Úspěšnost antigenních testů je u omikronu velmi nízká, říká matematik

Matematická data mohou podle Michaela Šturma výrazně pomáhat i v boji s epidemií koronaviru. Je z nich ale zároveň patrné, že covid zcela porazit zřejmě nedokážeme. „Občas slyšíme z médií prohlášení, že epidemii zastavíme. Když se ale podíváte na data, tak zjistíte, že jako lidstvo epidemii covidu rozhodně zastavit neumíme," upozorňuje velký milovník matematiky.

Data by se podle Šturma dala využívat mnohem lépe i při strategii testování. Dokazují totiž například, že přesnost antigenních testů, které se nyní používají ve školách, je pouze 37 procent. „Kdybyste o jakékoliv umělé inteligenci řekli, že má přesnost 37 procent, tak by vám všichni řekli, že to nikdy v životě nesmíte spustit. Pokud bychom šli čistě po datech, museli bychom hledat lepší testy. Z pohledu matematiky by dávalo smysl přejít na PCR testy," říká v podcastu Michael Šturm.

Antigenní testy podle Šturma zvlášť u varianty omikron nefungují příliš dobře. Dokazuje to na konkrétním případů z jedné ze škol, kde jeho firma prováděla antigenní i PCR testování zároveň. Zatímco PCR testy odhalily 63 pozitivních dětí, antigenní testy vykázaly jen čtyři pozitivní. Z toho bylo navíc jedno dítě falešně pozitivní. „Takže podle té současné strategie jsme měli čtyři pozitivní, ale reálně nám jich 60 dalších zůstalo ve škole a jeden zdravý naopak musel domů," vysvětluje na konkrétním příkladu Šturm.

Když už to neudělá stát, měly by se prý z těchto dat poučit minimálně zaměstnavatelé. „Všem bych doporučoval, aby každého pozitivního zaměstnance poslal na ověřovací PCR test. Je tam totiž pravděpodobnost vyšší než 62 procent, že ten člověk covid nemá a bude se tak po PCR testu moct vrátit do práce," radí matematický expert.

Michael Šturm tvrdí, že data mohou pomoci českému zdravotnictví i v budoucnu poté, co covidová pandemie odezní. Vzhledem postupnému úbytku lékařů bude prý nutné ulehčit jim práci elektronizací zdravotnictví a využíváním moderních dat. „Dřív jsme řešili jediná data, a to byla váha. Dnes už má na sobě hodně lidí chytré hodinky, které jim měří tlak, tep nebo počet kroků. A bude toho čím dál tím více. Pokud budeme mít dostatek dat, dokážeme dokonce i predikovat, co se s tím člověkem v budoucnu stane," tvrdí Šturm.

Tomáš Kulhánek
tomas.kulhanek@salonkyhk.cz