Pátek

26. února 2021

Nyní

Zítra

Svátek má

Mějte děti a dělejte festivaly, vyzvala Martina Erbsová v živém vysílání Antré

9. 2. 2021

page.Name
Už se stává dobrou tradicí pravidelné živé vysílání z Galerie Václava Havla v Hradci Králové, při kterém pod názvem Antré představuje zajímavé osobnosti z kulturního prostředí Volné sdružení východočeských divadelníků (VSVD). Hostem dalšího streamu byla tentokrát Martina Erbsová, ředitelka hradeckého Centra uměleckých aktivit Impuls.

Martina Erbsová začínala jako amatérská herečka ve zdejším Divadle Jesličky Josefa Tejkla. Pět let také ředitelovala Open Air Program vyhlášeného mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů, dlouhodobě se věnuje oživování veřejného prostoru, má za sebou roky produkční a manažerské práce. V Antré ji vyzpovídal předseda VSVD Josef Jan Kopecký.

„Od malička jsem chtěla hrát divadlo, ale rodiče mě na něj nikdy nepřihlásili, jenom do sboru nebo na tanec. A já se v 16 letech rozhodla, že ho opravdu chci hrát a šla jsem na přijímačky do Jesliček,“ prozradila, jak se dostala k divadlu. Do vyhlášeného literárně-dramatického oboru ZUŠ Střezina byla přijata a začala navštěvovat hodiny zakladatele VSVD a divadelníka Saši Gregara.

Ten v této souvislosti připomenul okamžik, když v letech 1998 a1999 Martinu potkal. „Poprvé to bylo ve Svatební košili, když onen ročník osmi statných a půvabných pubertálních holek mi v roce 1998/99 svěřil Pepa Tejkl. Bylo to v jediném mém roce pedagogizování v Jesličkách,“ vrací se do minulosti Gregar. Tehdy se Erbsová dostala až na prestižní přehlídku amatérského divadla Jirsákův Hronov.  

„Do šestnácti jsem nevěděla, co budu dělat, nebudu dělat, vlastně mi nic moc nešlo, trošku jsem byla frustrovaná, zamindrákovaná, a najednou divadlo! Divadlo pro mě bylo nějakou formou terapie,“ vzpomíná dnes Martina, kterou v Jesličkách vedla až do svého odchodu Ema Zámečníková. Při vzpomínce na spolupráci se Martině vybaví inscenace Drak od Jevgenije Švarce.

„Ema mě obsazovala do rolí mužů a tady konečně, byť to byla role Archivária, ji přepsala na ženu a já mohla konečně vyvdat tu svoji Elsu za draka! Ale hrála jsem tam rozpolcenou osobnost… Myslím, že jsem si za tuto roli vysloužila čestné uznání na přehlídce v Červeném Kostelci,“ uvedla. Z Jesliček Martina odešla kolem roku 2005, kdy se nachomýtla k nově vznikajícímu uskupení Poco a Poco Animato, které tehdy pořádalo první ročník festivalu Velké inventury.

Svět nového divadla, site specific projektů, které obsazovaly veřejná nedivadelní prostranství a umělecky je pojímala, Martinu nadchnul. Pochopila, že produkce je obor, který ji baví a vydala se tímto směrem. Martině Erbsové se daří kolem sebe budovat týmy, které fungují a stojí za ní. V médiích se o ni píše jako o zkušené pořadatelce, která ví, jak je kultura pro život ve městě důležitá, nebo o zkušené manažerce a aktivistce veřejného prostoru.

„Vzniklo to z nouze. V Hradci Králové i dnes stále chybí alternativní prostor, klub, kde by se dělaly koncerty, divadla, výstavy. Asi rok jsme produkovali alternativní kusy na sále Amátky Draku, ale potom jsme šli do veřejného prostoru, protože nebylo kde. Dnes bereme například nábřeží zcela samozřejmě jako místo, kde se konají různé akce,“ říká. V roce 2019 pořádala akci Zažít město jinak. „Chceme upozornit na problém udržitelného života ve městě. Aby se lidé setkali a společně zamysleli,“ prozradila.

Snahou této akce bylo ulice napumpovat, nastartovat k tomu, aby ožily jinak. V roce 2019 byla k tomuto účelu zvolena Tomkova ulice v centru Hradce Králové. „Akci se podařilo uspořádat i v roce 2020, byla to poslední „normální“ akce, kterou jsme pořádali,“ doplnila v Antré. Nejen proměna způsobu využití veřejného prostoru, ale i koronakrize Martinu vedly k tomu, že si s kamarádkou vzaly skládací židle a šly poobědvat salát na královéhradecké nábřeží.

„Obsadily jsme si veřejný prostor, jedly jsme na nábřeží, byl to skvělý zážitek!“ Martina se už v rámci Poco a Poco Animato dostala k pořádání Open Air Programu (OAP) mezinárodního festivalu Divadlo evropských regionů, protože v roce 2010 jeho organizaci právě tento spolek od VSVD převzal. Od roku 2013 do svého nástupu do funkce ředitelky Impulsu potom OAP ředitelovala.

„Všechno se to rozrůstalo, OAP byl fenomén, je to fenomén stále, je to neuvěřitelná akce. Začal se „ožívat“ park dole, šlo se více do „výtvarna“, intervencí, divák se začal více vtahovat, aby nebyl jen pasivním konzumentem, ale aby ho něco dráždilo a měl nad čím přemýšlet,“ popisuje Martina, která ráda vzpomíná na ročník 2014, který odřídila s břichem, když čekala svého prvního potomka.

Do kalendáře jsem si tehdy naspala, že musím vydržet do 17. července, kdy mám svátek, ale hlavně do kdy proběhnou všechna vyúčtování, všechno sklidíme – a pak můžu porodit. A jak jsem si napsala, tak se stalo. Na tomto ročníku se potkalo neuvěřitelné množství dvojic, které spolu potom zůstaly a mají svoje potomky. Další moje rada tedy zní: Mějte děti a dělejte festivaly,“ dodala ředitelka Impulsu.

(hyš-jjk)
hynek@salonkyhk.cz
Foto: VSVD, Impuls