Desítky hasičů tři dny likvidovaly 50 tisíc kachen nakažených ptačí chřipkou

Podle ní hasiči pracovali vždy od brzkých ranních hodin, kdy bylo nutné každé místo na zásah připravit. Postupně rostla stanoviště pro dekontaminaci zasahujících osob, techniky i zázemí. „Ve všech případech postupovaly jednotky stejným způsobem. Skupiny hasičů vynášely z hal drůbež kus po kusu. Potom byla ukládána do kontejnerů s oxidem uhličitým. Celý proces probíhal ve spolupráci se zaměstnanci firmy a pod dohledem orgánů veterinární správy,“ popsala zásah mluvčí.

Jak uvedl náčelník štábu Jan Čech, který měl na starosti organizaci činností složek Integrovaného záchranného systému (IZS) na místě, zásah byl organizačně, technicky a pro zasahující hasiče i fyzicky náročný. „Příslušníci byli při vynášení ptactva z hal vždy rozděleni do několika skupin a pravidelně se střídali. Po celou dobu pracovali v jednorázových ochranných oděvech, respirátorech a dalších osobních ochranných prostředcích, protože jsme se pohybovali v prostoru s výskytem nebezpečné nákazy,“ prozradil.

Po každém vystřídání museli hasiči projít procesem dekontaminace, stejně tak musela být dekontaminována i využitá technika, vozidla a kontejnery s utracenou drůbeží. „Naše jednotky také zajišťovaly postupně desinfekci všech osmnácti hal, kde bylo ptactvo chováno,“ dodal náčelník štábu Čech. Na všech místech se během tří dnů vystřídalo přes 70 kusů zásahové techniky.

„Využívaly se speciální soupravy pro dekontaminaci osob a techniky, protiplynový kontejner, cisternové automobilové stříkačky se zásobou vody a dopravní automobily pro transport zasahujících hasičů. Na desinfekci hal byly využity tak zvané fumigátory, což jsou dekontaminační termogenerátory vytvářející mlhu, pomocí které dochází k rychlejší desinfekci větších prostor,“ vysvětlila Götzová.

Zásah byl prováděn podle konkrétní typové činnosti, která upravuje společný postup složek IZS při výskytu ptačí chřipky. Kromě hasičů byla do řešení mimořádné události zapojena i policie, veterinární správa a zaměstnanci firmy. O spolupráci při provádění záchranných a likvidačních prací v zasažených chovech požádala hasičský záchranný sbor krajská veterinární správa na základě potvrzení výskytu nebezpečné nákazy – vysoce patogenní aviární influenzy na území Královéhradeckého kraje.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny.

Hynek Šnajdar
hynek@salonyhk.cz
Foto: HZS Královéhradeckého kraje