Pondělí

28. listopadu 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Většina Ukrajinců se touží vrátit domů, říká studentka UHK Kateryna Kropyva

12. 4. 2022

Pochází z města Obuchiv v Kyjevské oblasti, už tři roky ale žije a studuje v Hradci Králové. Aktuálně ze všech sil pomáhá válečným uprchlíkům z Ukrajiny a zároveň s obavami sleduje, jak se vyvíjí situace v její rodné zemi, kde zůstává celá její rodina. Hostem Debaty pod Bílou věží byla studentka Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové (UHK) Kateryna Kropyva.

Kateryna Kropyva v Hradci Králové už téměř tři roky studuje pedagogiku ruského jazyka. Do Česka se podle svých slov nedostala náhodou. „Mým cílem bylo studovat v České republice. Vybírala jsem různé školy se zaměřením na pedagogiku. Zaujala mě UHK i celé město, které je velmi klidné a hezké,“ popisuje, proč si vybrala právě Hradec Králové.

Pro Katerynu je ruština jejím druhým mateřským jazykem a v Česku si učením ruštiny přivydělává i během studia. I v současné situaci prý zatím nemá o studenty ruštiny nouzi. „Hodně mých studentů se teď učí rusky proto, aby pomáhali Ukrajincům. Zájem o ruštinu zatím výrazně neklesá, ale vím, že se to stane,“ říká plynulou češtinou Kateryna Kropyva, která se česky začala učit rok a půl před příjezdem do Hradce. Test z češtiny byl totiž podmínkou pro přijetí na UHK.

Jen těžko pochopitelné jsou pro Katerynu zprávy o údajném utlačování ruské menšiny na Ukrajině, které nejen v Česku šíří různá dezinformační média. „Ani jednou v životě mi na Ukrajině nikdo nevyčítal, když jsem s někým mluvila rusky. Mám kamarády na východě Ukrajiny, kteří mluví rusky celý život. Nikdo je kvůli tomu ale nijak neutlačoval," vypráví o tom, jak vzpomíná na život ve své rodné zemi.

Všechny sny nahradil jediný: Chce se vrátit domů

Na 24. únor letošního roku, tedy den, kdy začala válka na Ukrajině, si prý bude Kateryna pamatovat po zbytek svého života. „Když jsem se probudila, našla jsem v telefonu hromadu zpráv. Otevřela jsem hned tu od své maminky a tam bylo napsáno: Buď v klidu, ale začala u nás válka a my proto odjíždíme z domu. Jedeme se schovat na chatu, kde je špatné spojení, takže kdyby ses s námi nemohla spojit, neděs se. Všechno je fajn,“ vypráví Kateryna o momentu, kdy zjistila, že Rusko vojensky napadlo její rodnou zemi, ve které má svou rodinu i mnoho kamarádů.

„Přišlo mi hrozné, že já sedím v bezpečí a skoro všichni mí blízcí jsou ohrožení a já nemůžu nic udělat proto, abych je zachránila nebo jim nějak pomohla,“ dodává ukrajinská studentka hradecké univerzity s tím, že i její život se od osudného 24. února obrátil vzhůru nohama. Všechny její problémy prý teď v porovnání s válkou působí naprosto bezvýznamně. „Změnily se moje cíle, sny a vnímání úplně všeho. Nikdy jsem nebyla nějaký velký vlastenec, po začátku války se to ale celé změnilo. Veškeré mé sny a plány teď nahradil jediný – chtěla bych jet domů,“ vypráví Kateryna, jejíž rodina i nadále zůstává na Ukrajině.

Rodiče k cestě do Hradce nepřesvědčila

„Strašně moc jsem chtěla, aby za mnou přijeli a já se o ně mohla postarat. Všechny mé snahy je přesvědčit ale byly neúspěšné,“ přiznává s tím, že maminka ani teta o variantě odjezdu příliš neuvažovaly. Tatínek pak vzhledem k současným nařízením Ukrajinu ani opustit nesmí. „Moji rodiče se také snaží pomáhat jako dobrovolníci v různých organizacích a říkali mi, že lidé je tam teď potřebují, vypráví Kateryna, která v další části rozhovoru hovoří i o svých známých, kteří ve válce s Ruskem aktivně bojují se zbraní v ruce.

Aktivně pomáhat se rozhodla i samotná Kateryna. Ukrajinská studentka pedagogické fakulty hned po začátku války nabídla svou pomoc přes databázi dobrovolníků UHK. „Pomáhám různě. Pracuji jako tlumočnice, učitelka češtiny, občas také jako nějaká psychologická pomoc a píšu překlady," vypočítává svou nynější činnost mladá Ukrajinka.

Mají strach, aby se mohli vrátit zpátky, říká o uprchlících

Podle zkušeností Kateryny má většina ukrajinských uprchlíků zájem vrátit se co možná nejdříve do své země. Často jde o maminky s dětmi, jejichž partneři zůstávají bojovat na Ukrajině. „Hodně uprchlíků se mě ptá, zda se budou moct vrátit, když podepíší nějaký dokument k vízům, ubytování nebo zaměstnání. Bojí se, že když už sem přijeli a budou tady mít nějaké závazky, bude pro ně pak těžké vrátit se domů. Určitě jsou i lidé, pro které to byla příležitost se odstěhovat. Těch lidí, kteří se ale opravdu chtějí vrátit domů a budovat znovu svůj stát, je určitě víc,“ je přesvědčená Kateryna Kropyva, která hovoří i o svých zkušenostech s prací s ukrajinskými dětmi.

Co by podle Kateryny potřebovaly ukrajinské děti pro lepší začlenění do českých kolektivů? Překvapil ji postoj Čechů k ukrajinským uprchlíkům? Jak vychází se svou ruskou spolužačkou? A co říká na měnící se nálady v části české společnosti? To a mnohem více se dozvíte v Debatě pod Bílou věží s ukrajinskou studentkou hradecké univerzity Katerynou Kropyva. 

Tomáš Kulhánek
tomas.kulhanek@salonkyhk.cz
Foto: Jiří Tůma