Pondělí

20. září 2021

Nyní

Zítra

11°

Svátek má

Tornádo nejsme schopni předpovědět, tvrdí hradecká meteoroložka

30. 8. 2021

page.Name
Meteorologie a s ní související klimatologie jsou obory, které zásadním způsobem vstupují do našich životů. Není tedy náhoda, že právě hovory o počasí patří mezi nejfrekventovanější. O tom ví své Stanislava Kliegrová, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie královéhradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. „Počasí ovlivňuje úplně každého, zajímá nás v práci i volném čase. Je to prostě oblíbené téma, protože počasí ovlivňuje každodenní chod života lidí,“ potvrdila v rozhovoru pro Salonky.

Zajímalo vás už v dětství, proč prší, proč je v létě vedro, proč jsou bouřky, proč padá sníh?
V útlém věku jsem inklinovala spíše k astronomii, zajímaly mě hvězdy a planety. To byl také důvod, proč jsem chtěla studovat tento obor. Šla jsem tedy na Matematicko – fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde byla astronomie jedním ze studijních oborů. Během prvních dvou let jsem ale trochu změnila názor a chtěla studovat něco praktičtějšího, protože jsem si nedovedla představit, jak bych astronomii využila v praxi. 

A to vás přivedlo k meteorologii?
Ano, od třetího ročníku jsem začala studovat meteorologii a klimatologii, což souvisí se životním prostředím, přírodními vědami a podobně. Tento obor mě na škole velmi zaujal.

Proč je právě počasí častým tématem hovorů?
Počasí ovlivňuje úplně každého, to je jasné. Zajímá nás v práci i volném čase. Je to prostě oblíbené téma, protože ovlivňuje každodenní chod života lidí.

Když je zima, lidé si stěžují, když je horko, také. Jaké je podle vás pro člověka v našich zeměpisných šířkách ideální klima?
Klima, na které jsme zvyklí. My klimatologové rádi pracujeme s dlouhodobými průměry, což představuje zhruba třicet let. Vyhodnocujeme, zda bylo například léto normální, nebo moc teplé či více pršelo, než jsme očekávali. Samozřejmě záleží na každém, jaké počasí má rád. Hodně jsme ale ve vnímání počasí ovlivněni dětstvím.

Lidem se z loňska na letošek jevila zima příliš dlouhá a nepamatovali, kdy bylo v Hradci Králové tolik sněhu. Byla nebo nebyla tato zima standardní?
Asi se nám zdála chladnější, protože minulé zimy takové nebyly. Když jsem ji ale potom vyhodnocovali, zjistili jsme, že stále byla teplejší, než je dlouhodobý průměr. Sníh jsme zaznamenali i v nižších nadmořských výškách, kde tomu tak v posledních letech nebylo, ale ještě před několika lety to bylo celkem běžné. Možná to, co teď řeknu bude překvapení, ale tuto zimu jsme podle vybraných kritérií vyhodnotili na sníh stále jako chudší, než je dlouhodobý průměr, i když měla netradiční závěr. Ještě 13. dubna v Hradci Králové sněžilo a na horách se koncem dubna objevilo více sněhu, který tam vydržel až do května. Ale například loni v prosinci sníh nebyl téměř žádný a teploty byly poměrně vysoké. 

V minulých letech zase skoro vůbec nepršelo a bylo málo vody. Co způsobuje tyto přírodní výkyvy?
Na našich stanicích dlouhodobě sledujeme trendy v teplotách a ve srážkách. U teplot jsme na základě analýz vysledovali statisticky významné trendy zvyšování teploty vzduchu u ročních průměrů. U srážek je z roku na rok velká variabilita. Nenalezli jsme ještě žádný jasný trend, že by se srážky nějak významně měnily. Je ale pravda, že v letech 2014 a 2015 bylo sušší období oproti tomu předcházejícímu. Zatím v tom ale nevidíme žádný průkazný statistický trend. Naštěstí však minulý rok byl po deseti letech první srážkově nadprůměrný, což znamená, že jsou srážky o deset procent vyšší než srážkové normály.

Mohou mít na počasí vliv klimatické změny, jak se o nich často hovoří?
Určitě, změnu klimatu pozorujeme. Většina odborníků se už shodla na tom, že do jisté míry je tato změna způsobená také lidskou činností. Pozorováním a vyhodnocováním lze konstatovat, že skutečně nastává dlouhodobé oteplení v globálním smyslu. Například rok 2020 byl v průměru pro celou zeměkouli jeden ze tří nejteplejších od roku 1850. Klimatickou změnu bereme velmi vážně a snad už nikdo nemůže pochybovat o tom, že změna klimatu tady je, je s tím třeba počítat a něco s tím dělat.

Jaký podle vás meteorologů bude letošní srpen?
Obyvatelé určitě sledují předpovědi Českého hydrometeorologické ústavu. Krátkodobá předpověď se dělá na základě numerického modelu Aladin na tři dny dopředu a je hodně podrobná. Model se pouští pro celou střední Evropu čtyřikrát denně. Dělá se také předpověď na týden až deset dní, pak už jsou to spíše výhledy. U letošního léta jako celku pro Českou republiku předpokládají některá světová předpovědní centra, která se podobnými dlouhodobými předpověďmi zabývají, o něco vyšší pravděpodobnost teplejších dnů. 

Někdy se stává, že z rádia zazní předpověď počasí na příští dny a nesplní se. Jaká je tedy spolehlivost jednotlivých předpovědí a na jak dlouho?
Předpovědi se vyhodnocují, jak jsou spolehlivé a jak vyšly, ale stává se, že třeba v některé vesnici je to trochu od předpovědi odlišné a nemusí to být pro obyvatele té lokality vypovídající. V předpovědi na příští tři dny je úspěšnost předpovědi zhruba devadesát procent a víc. Samozřejmě, čím delší časový úsek, tím je předpověď složitější. Je dobré sledovat aktualizaci předpovědí, což je dnes poměrně jednoduché s aplikací v mobilu. 

Nenadávají vám někdy lidé, když se vaše předpověď nevyplní?
V Hradci Králové máme regionální předpovědní pracoviště, tak vím, že kolegové s tím někdy problém mají. Občas volají třeba zemědělci, kteří se pozastavují nad tím, že nemělo podle předpovědi pršet a prší. Ne každý je spokojen. Máme ale i dotazy, jaké počasí bude za tři měsíce, kdy tazatel sděluje, že plánuje svatbu. Většinou si to ale telefonující nechají vysvětlit.

Jak se jako meteoroložka díváte na pranostiky našich předků? Jsou podle vás platné a dá se podle nich řídit?
Napadá mě v této souvislosti pranostika Medardova kápě čtyřicet dní kape. Pranostiky jsou určitě hodně zajímavé, i profesionální meteorologové se k nim občas obracejí. Většinou ale vycházejí z lidové zkušenosti a ta je vázána na konkrétní lokalitu. Často, když se jim snažíme dát obecnou platnost, se to úplně nedaří. Zrovna Medardova kápě je spojená s určitým druhem cirkulace a má u nás obecnější platnost. Docela probádané je i oteplení před Vánoci spojené s pranostikou Kateřina na ledě, Vánoce na blátě. 

Je meteorologie složitá disciplína?
Velmi složitá disciplína. Předpověď počasí vychází z numerických modelů, což je soubor docela komplikovaného matematického aparátu, a je to rovněž velmi náročné na výpočetní techniku. Čím chceme mít předpověď přesnější, tím je to náročnější na výpočty. Meteorolog dnes potřebuje čím dál tím více jiných vhledů, než je klasická meteorologie.

Nemůžu nezmínit nešťastné události, kdy několik moravských obcí na Břeclavsku postihlo devastující tornádo. Jak takový živel vznikne?
V České republice jde o velmi extrémní jev, ale není úplně neznámý, protože se tornáda, i když v malé míře, občas vyskytnou. Všechna tornáda mají souvislost s konvektivní bouří. Když předpověď upozorňuje na silné bouřky, nelze vyloučit vznik tornáda. Zatímco ale silných bouří je v republice několik desítek za rok, u velmi mála z nich je doprovodným jevem tornádo. V případě obcí na Břeclavsku mělo tornádo mimořádnou sílu, jednalo se o nejsilnější zdokumentované tornádo u nás. V roce 2011 jsem byla přímo u toho, když se prošetřovaly následky tornáda v Pardubicích – Čívicích. Tam tornádo prošlo částí vesnice, shodilo nějaké střechy a poničilo lesní porost, ale nebylo zdaleka tak silné. Český hydrometeorologický ústav společně s Amatérskou meteorologickou společností provozují webové stránky tornada-cz.cz a tam lze nalézt popsané případy z minulých let.

Dá se s předstihem předpovědět, aby mohli obyvatelé odejít do bezpečí?
Bohužel tornádo nejsme u nás ani nikde jinde zatím schopni předpovědět. Dokážeme jeden až dva dny dopředu říci, že by mohla přijít silná bouře a jakou oblast by mohly její doprovodné jevy postihnout, i když nevíme přesně konkrétní lokalitu. Nedokážeme dopředu říci, že průvodním jevem silné bouře bude tornádo.

Je nějaká záruka, že se to v tomto místě nestane i v budoucnosti?
Vzhledem k tomu, že se tyto jevy čas od času objevují, určitě to nelze vyloučit. Je to ale velmi málo pravděpodobné, protože tornáda tady jsou obecně málo pravděpodobná. Zatím se nepodařilo najít souvislost mezi lokalitou a mezi tím, že by tam byly příhodnější podmínky pro vznik těchto bouří. Nedá se říci, že by Břeclavsko a Hodonínsko bylo na tyto jevy náchylnější, prostě se to zrovna stalo.

Čím jsou specifické bouřky?
Čím je bouře silnější, tím jsou nebezpečnější doprovodné jevy v podobě silného větru, přívalových srážek a velkých krup, na které také upozorňují výstrahy ČHMÚ 

Zažili jsme také velké povodně. Po kolika dnech vytrvalých dešťů je třeba zbystřit pozornost?
Je rozdíl mezi lokální povodní, která je způsobená velmi intenzivními srážkami, ale pouze na konkrétním místě, a povodní zasahující větší území po dlouhotrvajících srážkách. Oboje je samozřejmě nebezpečné. Během několika let se naštěstí dobře nastavila pravidla pro výstrahy a předávání zpráv i varování. Tím, že jsou srážky lépe předpověditelné, je možné se na to lépe připravit. 



Jaké kouzlo má pro vás meteorologie?
Řekla bych, že je to v různorodosti této profese, která je velmi pestrá. Kouzlo má například ve zpracovávání rozmanitých dat, spolupracujeme také se zástupci dalších oborů, jako jsou třeba hydrologové, je to nikdy nekončící proces, což je na tom to nejlepší. Navíc mám velké štěstí na fajn kolegy, s nimiž se moc dobře spolupracuje, takže je to radost.

A jaké počasí vám osobně nejvíce vyhovuje?
Určitě bez extrémů, tedy klidné počasí, nemusí být ani velké teplo nebo zima, jde o to, abychom se nemuseli bát důsledků.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera