Dělník nebo ředitel. Každý má neméně důležité místo

Právě v malé vesničce pod Orlickými horami totiž 12. prosince 1991 Libor Burian se svými kamarády dal reálné obrazy myšlence společného podnikání a založili společnost, jež se svým nezvykle širokým záběrem vymyká českému prostředí. „Matrix je opravdu v předmětech své činnosti poměrně široce rozkročen, což na jednu stranu přináší problém a klade vysoké nároky na řízení a logistiku celé firmy, ale na druhou stranu dnes tvoří už velký kompaktní celek. A když přicházejí krize, Matrix jimi prochází hrdě s hlavou vztyčenou, protože ta šíře jednotlivých aktivit zase dává firmě stabilitu,“ říká muž, který stojí v čele holdingu slavícího letos třicáté výročí.

Když na přelomu devadesátých let přišel do Třebešova, nebylo tam nic. Když se tam rozhlédnete dnes, uvidíte firmu postavenou na pevných základech. „Velice mě těší, když mi můj byznys partner z Curychu Rolf Furrer pošle fotku matrixového kamionu na švýcarské dálnici a píše mi jen: Congratulations, Libor! To je pěkné! Švýcarsko ví, kde je Třebešov,“ usmívá se podnikatel, pro kterého právě setkání se Švýcarem, který se z řidiče kamionu vypracoval na pozici obchodního ředitele Gurit-Essex, bylo jedním ze zásadních životních setkání. „Od něj jsem se učil, jak se ten byznys vlastně dělá.“

Nezavírat, nebourat, ale budovat

Samozřejmě tím prvním výrazným momentem ovšem byla samotná myšlenka na založení firmy. „Co mě přivedlo k podnikání? Hlavně radost z té možnosti, že bylo možné podnikat, protože dřív jsme to neznali. Najednou ale přišlo obrovské uvolnění a svoboda, které znamenaly rozkvět všech talentů a možností,“ vypravuje s nadšením Libor Burian, jenž v té době zrovna dokončoval studium na pražské České zemědělské univerzitě, Provozně ekonomické fakultě. „Ta doba byla nádherná. Začali jsme něco dělat a chtěli jsme dělat. Bavilo nás to a baví mě to dnes,“ tvrdí muž, který miluje pondělní rána, neboť začíná nový pracovní týden. Začínají se vytvářet nové hodnoty, přicházejí nové výzvy a píšou se nové příběhy.

Ty matrixové jsou zajímavé i tím, a nemá to znít jako samochvála, že filozofií společnosti byla vždy pozitivní energie a budování. „Nikdy jsme nic nezavírali, nebortili, když to tak řeknu. Vše, co jsme postavili nebo koupili, jsme rozvíjeli, aby to logicky zapadlo do systému Matrixu a ekonomicky stálo na vlastních nohách,“ vypravuje generální ředitel, který má dnes pod sebou sedm divizí a se svými lidmi se všechno snaží směrovat k vytvoření pracovních míst a výrobě produktů, které mají smysl a přidanou hodnotu. „Nikdy jsme také nechtěli ztrácet energii tím, že se budeme ohlížet dozadu a řešit věci, které se občas také nepovedly. Protože to se v životě stává,“ konstatuje, že je dobré, když se něco takového stane, za tím udělat tečku, přemýšlet o budoucnosti a jít dál.

„Chcete příklad? Před pěti lety jsme se v rámci nejvyššího vedení dohodli na investici do stavby pilnice. Šlo o stovky milionů. Řekli jsme si, že jde o společný projekt, který uvedeme do života a bereme za něj společnou odpovědnost. Pár týdnů před spuštěním, v největším frmolu, mi jeden z toho týmu přinesl výpověď. Dostal prý nabídku, jaká se neodmítá. Řekl jsem mu, že je to amorální chování. Stejné, jako kdyby chlapec přivedl do jiného stavu dívku a týden před porodem jí řekl: Poznal jsem lepší. Vždycky kladu důraz, abych se obklopil lidmi, kteří co říkají, to dělají. Přesto se člověk občas splete,“ povídá Libor Burian.

Nejcennější jsou pro firmu její zaměstnanci

Třebešovský podnikatel, který dává práci x stovkám lidí, si je moc dobře vědom toho, že Matrix je záležitostí a zásluhou právě mnoha lidí. „To nejhodnotnější, co každá firma má, jsou její zaměstnanci,“ zdůrazňuje. Podle kvality zaměstnanců je také vidět úspěch subjektů. Nikdy podle něj nevítězí one man show. Člověk se potřebuje opřít o spoustu kvalitních spolupracovníků. „Já jsem proto strašně rád, že v Matrixu se sešli opravdu profesionálové na všech stupních. A je jedno, jestli jde o ředitele divize nebo dělníka, který ve výrobě odvádí svou práci. Každý má svoje místo a to místo je neméně důležité.“

Při výběru pracovníků vždy klade velký důraz na to, aby si společnost vybírala lidi, kteří pro ni chtějí žít a jsou trošku takoví srdcaři. Často se Matrixu při hledání nových kolegů vyplatilo upřednostnit člověka, kterého zná, je znalý místního prostředí nebo je s firmou už nějaký čas spjatý. I třeba na nižší pozici. „Radši dáme příležitost takovému člověku, aby se realizoval na vyšší pozici, než vzít někoho, jak se říká, z venku a kdo mění práci po třech letech,“ dodává Libor Burian a poukazuje na to, že když se rozhlédnete po Matrixu, najdete mnoho lidí, kteří jsou zde třicet let od začátku společnosti. A mnoho lidí třeba i na pozici divizních ředitelů, na jejichž bedrech leží tíha zodpovědnosti už více než deset let.

„A to je pro mě zase výraz toho, že se lidé s tou firmou spojili. Nasáli do sebe tu vnitřní matrixovou filozofii a práce je určitě baví. Protože proč by jinak takový díl svého života dávali firmě,“ prohlašuje. A s tím zajisté souvisí i úspěch. Každý člověk si totiž přeje být v životě úspěšný. Úspěch těší každého. Je to takový motor života. „Pro mě osobně úspěch znamená, když mi zavolá vedoucí směny s tím, že se podařilo dokončit krásnou zakázku. Když odvedeme perfektní práci v zadaném čase a odpovídající kvalitě. Když se o vesničce Třebešov pod Orlickými horami a dobrém jménu společnosti Matrix mluví ve Švýcarsku, USA, Německu, Francii, Rusku, Polsku, Maďarsku, Slovensku i jinde,“ říká otec tří dětí, který si uvědomuje, že kvalitní práce může vycházet jen z kvalitního rodinného zázemí. To on má díky své ženě Daniele, synům Liborovi a Tomášovi a dceři Míše. „Spokojená rodina je základ bodu, z něhož vycházíme, když budujeme a dosahujeme našich úspěchů,“ potvrzuje.

Pokračovat po cestě intenzivních inovací

Pro společnost Matrix je samozřejmě velký úspěch, že dnes slaví třicet let. Kde ale bude za dalších 10 let? „Plány máme veliké,“ usmívá se šéf holdingu. Ale jedním dechem hned dodává, že tyto plány by měly být především reálné. Současný Matrix je jiný než ten před třiceti, dvaceti i deseti lety. Je to silná firma, která se těší i dobrému finančnímu zdraví, což Liboru Burianovi a spol. dává oprávnění v konkurenci na trhu obstát.

„Prvních deset let bylo o tom, že jsme museli vydělat nějaké peníze, které jsme neměli, abychom se postavili na vlastní nohy. Dalších deset let jsme budovali zázemí, technologie, stroje, budovy, výrobní haly. A posledních deset let jsme již šli cestou inovací,“ vrací se do minulosti a věří, že také budoucích deset let bude deset let intenzivních inovací a projektů, které jsou předpokladem růstu. „Těší mě, že jsme v tomto směru navázali spolupráci s univerzitami.“

V blízké budoucnosti chce společnost zahájit činnost v oblasti dřevostaveb, k níž dlouhodobě směřuje jak svým výrobním portfoliem, tak výsledky výzkumu a vývoje. Na zelené louce vznikne nová fabrika. Rozpočet je půl miliardy.

A proč vlastně název MATRIX? „Když jsem vybíral název, všichni jsme chtěli být General Motors a vést obrovské koncerny. Měli jsme sny, které nám dávaly křídla. Věděl jsem, že chci jméno, které bude znít dobře v češtině, ale přijmou ho i v anglosaských zemích. Zároveň aby něco vyjadřovalo,“ vzpomíná, jak tehdy vzal do ruky česko-anglický slovník a při jeho procházení jej zaujalo slovo matrix, tedy vzor, forma, formát. V latině znamená matrix matka. „Líbilo se mi to a od vzniku firmy mi řada obchodních partnerů říká: Měls šťastnou ruku. Měl, já vím,“ usmívá se Libor Burian, který nejraději relaxuje s rodinou v přírodě a dále při péči o zvěř, budování příjemných zastavení v malebných koutech našich hor a lesů, na lovu a rybaření.

Michal Bogáň
michal@salonkyhk.cz
Foto: archiv společnosti Matrix