Fotbalový šlechtic Adam z Vlkanova. Mám modrou krev, říká hradecký kapitán

Hradečtí fotbalisté se pohybují v první polovině tabulky FORTUNA:LIGY a podávají velmi dobré výkony. „Musíme to hodnotit jenom kladně. Tolik bodů na začátku nikdo neočekával, ani takové umístění. Samozřejmě jsme zaznamenali i velké ztráty, které by se nám neměly stávat, ale jsme nováček a pro dost hráčů to byly první starty v lize, takže z tohoto pohledu panuje velká spokojenost,“ hodnotí podzim Adam Vlkanova, otec dcerky Valentinky, která je v současnosti, jak sám říká, jeho největší zálibou.  

Výkony týmu pozitivně vnímají i fanoušci. „Určitě jsme spokojeni. Líbil se nám začátek, který byl bez prohry, byť tam byly tři remízy, ale bylo to fajn. Pro mě osobně byl hezký výjezd na Spartu, i když výsledek nebyl dobrý. Postavení v tabulce je super, byly tam samozřejmě i výkyvy, ale předváděná hra je dobrá,“ poukázal Jan Plíva, zástupce fanoušků a redaktor webové stránky fansofhradec.cz.

Jak hráči a fanoušci vnímají výjezdy do domácího azylu v Mladé Boleslavi? „Už jsem na to zvyklý. Naposledy, když tady byla liga, tak už jsme tam hráli, takže jsem věděl, do čeho jdeme. Je to těžší, že už den před každým zápasem jsme pryč, na cestách, ale myslím si, že pro fanoušky to je fajn. Na stadionu jsme si blíž, jsou víc slyšet a můžeme to prožívat dohromady. Samozřejmě pro fanoušky to je delší cesta, ale celkově je to super,“ uvedl Adam Vlkanova.

„Pro nás je každý zápas výjezd, jsme celý den na zápase, ale Boleslav není daleko, tak se to dá. Lidé jezdí, vypravují se autobusy, fanouškovské i klubové. Je to fajn,“ dodává za příznivce Jan Plíva.

V rozhovoru Adam Vlkanova odpovídal i na další otázky:    

O trenérech: „Byla spousta trenérů, kteří mě od mládí nějak ovlivnili. Ze začátku se trenéři snažili, aby nás hlavně zaujali, aby nás fotbal bavil, třeba na Novém Hradci, kde jsem začínal, to byl pan Kolář. Bylo jich nespočet. Doteď mě fotbal baví, tak je vidět, že to dělali dobře.“  

O motivaci klobásou a pivem: V kariéře měl Adam Vlkanova jen jedinou chvíli, kdy ho fotbal přestal bavit. Bylo to v mladším dorostu v hradecké Olympii, tehdy ho trenér Karel Krejčík motivoval klobásou a pivem, když přijde na trénink. „Celkově nás na fotbal tehdy moc nechodilo, bylo to horší období, na trénink nás přišlo třeba jen šest, ale když padla tahle ne úplně sázka, tak mě utáhl na pivo s klobásou. Ale netrvalo to dlouho,“ vzpomíná Vlkanova.

O původu příjmení Vlkanova: „Vždycky se mi lidé smějí, když o tom mluvím, ale příjmení vychází ze šlechtického rodu, který byl z Vlkanova. Mám tedy modrou krev. Můj děda vždycky, když kouká na fotbal a oni příjmení všelijak skloňují Vlkanovy, Vlkanovovi a podobně, tak ho to štve a nadává, protože to mám být jen Vlkanova, odvozené od z Vlkanova. Já se mu zkouším vysvětlit, že tohle nikdo nemůže vědět, ale nemohl to vystát.“  

O tetování: „Jeden čas jsme s tátou a bráchou uvažovali, že bychom si nechali vytetovat právě náš rodový erb, ale nakonec z toho sešlo. Jinak já nejsem příznivcem tetování.“

O oblíbených klubech a hráčích: „Můj nejoblíbenější klub je Real Madrid, ale brácha je trochu fanatik do Manchesteru United, sleduje jejich fóra. A jak každý týden se díval na zápasy, tak jsem se k němu přidal a fandím i United. Co se týká hráčů, tak většinou koukám na ty malý, jako je například Lionel Messi. Asi nemůžu říct, že mám stejný styl jako on, (úsměv) ale chtěl bych se mu alespoň přiblížit.“

O vtipech v kabině: „Zažil jsem různé vtípky, krémy do kopaček, jejich svazování… a nějaké další bych ani neříkal. Ale myslím si, že tohle hodně vymizelo, což je škoda. O humor v kabině se staráme všichni. Jsou vtipnější hráči a pak ti co poslouchají a někdy jsou oni spíš terčem vtipů.“

O nabídkách z jiných klubů: „Vždycky to bylo tak, že se to nedotáhlo, byly tam Jablonec, Ostrava…, ale nedostalo se to tak daleko, že by to bylo něco extra. Věřím, že ta nejlepší nabídka ještě přijde, nejsem tak starý. Říkal jsem si, že bych chtěl novou zkušenost a posunout se výš, ale na druhou stranu si tady v Hradci nemám na co stěžovat. A kdyby se podařilo postavit nový stadion a já tam vedl tým jako kapitán, tak je to také hodně lákavé.“  

O životě po kariéře: „Chtěl bych začít trénovat, začínám si dělat licence, abych pak nemusel všechno studovat od začátku, až skončím. Jinak jsem nad tím, co bych dělal, kdybych nehrál fotbal, nepřemýšlel. Vždycky jsem chtěl hrát fotbal a byl jsem tak nastavený, že v něm mohu něco dokázat, byť byly samozřejmě i horší chvíle. Na škole jsem to vůbec neřešil, co budu dělat. Věřím, že po kariéře si dokážu práci najít, že snad nejsem jeden z těch hloupějších fotbalistů.“ (úsměv)

A chtěl by jednou trénovat hráče jako je Adam Vlkanova? „Chtěl bych mít v týmu od každého hráče někoho, pracanty, ale i flákače,“ usmívá se.

O svých zálibách: „Jediným mým koníčkem je nyní dcera Valentinka. Trávím s ní nejvíce času. Dříve jsme chodili hrát tenis s klukama. Třeba s Fandou Čechem, ale většinou jsem prohrál. Na druhou stranu mám rád výzvy.“

O životosprávě: „Před zápasem si musím dát kuřecí plátek s rýží nebo těstovinami, to máme dané, ale jinak mám rád českou kuchyni, řízky, svíčkovou, guláš…, ale když jsou zápasy, tak to člověk musí dodržovat. Už se proto těším na vánoční svátky, kdy máme přestávku, to si dám řízek. Mohu ho mít třeba šest dnů za sebou a ještě s majonézou, ať to stojí za to.“

Jiří Tůma
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: Luboš Lorinc/fchk.cz, archiv Adama Vlkanovy