Pátek

27. listopadu 2020

Nyní

Zítra

Svátek má

Podle pedagoga Vedlicha měla komunistická strana skončit mimo zákon

17. 11. 2020

page.Name
Vystudoval Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové, aby po jeho absolvování zakotvil na tamní Pedagogické fakultě, kde se zaměřil na fyziku a základy techniky. Vysokoškolský pedagog Jindřich Vedlich měl krátce před Listopadem 1989 třiadvacet let.

Přestože, jak sám říká, byla fakulta výrazně stalinistického střihu, věřil, že by se mohl socialismus v zemi zhroutit. Leccos tomu totiž nasvědčovalo. „Především se uvolnila situace nejen v Československu, ale i v celém východním bloku. Nástupem Gorbačova a toho, že Sovětský svaz byl už uzbrojen Spojenými státy americkými. Na to sovětská ekonomika nedokázala reagovat. Docházelo k velkým změnám uvolnění, které se promítly i u nás. Pád socialismu byla otázka času,“ vypočítává.

Podle něj byl v té době Hradec spíše ušlápnuté město, které řídili stranické struktury. Stalinistický duch fakulty byl dám už tím, že  v roce 1968 byla řada pedagogů aktivních proti komunismu. Ti pak v 70. letech, kdy probíhaly čistky, museli fakultu opustit fakultu. „Ve městě to bylo podobné, o to bylo složitější dělat zde sametovou revoluci,“ vzpomíná Vedlich.

A kde tehdejšího studenta počínající revoluční události zastihly? „Jako bujarý študák jsem tehdy chodil do oblíbené hospůdky Pod věží nebo vinárničky Bouda. Tam jsem shodou okolností tehdy vyzvedl kolegu Roberta Nováka a šli jsme přes divadlo do koleje Na Kotli, kde jsme založili studentský stávkový výbor. Tam přátelé, kamarádi studenti, kteří studovali v Praze přijížděli a naprosto zdrceni nás informovali o tom, co se stalo na Národní třídě, o tom, že zákrok policie byl naprosto brutální. Informace jsme získávali z těchto zdrojů a samozřejmě z vysílání Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy jsme věděli, co se stalo.“ 

Od toho okamžiku se stal součástí revolučního varu, což na vysoké škole samozřejmě přinášelo problémy. „Dostávali jsme se do střetů i s fakultním výborem Socialistického svazu mládeže, který tvořila řada velmi socialisticky uvědomělých studentů. Odpor byl velmi značný a jednání s vedením fakulty bylo ze začátku nepříjemné a tvrdé,“ potvrzuje. Pak už to šlo ráz na ráz. Vedlich se stal členem studentského koordinačního stávkového výboru všech hradeckých vysokých škol, kam docházeli.

„Navíc jsme měli spoustu činností, jako například organizovat demonstraci, jednat s Občanským fórem, navštěvovat jednotlivé továrny, provozovny, kde se zakládala fóra, vylepovali jsme také plakáty, kopírovali záznamy z Národní třídy tak, aby je zhlédlo co nejvíce občanů, jednali jsme s vedením fakulty, později i s vedením města, okresu o předání moci demokratickým zástupcům,“ vypočítává Vedlich.

Pak se doba změnila a socialismus vystřídala demokratická společnost. Jiří Vedlich byl osm let náměstkem primátora Finka pro rozvoj města, investice a dotace. Nyní jsem ředitelem firmy Lemak, což je dílna zaměstnávající osoby se zdravotním postižením, a současně už dlouhá léta přednáší na Univerzitě Hradec Králové jako vysokoškolský pedagog. Doba třiceti let po revoluci splnila jeho čekávání, i když ne na sto procent.

„Základní věci, na nichž jsme se shodli, se splnily. Pro mě je velkým úspěchem oddělení moci zákonodárné, soudní a výkonné. Tehdy bylo důležité vypuštění článku čtyři o vedoucí úloze komunistické strany, postavení tehdejší StB mimo zákon a dále první svobodné volby. Velkou roli hrálo zvolení prezidentem Václava Havla. Pro mě také byl velkým úspěchem a dovršením sametové revoluce vstup České republiky do Evropské unie a NATO,“ říká.

Jsou ale věci, které se podle něj nepovedly. Na mysli má například velkou privatizaci, která prý měla být řešena jiným způsobem, třeba přímým prodejem, jako Škoda Mladá Boleslav. „Uznávám ale, že po bitvě je každý generál a v té době bylo těžké rozhodovat. Za velkou chybu rovněž považuji to, že sametová revoluce byla až příliš sametová. Lustrační zákon byl velmi měkký, což vede k tomu, že v současné době nám vládne estébák a bývalý komunista jako premiér země. Myslím si, že jsme, a byl jsem toho zastáncem, měli postavit Komunistickou stranu Československa mimo zákon. Byla to hrubá chyba, která se vymstila,“ dodává.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz