Malá vzpomínka na hradecké fotbalové arény

Mužstva nastoupila v těchto sestavách: hosté - Schrojf - Jankovič, Vičan, Čírka - Jajcaj, Benedikovič, - Moravčík, Kováč, Bíly, Molnár a Hlavatý. Domácí: Matys - Andrejsek, Chobot, Mach - Štěrba, Krejčí - Šindelář, Šubrt, Pičman, Macek a Michálek.

Hradec začal v tomto utkání náporem a v 8. minutě již vedl 1:0 pohotovou brankou Macka. 2 minuty před koncem 1. poločasu to byl opět Macek, kdo skóroval a mužstva odcházela do kabin s překvapivým skóre 2:0 pro domácí. Do 2. poločasu nastupovali Spartakovci na hřiště za nadšeného potlesku celého hlediště a působili velice vyrovnaně. Za dalších 10 minut se opět zaskvěl Macek, který dovršil hattrick a o zápase bylo prakticky rozhodnuto. Hradec předvedl velice kvalitní výkon a celé jeho mužstvo překvapilo vyrovnaností ve všech svých řadách. Konečný výsledek 3:0 s tak kvalitním soupeřem byl pro hradecké fanoušky doslova bombou. Hráči Slovanu nehráli v tomto utkání vůbec špatnou roli, ale domácí zahráli nad očekávání dobře, navíc měli i potřebné štěstí. V kádru Hradce nastoupilo 6 fotbalistů, kteří v roce 1960 získali pro Hradec Králové mistrovský titul. Byli to Miroslav Andrejsek, Zdeněk Krejčí, Zdeněk Macek, František Malík, Miroslav Michálek a Zdeněk Pičman.

A nyní trochu mých osobních vzpomínek na rok 1956, kdy jsem začal chodit se svým dědou na staré hřiště U Nemocnice. Bylo mi tenkrát 8 let a samozřejmě si z toho zápasu mnoho nepamatuji, ale když někdy přijde mezi sportovními přáteli zmínka o tomto střetnutí, tak hrdě říkám, že jsem tam byl.

Mám však i jiné zážitky z té doby, o které se s Vámi chci podělit. Pamatuji se, že někteří diváci, aby nemuseli platit, sledovali zápasy z okolních stromů kolem starého hřiště. Na straně k Orlici byla dřevěná ohrada, kde byly od suků díry a u nich stáli fandové a dívali se třeba celý zápas jedním okem, co se děje na hřišti. Vedle nich pak přes ohradu koukali na fotbal ti vynalézavější, kteří přijeli na kole a z něho pak sledovali přes ohradu průběh utkání. To se už nikde nevidí. Nedávno jsem byl v Mladé Boleslavi na ligovém zápase s Libercem a přestože jsou kolem stadionu v těsné blízkosti vysoké domy, tak jsem v okně neviděl jediného diváka.

Těch vzpomínek a zážitků ze starého hřiště je spousta a na průchody kolem pořadatelů při trhání lístků si určitě někteří pamětníci, v té době školou povinní, jistě vzpomenou. Muselo se zdravit a pokud někdo z kluků nepozdravil, tak ho vrátili a musel projít ještě jednou, dokud slušně nepozdravil „Dobrý den". Pokud někdo z těchto kluků měl výšku přes 150 cm, tak už musel zaplatit zlevněný lístek. Když jsme měli hlad, tak za 20 haléřů jsme chodili do stánku pro krajíc chleba s hořčicí. V době let padesátých tolik zábavy nebylo a lidé se chodili bavit hlavně fotbalem. Na hřišti byla neskutečně nádherná atmosféra a na kopec, kam chodili fanouškové na stání se vzpomíná mezi pamětníky dodnes. Další diváci měli pak svá místa hned za plotem u postranních čar, kde se v řádu pár decimetrů pohybovali postranní rozhodčí a ti to neměli v Hradci vůbec lehké. Stávalo se totiž dosti často, že dostávali deštníky od diváků přes hlavu, když mávali třeba v neprospěch domácího mužstva. Jednou se stalo, že fanouškové hlavního rozhodčího vymáchali v Orlici a od té doby se to vždy křičelo na rozhodčí, aby pískali pořádně, nebo skončí v Orlici.

Hezký zážitek prožil tu památnou neděli i tehdy patnáctiletý Pavel Michálek z Hradce Králové a vzpomíná na ten den dodnes: s celou rodinou šel na oběd do hradeckého Grandu a když již tehdy fotbalový nadšenec Pavel vešel dovnitř do jídelny, byl doslova šokován - stolovali zde fotbalisté mistra republiky 1955 Slovanu Bratislava i s jejich největšími hvězdami Schrojfem, Vičanem, Benedikovičem, Venglošem, Bílým a dalšími borci. Nechal si je samozřejmě všechny podepsat včetně trenéra - tuto vzácnou relikvii má dodnes ve svém archivu.

Fotografie starého stadionu pod lízátky a hřiště U Nemocnice nám poskytl Slávek Trávníček, který sepsal své vzpomínání na tento fotbalový zápas.