Dlouholetý trenér Siniakové: Na kurtu je to dračice

Jaké zkušenosti z hráčské kariéry vám pomohly v trénování?
Na hradecké Slavii jsme hráli první ligu, což byla druhá nejvyšší soutěž. V trenérské kariéře mi pomohly nejen hráčské zkušenosti, ale především studium Fakulty tělesné výchovy a sportu. Nešel jsem učit do školy, udělal jsem si nejvyšší trenérskou kvalifikaci a poté jsem se už věnoval pouze tenisu.

Máte za sebou i zahraniční angažmá. Co jste se při něm naučil?
Působil jsem šest let na Slovinsku a krátce v Německu. Pro mou spolupráci s Terkou Smitkovou a Katkou Siniakovou to bylo stěžejní, dalo mi to zkušenosti s mezinárodním tenisem. Naučil jsem se, jak to chodí v mládežnickém tenise i jinde ve světě, na čemž jsem pak postavil tyto spolupráce.

Specializujete se tedy hlavně na mládežnický tenis?
Celou kariéru se zaměřuji výhradně na mládež. Spolupracoval jsem s některými tenisty a tenistkami při jejich vstupu na ATP, potažmo WTA. To je spojeno s velkým cestováním, což mi nikdy úplně nesedlo.

Čím je trénování mládežnického tenisu jiné oproti tomu dospělému?
Hodně to souvisí s tím, co jsem vystudoval. Důležité je učit děti od začátku mít zdravý vztah ke sportu. Nechceme mladým tenistům pokazit začátek nějakou přehnanou ambicí, chceme je postupně rozvíjet. S věkem postupně roste výkonnost, je nezbytné tam mít i správný motivační faktor a cíl, ke kterému to všechno směruje.

Kromě Kateřiny Siniakové byla jednou z vašich úspěšných svěřenkyní i další hradecká rodačka Tereza Smitková. Čím vynikala?
Terku jsem pod sebou měl od 10 let. Byla svědomitá, ale moc nezvládala závěry utkání. Proto úplně nedokázala prodat to, co reálně tenisově uměla. Stěžejní bylo pro ni i Katku jejich herní spojení, které trvalo přes pět let. Obě hráčky to ve svých kariérách později využily.

Kdy bylo na Kateřině Siniakové poznat, že je to velký talent?
Už když jsem jí začal trénovat, což bylo ve 12 letech, o sobě vždy říkala, že by chtěla být první na světě. To se jí ve čtyřhře podařilo, v singlu zatím ne, ale zdůrazňuji slovíčko „zatím.“ Pevně věřím, že i tam se posune mezi úplnou špičku. Je v optimálním tenisovém věku, může se ještě zlepšovat.

Co jí podle vás chybí k tomu, aby se dostala do úplné špičky i v singlu?
Singl je velmi složitý v udržení stabilní výkonnosti v průběhu celé sezóny. Také je nezbytné zahrát ty nejlepší zápasy na grandslamech a tisícovkách. Skrze lepší umístění v žebříčku jsou pak hráči nasazování a mají to o něco jednodušší. Katce se ne úplně daří si držet tu top formu v singlu po celý rok, což ji trošičku brzdí.

Co z Katky Siniakové dělá tak dobrou deblistku?
Jde jí skvěle spolupráce ve dvojici. Čtyřhra je také tenis, ale je to zásadně jiná disciplína než dvouhra. Katka dokáže svým entuziasmem a nadšením toho deblového partnera či partnerku strhnout. V posledních měsících jsme mohli vidět, že dokáže vyhrávat grandslamy snad úplně s kýmkoliv. To ukazuje, že to je hodně o ní a její deblové kvalitě. Výměny ve čtyřhře jsou kratší a myslím si, že jí to vyhovuje. A v neposlední řadě je skvělá na síti, má vynikající reflexy a dokáže přeběhnout v ten správný moment.

Jak jste vnímal zlaté olympijské tažení Katky s Tomášem Macháčem?
Mix je hodně o tom, jak si ti dva rozumí. Katka s Tomášem si rozuměli tak, že spolu byli v partnerském vztahu. Hodně se řešilo, jak jejich výkon ovlivní to, že se rozešli, ale nakonec podali úžasný profesionální výkon.

Na čem z Katčiny hry jste spolu nejvíce pracovali?
Jsem poněkud pedant na správné zvládnutí techniky úderů, tak jsme předělávali téměř všechno. Hodně jsme pracovali na servisu, forehandu a hře na síti. Na forehandu se nám to povedlo tak, jak jsem si to představoval, na servisu je to po technické stránce trochu tápání. Někdy slýchám, že s lepším servisem by mohla být ještě výš, nicméně já její servis považuji za velice účelný. Myslím si, že je to možná lepší, než mít krásný a technicky perfektně zvládnutý servis.

Jaká je největší přednost a zároveň slabina v její hře?
Neřekl bych, že má úplně nějakou zásadní slabinu. Její obrovskou předností je její rvavost a vzdor v závěrech zápasů, kdy se jí nedaří. Dokáže se vzepřít porážce, otočit utkání na svou stranu.

Jak byste Kateřinu Siniakovou popsal jako člověka?
Mimo kurt je to velice příjemná a inteligentní dívka. Na kurtu je to dračice. Dřív měla problémy zvládnout emoce, ke své hře je prostě potřebuje. Dnes už to dokáže ovládat, ale bez toho zápalu by to nešlo. S ledovou tváří hrát nemůže, zkoušeli jsme to a vůbec to nevyšlo. Zvládla z té své emotivnosti udělat svou devízu, což je skvělé.

V jak úzkém kontaktu spolu v dnešní době jste?
Dnes už pochopitelně méně než dřív. Trávili jsme spolu čas na tenisových dvorcích často i dvoufázově dvakrát denně. Teď si spíše napíšeme, většinou jí gratuluji k nějakému vítězství. Rád to dodnes sleduji, protože za tím vidím i kousek mé práce. Pořád si slibujeme, že se sejdeme, až bude v Hradci.

Jakou roli v Katčině kariéře hráli a hrají její rodiče?
Myslím, že naprosto zásadní. Nejen její rodiče, ale celá rodina naprosto žije tenisem. Mladší bratr hraje také skvěle tenis, teď se tedy poněkud ve svém růstu přibrzdil. Především pak otec dokázal zvládnout velkou spoustu tenisových i netenisových manažerských aktivit, což jí v začátcích hodně pomohlo.

Jak vy osobně prožíváte Katčiny úspěchy?
Opravdu rád se na její zápasy dívám, prakticky žádný z nich nevynechám. Zajímá mě její vývoj, jak po herní, lidské, tak i technické stránce. Nějaká hrdost na ní ve mně je, podílel jsem se na její kariéře sedm let.

Který z jejích úspěchů považujete za ten nejvýznamnější?
Těžko říct. Světová jednička v deblu je úžasný úspěch, devět grandslamových triumfů také. Já to vnímám asi tak, že nejvíc je ta zlatá olympijská medaile. Je tam ten faktor toho, že reprezentujete celou republiku, takže to má v sobě ještě něco navíc.

Jaká byla Katka v juniorském věku? Soustředila se už pouze výhradně na tenis?
Měla to víceméně nalajnované a všechno dodržovala. Juniorskými kategoriemi prostupovala jako jedna z nejlepších v republice, v kategorii do 18 let byla i druhá na světě. Tam už bylo cítit, že to je její cíl, být profesionální sportovkyní. Šla si za tím a podřídila tomu všechno. Ráda třeba chodila na plesy, ale bylo to kontrolované. V 10 hodin večer byla doma a ráno už měla přípravu na kurtech.

Co to všechno pro mladého člověka obnáší, příprava na kariéru profesionálního sportovce?
Je tam kondiční příprava, dvoufázové tréninky či spolupráce s fyzioterapeuty. Musí se dodržovat správná výživa a pitný režim. Velmi důležitá je účast na kvalitních turnajích, což znamená velké množství cestování. To může spoustu mladých hráček a hráčů zlomit. Odloučení od rodiny není jednoduché, ale bez něj to prostě nejde.

Matěj Holaň
matej.holan@salonkyhk.cz
Foto: Matěj Holaň, archiv Vladimíra Volejníka