Sobota

1. října 2022

Nyní

Zítra

10°

Svátek má

Hradečáci brání rozvoji města víc, než lidé v jiných městech, říká Petr Kulda

21. 5. 2022

page.Name
Podnikatel Petr Kulda je majitelem zřejmě největší hradecké stavební firmy, která v polovině dubna otevřela nový hotel Aldis naproti stejnojmennému kongresovému centru. Jak vzpomíná na začátky firmy Stako, co ho ve stavebnictví nejvíce trápí a proč je podle něj těžší stavět v jeho domovském Hradci než kdekoliv jinde? Čtěte v rozhovoru s Petrem Kuldou.

Měl jste už jako kluk jasno, že chcete pracovat ve stavebnictví?
Určitě jsem od mala směřoval na technické obory, ale že bych byl úplně vyhraněný jako kluk, to říct nemůžu. Na základní škole jsem přemýšlel o elektrotechnických oborech. Moje rozhodování o budoucí volbě povolání bylo vždy trochu limitované i politickou situací, protože můj otec byl jedním z registrovaných nepřátel socialismu. Volil jsem proto takovou školu, abych měl šanci se na ní dostat. Nakonec se mi podařilo dostat na stavební fakultu.

Jaké byly vaše profesní začátky a kdy vznikla firma Stako?
Po vystudování stavební fakulty jsem začínal v Průmstavu Pardubice, což byla obrovská stavební firma čítající asi pět tisíc lidí. To byl rok 1988. Po revoluci se se Průmstav stejně jako většina stavebních kolosů začal rozpadat. Na chvíli jsem odešel do jednoho z pohrobků té původní firmy, ale už v roce 1991 jsem založil společnost Stako.

Jaké byly začátky firmy v 90. letech?
Bylo to divoké, ale krásné. Všechno se tvořilo za pochodu, nebyla legislativa ani trh. Byla to velká šance pro všechny, na druhou stranu bylo strašně jednoduché také zkrachovat. Co jsem v 90. letech vydělal, o tom jsem zase přišel při krachu firem, konkurzech nebo u neplatičů. Zažili jsme i období, kdy bankovní úroky vylétly na 20 procent a pro firmy s úvěrem to bylo zničující. Bylo to takové vlčí prostředí s minimem jistot.

Když se teď podíváte zpětně na ty tři dekády, bylo v devadesátkách to prostředí nejtěžší?
Vlastně úplně nevím, co bylo horší. Dneska už žijeme v nějakém stabilizovaném prostředí, ale zase jsme poznamenaní neuvěřitelnou byrokracií. Dnes je o mnoho složitější dostat se třeba ke stavebnímu povolení. Legislativa je strašlivá a nepřehledná. To je největší bolák současné doby.

Kdybyste měl vybrat jednu stavbu v Hradci Králové, na kterou jste nejvíc pyšný, jaká by to byla?
My jsme za těch 30 let dělali v Hradci opravdu mnoho staveb. Napadá mě třeba plavecký bazén, poliklinika na Benešově třídě, sportovní centrum Bavlna nebo městská knihovna. Z hlediska ocenění je pro nás ale taková parádní věc Galerie moderního umění. Byla to rekonstrukce památkově chráněné secesní budovy, která v roce 2017 získala celostátní ocenění stavba roku. To považuju v poslední době za největší profesní úspěch firmy.

Nedávno jste otevřeli nový hotel Aldis. Jak se tento projekt rodil?
V tomto případě nabízel Aldis k prodeji takzvané schody do nebe a já se rozhodl na to reagovat. Samotný Aldis je jedním z největších kongresových center v Česku. A kongresové centrum v podstatě nemůže fungovat bez ubytování. Mou vizí proto byla synergie centra a hotelu. Máme připravené i rozšíření hotelu o další křídlo a tím i zdvojnásobení kapacity.

Můžete v několika větách nový hotel Aldis představit?
V hotelu je 101 pokojů s kapacitou až 200 lůžek. Máme zde kongresový sál pro až 200 lidí, tři salonky, bar nebo hotelovou restauraci. Chtěli jsme se odkazovat na historii Hradce, páni architekti navázali na prvorepublikovou architekturu, co se vnějšku budovy týká. Uvnitř se jedná o moderní hotel, kde jsme ale graficky opět vycházeli z první republiky a z děl architektů Gočára a Kotěry a maleb Františka Kupky.

Máte představu o tom, kdy by mohlo dojít k tomu plánovanému rozšíření hotelu?
Předpokládáme, že do dvou let budeme mít stavební povolení. V té době musí hotel naběhnout do plného provozu a prokázat, že je schopen vydělávat. To je i podmínka pro to, aby s námi do toho projektu šla nějaká banka.

V debatě o Salonu republiky jste hovořil o jakémsi koeficientu Hradec. Opravdu je těžší postavit něco v Hradci Králové než jinde?
Bohužel takovou zkušenost mám. Jsem hrdý Hradečák, ale v porovnání s jinými městy je tady opravdu složitější prostředí. Lidé jsou tady hodně konzervativní. Ve větší míře než jinde tady zneužívají toho systému, brání výstavbě a tím i rozvoji města. Nikde jinde jsme se nesetkali s takovým množstvím námitek a odpůrců proti nové výstavbě jako v Hradci. Je to v konečném důsledku vidět i na tom, že se v Hradci skoro nestaví. Když si to srovnáte třeba s Pardubicemi, tak tam jsou v přípravě investice za mnoho desítek miliard, kdežto v Hradci se všechny projekty strašně vlečou. Není normální, že se tu 15 let čeká na stadion, náměstí nebo křižovatku Mileta. Blokuje to rozvoj i okolí těch míst. A je to jenom o tom, že určité skupiny lidí tu výstavbu blokovali. Také by bylo fajn, aby představitelé města méně politikařili, dokázali se domluvit na základních věcech a podporovali nové věci.

Jak velký problém pro rozvoj města a pro stavebnictví v Hradci je fakt, že už přes 10 let čekáme na nový územní plán?
Je to jeden ze základních problémů. Nemůžeme to vyčítat úředníkům, tohle je opět způsobené legislativou. Procesem tvorby nového územního plánu jsou totiž zablokované i změny. Už mnoho let neprobíhají změny stávajícího územního plánu a to znamená, že nevznikají plochy pro výstavbu. Pozemkově je teď Hradec vyčerpaný. Potom je logické, že když něco není, tak letí cena nahoru. Pozemky nám v Hradci dramaticky zdražily zejména proto, že téměř žádné nejsou. Až s novým územním plánem se na trh dostanou nové pozemky pro stavění. Snad to bude v roce 2024.

Věříte tedy, že se po schválení nového územního plánu situace v Hradci zlepší?
Určitě nepůjdou ceny za pozemky dolů. Aspoň by se ale neměly dál takto zvyšovat. Nebude to ale hned. To, že je nějaké pole nově k zastavění neznamená, že se hned začne stavět. Nejdřív tam musíte zainvestovat, postavit tam příjezdové silnice, přípojky veškerých energií a někdo musí také ty stavby povolit, to všechno samozřejmě nějakou dobu trvá.

Dokážete nějak vyčíslit, o kolik je náročnější zrealizovat stavbu dnes v porovnání se začátkem vašeho podnikání v 90. letech?
Co se týká délky povolování staveb, tak jsme určitě v několikanásobku oproti devadesátkám. Tehdy mělo územní rozhodnutí na velkou stavbu jednotky stran. Dnes je běžné, že se jedná o stovky stran. A je jasné, že čím máte dokument složitější a čím obsahuje větší podrobnosti, tím je snadněji napadnutelný a zvyšuje se množství chyb. To umožňuje lidem a spolkům ty věci blokovat. Společnost trošku páchá harakiri. Brání výstavbě, ale tím ji zároveň prodražuje.

Máte nějakou vysněnou stavbu, kterou byste chtěl v Hradci v budoucnu realizovat?
Rád bych dostavěl lokalitu Aldis, ve které jsou ještě dvě parcely, kde se dají stavět domy. Pak bych zmínil ještě projekt asi 500 bytů v lokalitě Kukleny v oblasti naproti Albertu. To je projekt, který už několik let připravujeme a rád bych ho ještě do důchodu zrealizoval.

Tomáš Kulhánek
tomas.kulhanek@salonkyhk.cz
Foto: Michal Fanta