Pondělí

6. července 2020

Nyní

18°

Zítra

16°

Svátek má

(Ne)fotbalový stánek si hradecká srdce nezískal

5. 1. 2020

(Ne)fotbalový stánek si hradecká srdce nezískal 14 snímků
Že by tehdy zhruba šedesátitisícové město Hradec Králové potřebovalo nová sportoviště, se nahlas hovořilo už začátkem 50. let. Krajský národní výbor se této myšlenky chopil ve velkém a naplánoval komplex několika sportovišť v Malšovicích, jehož chloubou měl být Všesportovní stadion. Jeho podobu si vzali na starost pánové František Steiner a František Čížek, kteří hledali inspiraci v antice. Proto oválný stadion, v jehož středu je dostatek místa pro fotbalové hřiště i běžecké dráhy, a tribuny s kamennými lavicemi.

Stavět se začalo v roce 1959 a v plánu bylo, že rok poté se sem přesunou fotbalisté. Ti zatím válčili na hřišti U Nemocnice, které sice mělo své mouchy, občas ho vytopila voda z Orlice, hrálo se na škváře a zázemí pro fanoušky tvořila víceméně jen provizorní tribuna, ale všichni to tam milovali. O neopakovatelné atmosféře hovoří v jiném článku v tomto magazínu fanoušek Jiří Pospíšil.

Prvoligové standardy stadion bohužel nesplňoval a stěhování bylo nevyhnutelné. Fotbalisté si nachystali to nejlepší možné loučení a v sezoně 1959/1960 získali historicky první a doposud poslední prvoligový titul pro Hradec Králové. Tím měla éra U Nemocnice skončit.

Očekávaná premiéra na novém hřišti v Malšovicích se uskutečnila ve středu 10. srpna roku 1960. Úmyslně je uvedeno pouze hřiště, protože do stadionu měla stavba hodně daleko. Diváci, kterých na přípravný zápas dorazilo úctyhodných 3500, se mačkali na valech z písku, kde si dokonce podle pamětníků museli pod sebou udupat místo, aby nesjeli dolů. Jinak se utkání povedlo, Hradec nasázel Hostinnému 15 branek. Tribuny rostly pomalu za chodu.

V květnu roku 1966 mělo nastat už definitivní stěhování fotbalistů, ale Všesportovní stadion stále nebyl kompletně dostavěný, přitom od prvního zápasu uplynulo už šest let. Součástí slavnostního otevření byl dojezd třetí etapy Závodu míru a přátelský zápas mezi Hradec Králové a brazilským týmem Vasco da Gama. Ostudu nikdo zažít nechtěl, a tak se do stavebních prací zapojili takřka všichni, kdo byli po ruce – vojáci, příslušníci bezpečnosti, školáci, brigádníci a samozřejmě zaměstnanci podniků. Teprve měsíc před plánovaným zahájením dostaly tribuny s 3500 místy k sezení střechu.

Votroci sobě

Do ságy o novém stadionu vnesl FC Hradec Králové nápaditý projekt s názvem Votroci sobě. Princip je jednoduchý – za částku od dvou do desíti tisíc korun podle umístění si libovolní zájemci mohou symbolicky zakoupit díl hřiště o velikosti jeden metr čtvereční. Až bagry a jeřáby konečně dorazí, hodlá klub peníze skutečně vybrat a na výstavbu přispět. Při adoptování políčka dostane jeho nový majitel certifikát a bude navždy zvěčněn mezi patrony fotbalového stánku. Ohlasy jsou veskrze pozitivní, do projektu se zapojili i bývalí nebo současní fotbalisté Pavel Krmaš, Luboš Kubík a Tomáš Malinský či předseda FAČR Martin Malík a náměstek královéhradeckého primátora Jiří Bláha. Více informací najdou zájemci na webu www.fchk.cz.

Všechno se ale v rámci možností stihlo a slavnostní ceremoniál sledovalo více než 20 tisíc diváků. Fotbalisté s brazilským týmem prohráli 2:3, ale v účastnících se mísily rozporuplné pocity zejména kvůli tomu, že město sice dostalo moderní sportoviště, jenže mu scházela „nemocniční” atmosféra. Navíc na běžné ligové zápasy nechodilo zdaleka tolik diváků, proto fotbalisté i v dalších letech mezi oběma hřišti pendlovali.

V srpnu roku 1972 zažil Všesportovní stadion zřejmě nejslavnější zápas své historie. K prvnímu utkání po postupu do první ligy přijela Sparta a na ochozech se údajně tísnilo až 36 tisíc fanoušků. Část z nich se dovnitř dostala bez vstupenky. Votroci díky nováčkovské euforii vyhráli 3:2, ale na konci sezony znovu spadli.

Neodmyslitelnou součástí malšovického stadionu, díky němuž je známý i daleko za hranicemi okresu, jsou takzvaná lízátka. Čtyři ocelové stožáry jsou vysoké 55 metrů, každý váží 45 tun a na jejich vrcholu jsou kruhové osvětlovací panely o průměru 10,5 metru. Poprvé lízátka osvětlila hřiště 20. května 1975 při zápase se Slovanem Pardubice. Do Malšovic se fotbalisté napořád přesunuli v roce 1985. Se starým hřištěm se rozloučili 2. listopadu výhrou 5:0 nad týmem LIAZ Jablonec. Jeho branku tehdy hájil pozdější předseda fotbalové asociace Miroslav Pelta.

Za desítky let se vzhled Všesportovního stadionu moc nezměnil. Všichni doufali a stále doufají v nový ryze fotbalový stánek. Dílčí opravy a změny si tak vyžádaly jen povodně v roce 1997 a pak také sportovní úspěchy. Když Hradec postupoval do první ligy, přidal na tribuny sedačky a zatravnil ovál kolem hřiště. Poměrně nedávno dostala hlavní tribuna přístavbu, ve které vzniklo tiskové centrum a VIP zóna. Jestliže se město konečně dočká nového stánku pro kopanou, budou tyto prostory sloužit jako zázemí tréninkových hřišť či údržby.

David Záruba
david@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera