Hradecké výtvarné ateliéry se otevřely dokořán, umělci šli s kůží na trh

Druhým dnem dnes akce pokračuje i na čtyřech místech v krajském městě. Salonky zavítaly do tří z nich. Na Eliščině nábřeží lze zajít do Ateliéru Ve Dvoře. Projdete domem na dvůr, poté chodbou, jejichž stěny zdobí umělecká díla, přímo do ateliéru zdejší malířky Ivy Tušlové. „Dá se říci, že jsem v malování úplný začátečník,“ prozradila na úvod skromě Iva, zatímco její dvě dcery pilně tvořily u stolu.

K malování ji pohání vnitřní puzení. „Když se narodily moje holky, začala jsem trochu více malovat, byl to pro mě způsob relaxace. Zjistila jsem, že mně chyběly hravost a sebevyjádření. Malování mně to umožňovalo a bavilo čím dál tím více. Chodím k Marku Bělohlávkovi na „zušku“ pro dospělé na Střezinu, kde se výtvarně zdokonaluji,“ uvedla Tušlová, která má radost, že při víkendové akci může své expresivní a abstraktně laděné dílo nabídnout širší veřejnosti a zároveň vyzvat návštěvníky, aby si to také zkusili.

Z Eliščina nábřeží to není příliš daleko do samotného historického centra města. V Tomkově ulici sídlí Galerie za Galerií. Tam po dva dny své vyšívané práce formou křížkového stehu divákům nabízí Kateřina Zelingerová. Na pultě a přilehlých stěnách jsou barevná, geometricky, a tak trochu abstraktně laděná díla. „Věnuji se vyšívání, do kterého jsem se hodně ponořila. Přihlásila jsem se do otevřených ateliérů, aby se o mé tvorbě dozvěděli lidé,“ sdělila Kateřina.

Při své tvorbě hodně pracuje s fotografií a v této souvislosti preferuje architekturu, která je její inspirací, což je patrné i na vyšívaných obrazech. „U výšivek divákovi představuji zadní stranu, tedy rub obrazu, aby tam byly vidět nejen nítě, ale také případné nedokonalosti, uzlíky, které na lícové straně nenajdete. Líbí se mi myšlenka tohoto vzhledu výšivky,“ vysvětlila autorka, která vystudovala textilní tvorbu a grafiku na školách uměleckého zaměření. „Tuto dvoudenní akci vnímám velmi pozitivně. Je to příležitost předvést lidem svoji tvorbu,“ dodala.

Ateliér Labyrint v Novém Hradci příchozím až do dnešní 18. hodiny ukazuje kromě designu také malbu, a to i na hedvábí, dále olejomalbu, textilní doplňky a výstavu s ukázkami tvorby. Na třídě Karla IV. za kavárnou Artičok je možné navštívit Dílnu U Dubu. Tam je zájemcům k dipozici keramička Veronika Volejníková. V kouzelném prostoru plném rozmanitých váz, misek, lamp, květináčů a mnoha dalších keramických objektů, je autorka jako ryba ve vodě. Ve Dnech otevřených ateliérů není žádným nováčkem, protože se jich účastní už počtvrté.

„Mými bývalými profesemi byly markeťačka a novinářka. Když jsem kdysi odcházela z reklamní agentury, kolegové mně darovali kurz keramiky v Kohoutově. Tam jsem měla premiéru u kruhu a poprvé se mi podařilo vypnout hlavu. A to byl jasný signál, že se chci keramice věnovat naplno. Udělala jsem si rekvalifikaci a dnes učím zájemce při keramických kurzech točit na kruhu. Přináší jim to radost a mohou se pak pochlubit svými díly,“ vysvětlila Veronika.

Podle ní by ženy měly tvořit z hlíny, protože si myslí, že jim to prospívá. „Na kurzech pozoruji, že ženám to dává to, co tenkrát na začátku mně. Zastavit se, na nějkou dobu vypnout, nepřemýšlet o problémech a do hlíny otisknout něco ze sebe. Když se to podaří, splnilo to svůj účel,“ poznamenala keramička s tím, že návštěvníci její dílny si mohou vyzkoušet práci na kruhu a představila svoji tvorbu včetně aroma lamp. „Mojí specialitou je, že mají růžovou barvu. Vzniklo to tak, že jsem kdysi tuto glazuru namíchala a vytáhla jsem výrobky z pece. Tehdy jsem růžovou barvu zcela odmítla, ale po čase ji vzala na milost,“ doplnila.

Další hradecký výtvarný počin, který však nesouvisí se Dny otevřených ateliérů, se konal na náměstí 28. října. Tam jsou na panelech vystavena výtvarná díla žáků Základní umělecké školy Habrmanova, kteří tam včera v doprovodu dechového orchestru a velkého zájmu veřejnosti rovněž malovali i kreslili.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz