál. Přál bych mu ale, aby se zastupitelstvo vrátilo do kolejí, které jsem poznal v letech 2012 až 2014. Zastupitelé tehdy opravdu jednali ve prospěch města. V poslední době se ale hradecká politika velmi začala přibližovat politice vysoké, což mě mrzí. Přednesli jsme celou řadu dobrých návrhů, které byly smeteny ze stolu jenom proto, že jsme je navrhli my.

Jaké máte plány pro případ, že nezůstanete v nějaké vysoké funkci na radnici? Vrátíte se do akademické sféry nebo se už těšíte na případný důchod?
Neplánuju návrat do akademické sféry. Asi bych se těšil na důchod. Umím si představit, že bych šel na chalupu a s manželkou bychom si začali užívat klidného důchodu, cestovat a dopřáli bychom si to, co jsem manželce ani rodině poslední čtyři roky nebyl schopen poskytnout.

Kam by se mělo město podle vás posunout za další čtyři roky?
Mělo by se posunout k tomu lidem, že se tady bude žít ještě lépe než teď. A musím říct, že to nebude úplně lidem lehké, protože se zde už teď žije dobře. Věřím, že se třeba podaří pohnout je těmi Severními terasami, že se podaří něco udělat s Benešovou třídou a že se podaří zrekonstruovat Velké náměstí. Myslím si, že tomu případnému vedení po nás předáme město v dobrém stavu a troufnu si říct, že v lepším stavu, než v jakém jsme ho převzali.

Tomáš Kulhánek
tomas.kulhanek@salonkyhk.cz
Foto: Sára Doležalová