Pondělí

27. června 2022

Nyní

20°

Zítra

23°

Svátek má

Chci udržet vysoko nastavenou laťku, řekl sbormistr stoletého Smetany

15. 6. 2022

page.Name
Smíšený pěvecký sbor Smetana z Hradce Králové, který letos slaví 100 let existence, patří k předním vokálním tělesům v České republice. V současné době je jeho součástí třicet zpěvaček a zpěváků. Sbor má velmi bohatý repertoár, který zahrnuje skladby všech hudebních období od renesance po současnou i světovou autorskou sborovou tvorbu a úpravy lidových písní. Osmým rokem stojí v jeho čele sbormistr Jan Jiráček (1987).

Letos je to sto let, kdy vzniknul smíšený pěvecký sbor Smetana. Je to významné jubileum, jak ho jako sbormistr vnímáte?
Nepochybně jde o výjimečně a významné jubileum, protože určitě není běžné, aby se pěvecký sbor udržel na scéně tak dlouho, což je pro hradecké kulturní prostředí jistě velmi důležité.

Jak si vysvětlujete, že tomu tak je?
Svou roli v tom asi sehrála průběžná generační obměna, kdy starší členy nahrazovali mladí, kteří se s chutí do sboru přidali a měli zájem, aby pokračoval. Podstatné je ale také nadšení a kvalita sbormistrů přede mnou. Nejen pan Luboš Klimeš, jenž ho vedl nejdéle, ale také další, jako například Dana Ludvíčková či Lenka Lipenská. Všichni byli schopní přivést do sboru nové tváře. Nemůžu zapomenout ani na zájem posluchačů, který je rovněž velmi důležitý.

Z mého pohledu je unikátní, že v jeho čele jako sbormistr stál neuvěřitelných 40 roků právě Luboš Klimeš. Je to běžné nebo spíše výjimečné?
Je to nepochybně úctyhodná doba. Nedokážu si představit, že bych sbor vedl tak dlouho. Obdivuji, že měl pan Klimeš takové pracovní nasazení a jaké pěvecké těleso dokázal z tohoto sboru udělat. Je to klíčová a úžasná postava.

Co předcházelo tomu, než jste se stal sbormistrem Smetany?
Předtím jsem od roku 2011 vedl sbor Cantus amici v Pardubicích.

Jste jim osm let a když jste se jim stal, bylo vám teprve sedmadvacet. Jak k tomu došlo?
Oslovila mě bývalá sbormistryně Lenka Lipenská, zda bych měl zájem tento sbor řídit, protože věděla, že jsem na konzervatoři studoval obor dirigování a sólový zpěv. S ní jsem už předtím spolupracoval, zpíval jsem sólové party na sborových vánočních koncertech Smetany. Nabídku jsem přijal a jsem samozřejmě moc rád, že jsem po ní mohl tu pomyslnou taktovku převzít.

V jaké byl kondici? Kam jste ho chtěl posunout?
Úroveň sboru byla velmi dobrá a tu vysoko nastavenou laťku jsem chtěl udržet. Dnešní výkony sboru jsou podobné, jako v době, kdy jsem ho přebíral. Někteří lidé sice odešli, ale další zase přišli, což nemělo zásadní vliv na kvalitu sboru.

Na co tedy dbáte, aby měl co nejlepší úroveň?
Důležitý je výběr repertoáru, který bude bavit nejen mě, ale i sboristy. Součástí kvality sboru jsou pěvecká kondiční cvičení, abychom se udržovali stále na vysoké úrovni.

Konzultujete repertoár se členy sboru?
Domlouvám se s předsedkyní sboru paní Hanou Juričkovou. Navíc máme zřízený výbor, kde o repertoáru tvořeného pro koncerty také hovoříme. Myslím si, že se na něm nakonec vždycky shodneme.

Kolik má členů a v jakém poměru jsou muži a ženy?
V současné době má třicet členů, žen je nadpoloviční většina.

Na webu sboru Smetana stojí, že přijímá nové členy, zejména do mužských hlasů. Co je doporučením pro případné zájemce o toto angažmá?
Ano, aktuálně chceme posílit mužskou složku sboru a hledáme nové členy v hlasovém rozsahu tenor a bass. Samozřejmě je předpokladem, aby zájemce uměl zpívat, měl základní znalost notového zápisu a uměl se v něm orientovat, důležitá je také intonace a rytmus. Nikoho nijak dopředu nepřezkušujeme a zařadíme ho do sboru, kde se ukáže, jak na tom je. Potom už jde jen o to, aby dobře hlasově zapadl mezi ostatní členy sboru.

Mužských pěveckých hlasů je nedostatek?
Podle zpráv, které mám z ostatních sborů, je jich určitě nedostatek. Možná, že u mužů hraje svou roli určitý ostych a zájemců pak není tolik.

Co máte aktuálně na repertoáru a podle čeho ho volíte?

Repertoár sboru je velmi rozsáhlý. Zahrnuje skladby všech hudebních období od renesance po současnou českou i světovou autorskou sborovou tvorbu a úpravy lidových písní. Středem zájmu sboru jsou velká vokálně instrumentální díla duchovní a světská.

Je něco, co nesmí chybět při žádném vystoupení?
Samozřejmě představujeme i tradičnější skladby, jako například Proč bychom se netěšili Bedřicha Smetany, nebo lidovou píseň Pod dubem za dubem, kterou uvádíme na závěr koncertu, a posluchači ji mají rádi.

Vystupujete nejen doma, ale také v zahraničí. Do kterých destinací nejraději jezdíte a proč?
Vystupovali jsme ještě před covidovou pandemií v německých Drážďanech, kde se konal krásný festival. Tamní publikum reagovalo velmi nadšeně, protože slyšelo sbor ze zahraničí, tedy jiný, než jsou doma zvyklí poslouchat. Také to asi bylo tím, jaký repertoár jsme pro tuto příležitost vybrali. Byla to pro ně prostě vítaná novinka.

Co připravujete ke 100. výročí existence sboru?
Oslavy jsme zahájili koncem května v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové s
e symfonickým orchestrem a sborem Konzervatoře Pardubice, který řídí dirigent Ondřej Mejsnar. Hlavní skladbou programu byla Missa solemnis Václava Jana Tomáška, což byl klasicistní autor. Do toho jsme ještě zpívali skladby světových autorů. Další vystoupení se stejným repertoárem se odehrálo začátkem června v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích. Absolvovali jsme koncert v kapli Zjevení Páně ve Smiřicích, kde návštěvníci uslyšeli Missu brevis od Zdeňka Fibicha. Poslední koncert k jubileu byl na programu 12. června v kostele svatého Bartoloměje v Heřmanově Městci v rámci zahájení festivalu Hudební léto.

Považujete se za přední pěvecké těleso v České republice?
Ano, já ho za něj považuji. Pochopitelně je spousta jiných kvalitních sborů, ale v oblasti těch smíšených se držíme stále na dost vysoké úrovni.

Jak se vám jako sbormistrovi se zpěváky spolupracuje?
Samozřejmě si velmi cením jejich úsilí, pracovitosti a energie, kterou do toho dávají. Myslím si, že spolupráce je dobrá a je zřejmé, že zpívání všechny členy velmi baví.

Kromě hry na flétnu a klarinet jste vystudoval sólový zpěv. Co pro vás znamená?
Začínal jsem skutečně flétnou a klarinetem, ale později jsem si řekl, že bych chtěl jít jinou cestou a zkusil zpěv. Myslím, že to bylo dobré rozhodnutí, protože mě zpěv naplňuje.

Zpíváte se sborem v tomto sólovém, jaký repertoár je vám nejbližší?
Vyrostl jsem na duchovní hudbě, třeba biblických písní Antonína Dvořáka. Ty považuji za svůj kmenový repertoár.

Sto let uplynulo jako voda a před vámi je další století. Jak byste do něj chtěli vstoupit?
Repertoár budeme zcela jistě obohacovat o nové skladby, ale samozřejmě si ponecháme i současný repertoár. Rádi bychom také spolupracovali s dalšími tělesy.

Máte recept na to, jak i nadále udržet vysokou úroveň hradeckého pěveckého tělesa Smetana?
Důležité je přivést do sboru nové tváře, které na to budou pěvecké mít a nastavenou laťku udrží stále vysoko. To považuji za podstatné.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv Jana Jiráčka