Chlapi v hospodě mi focení aktů závidí, vypráví fotograf Jarek Plesar

Focení, které ho dnes živí, se věnuje od svých 14 let a jeho paleta je opravdu široká. Věnuje se focení rodin, svatbám, ale třeba také aktům. "Mě baví všechno úplně stejně. Beru to tak, že tvořím. I když je pravda, že mi třeba chlapi v hospodě ty akty závidí a myslí si bůhvíco. Ale ono je to trochu jinak. Když máte v ateliéru nahou ženu, tak nemůžete přemýšlet nad ničím jiným, než jak to ztvárnit. Je to, a to nechci nikoho urazit, ale v tu chvíli je to pro mě jako kus hlíny pro hrnčíře. Je to materiál se kterým pracuju, není to objekt mé touhy," vypráví Jarek.

V podcastu se dozvíte také to, že kromě fotografického objektivu mu není cizí ani ten filmový. "Byl jsem nápomocen u filmu Petra Kašpara Pískaři. Byl to dokument o pískovém lezení, ve kterém jsme světový unikát,“ vysvětluje Jarek Plesar.

V rozhovoru kromě fotografování vypráví i o svém velkém koníčku – hře na kytaru. Dlouhou dobu působil ve folkovém duu Malá sada, které tvořil společně s Janem Vápeníkem. Nedávno ale své působení ukončili. "Bylo to hlavně kvůli času. Oba toho máme hodně a řekli jsme si, že než abychom to dělali polovičatě, tak to radši nebudeme dělat vůbec," říká Jarek.

Ve hře na kytaru ovšem pokračuje a to v novém uskupení MY2. "Je pravda, že teď hraju s kapelou, která nese název MY2, ač jsme tam tedy tři. A hrajeme akusticky, takový ty známý fláky, který mají lidi rádi. Musím říct, že ty tři kytary už mají docela šmrnc," zve posluchače na některé vystoupení své nové kapely.

Kromě hry na kytaru se Jarek Plesar věnuje ve volném čase také amatérskému divadlu. "Divadlo jsem hrál od malička, takže když zamnou přišla Monika Janáková jestli si to nechci vyzkoušet v Jesličkách, byl jsem pro. Shodou okolností jedna z mých prvních rolí byla role fotografa v představení předvolební gulášek," popisuje Jarek svou cestu k divadlu.

To a mnohem víc se dozvíte v novém podcastu Vítka Martince.

Vítek Martinec
redakce@salonkyhk.cz
Foto: Tomáš Kulhánek