Každá krize je zároveň příležitostí, myslí si ředitel hradeckého úřadu práce

„V současnosti jsme na hodnotě 2,7 procenta (květen). Nebýt pandemie, pohybovali bychom se zřejmě kolem dvou procent, ale nemusí to být úplně pravda,“ prozradil v rozhovoru pro magazín Salonky Martin Horák, ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Hradci Králové.

Pandemie koronaviru, která do republiky dorazila v březnu, způsobila firmám, obchodům či restauracím značné problémy. Část z nich přechodně nebo natrvalo ukončila provoz. Kolik lidí v Hradci Králové a okolí přišlo o místo a evidujete je na úřadě práce?
Za měsíce březen a duben přišlo do evidence zhruba 1000 uchazečů, což je podobné číslo jako v loňském roce, takže v tomto porovnání žádný výrazný nárůst neevidujeme. Nicméně část těchto uchazečů, a jde řádově o desítky, nyní přišla o práci právě v souvislosti s uzavřením obchodů a restaurací. Současně platí, že výrazně méně lidí v tomto období nastoupilo do zaměstnání.

Jaký je současný stav na trhu práce v krajském městě? Které firmy dávaly nebo dávají výpověď?
Nárůst nezaměstnanosti zatím nebyl tak výrazný, jako v jiných regionech a celková nezaměstnanost je stále velmi nízká (2,7%). V segmentu služeb, který je pro Hradec zásadní, navíc část uchazečů již opět nastupuje do práce. Pro dlouhodobější vývoj bude ale rozhodující, jak se bude dařit větším firmám. Ty zatím spíše vyčkávají, případně snižují jen velmi mírně, řadě z nich nepochybně pomohl i projekt Antivirus. I díky tomu jsme dosud nezaznamenali žádné hromadné propouštění.

Jaké obory jsou nyní nejohroženější a kterých se nouzový stav dotkl nejméně?
Přímo opatření nouzového stavu dopadla samozřejmě nejvíce na segmenty cestovního ruchu a pohostinství. U obchodů je to velmi rozdílné, některé na celé situaci dokonce vydělaly a musely nabírat pracovní sílu. Typicky velké obchody s potravinami. V dlouhodobějším horizontu vidím větší riziko u firem v průmyslu, který může mít velké problémy v důsledku globálního ochlazení poptávky.

Existují firmy, které mohou lidem nabídnout alternativu a zaměstnat je?
Vedle již zmiňovaných potravin jsou to například logistické, rozvážkové služby, ale také zemědělství či lesnictví. A koneckonců i zmiňovaný průmysl, který dlouhodobě poptává mimo jiné cizince, jejichž získání, a hlavně příjezd do České republiky je nyní komplikovaný, takže hledají alternativu. Obdobná je situace ve stavebnictví.

U kolika propouštěných lidí je naděje, že by práci ve společnostech hledajících nové zaměstnance skutečně reálně našli?
To lze těžko odhadnout. Pro řadu uchazečů to bude znamenat poměrně výrazné přeorientování na jiné obory, akceptaci odlišných pracovních a mzdových podmínek, možná i změnu kvalifikace.

Jak v této situaci může pomoci váš úřad práce?
Realizací aktivní politiky zaměstnanosti ve vztahu k výše uvedenému je to nepochybně kariérové poradenství a rekvalifikace, v dlouhodobějším horizontu podpora vytváření společensky účelných pracovních míst.

Pokud je mi známo, patří mezi mimořádnou okamžitou formu pomoci dávky v hmotné nouzi. Slyšel jsem ale, že žadatelé, aby peníze získali, musejí být na životním minimu a nemohou mít žádný majetek či spoření pro děti. Je to pravda?
Obecně platí, že dávky pomoci v hmotné nouzi a tím spíše dávky mimořádné okamžité pomoci slouží k překlenutí situací, které žadatelé sami finančně nezvládají. Proto samozřejmě vždy zkoumáme příjem a zpravidla i celkové majetkové poměry nejen žadatele, ale i společně posuzovaných osob. Při řešení mimořádné újmy, což je i případ pandemie, je to o něco jednodušší, ale i tak platí, že zdaleka ne každý žadatel má na dávku nárok.

Je k dispozici ještě jiná možnost pomoci těm, co náhle přišli o práci?
Pokud mají odpracováno alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech, vzniká jim nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud navíc nedostali výplatu, připadá v úvahu postup podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Jaká je současná míra nezaměstnanosti v Hradci Králové a o kolik se zvýšila v porovnání s dobou před vypuknutím pandemie u nás?
V současnosti jsme na hodnotě 2,7 procenta. Nebýt pandemie, pohybovali bychom se zřejmě kolem dvou procent, ale nemusí to být úplně pravda. Už před pandemií byla ekonomika za svým vrcholem a minimálně zpomalení by zřejmě přišlo i bez pandemie, byť ne tak rychle a ne tak výrazné.

Daří se dopady koronavirové krize eliminovat? Podle analytiků další vývoj nezaměstnanosti závisí zejména na tom, jak se podaří zvládnout pandemii.
Na nějaké hodnocení je velmi brzo. Pro vývoj nezaměstnanosti je důležité, aby se situace normalizovala co nejdříve, a to nejen u nás, ale v celé Evropě, potažmo ve světě. Podpůrná opatření myslím zafungovala, například jen přes program Antivirus jsme zaměstnavatelům v okrese Hradec Králové vyplatili již více než 35 milionů korun. Je to ale pouze řešení okamžitých dopadů, překlenutí výpadku a získání času.

Pokud se nestane nic nepředvídatelného, mohlo by i na trhu práce dojít k postupnému návratu k normálu?
Otázka je, co považujeme za normální stav. Podíl nezaměstnaných se v posledních letech pohybuje výrazně pod úrovní považovanou za normální a zdravý. Z tohoto pohledu se k normálu vracíme právě nyní. Hovoříme-li o návratu k situaci před pandemií, to nepředpokládám.

Dá se po patrně nutných omezeních odhadnout do budoucna míra nezaměstnanosti v Hradci Králové?
Bude to opravdu jen velmi hrubý odhad, já očekávám postupný nárůst na úroveň čtyř až pěti procent. Rozhodně nic dramatického. Ale mohu se mýlit.

Jak je na tom v porovnání s podobně velkými městy v České republice?
Patříme k lepšímu průměru, Naše specifikum je, že máme málo velkých průmyslových firem. To je důvod, proč nezaměstnanost neklesla tak nízko, jako třeba v sousedních Pardubicích, na druhou stranu jsem méně náchylní k prudkému nárůstu v době krize.

Chová se podle vás vláda v kontextu mimořádných opatření adekvátně a podává pomocnou ruku, aby především malé firmy nezkrachovaly?
Já se mohu vyjádřit pouze k programu Antivir, který považuji za velmi užitečný a na rozdíl od všeobecného vnímání i velmi jednoduchý. Samozřejmě, nepomůže každému, ale bylo by naivní si myslet, že je vláda schopna ze státního rozpočtu plně kompenzovat důsledky pandemie.

Poslední velká ekonomická krize vypukla v roce 2008. Je srovnatelná s dnešní situací? V čem?
Možná v tom, že také přišla poměrně rychle a pro mnohé nečekaně. A pak ještě možná tím, že každá krize je zároveň příležitostí a že záleží jen na nás, jak ji využijeme.

Znáte někoho ze svého okolí, na něhož ekonomické důsledky dolehly?
Ano, samozřejmě, to asi každý. Několik mých známých s malými firmami opravdu bojuje o ekonomické přežití.

Jak v této době funguje Úřad práce v Hradci Králové? Na co klade důraz?
Naprostou většinu našich agend musíme pořád vykonávat, navíc nám přibyly nové povinnosti, například Antivirus. Omezeny byly skupinové aktivity pro klienty, jako poradenství a rekvalifikace. Zásadní byla změna způsobu komunikace s klienty, kdy jsme prakticky ze dne na den přešli z osobní na distanční formu. Nyní postupně ta osobní jednáni s klienty obnovujeme, s důrazem na zvýšené hygienické požadavky a ochranu jak našich zaměstnanců, tak i klientů. Přesto, kde je to možné, i nadále distanční formu preferujeme. Věřím, že třeba větší využívání elektronické komunikace i do budoucna by mohlo být jedním z přínosů současné situace.

Díváte se jako jeho ředitel na trh práce optimistickým zrakem?
Já jsem svým založením optimista a s touto optikou se dívám i na vývoj na trhu práce. Ale především je nutné sledovat a analyzovat fakta, data a být realista. Optimismus mně pak umožňuje vidět ve změnách příležitosti.

Co povzbuzujícího byste sdělil hradecké veřejnosti?
Změn, a tedy i příležitostí bude pořád dost.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera