Hradecké postavičky a figurky: filmový nadšenec Jaroušek Tuch

Úsměvnou, sympatickou a velice zajímavou postavičkou býval v našem městě i Jaroušek Tuch, syn známé hradecké lékařky, která měla svoji ordinaci hned naproti dnešní prodejně masných výrobků U Plota. Chodil do nové školy na náměstí Pavlíka Morozova, dnes náměstí Aloise Jiráska a bydlel ve vile hned za rozhlasem. Býval známý i tím, že tenkrát chodil velice často nakupovat s taškou na kolečkách a spousta Hradečáků si na něho ještě pamatuje, jak táhl domů nákup.

Jarouška už dnes po Hradci Králové ale bohužel není vidět a pravděpodobně tedy již zemřel. Býval doslova vášnivým milovníkem filmů a chodil v Hradci Králové všude, kde se promítalo. Například do kina Oko, do Jasu a do Moskvy. Navštěvoval i všechna kina na předměstích Hradce Králové, jako bylo třeba kino Brigádníků na Slezském Předměstí, kino Odboj Nový Hradec Králové, kino Svět Kukleny nebo kino Máj v Malšovicích. Na kino Máj si určitě pamětníci vzpomenou, že se tam v zimě topilo v kamnech.

Ještě za ředitele Bláhy pořádala hradecká kina takový slavnostní večer v kině Jas za účasti zaměstnanců kin, různých stranických funkcionářů a dalších významných hradeckých hostů a osobností. Právě na tomto slavnostním večeru před naplněným sálem předával za velkého potlesku a ovací všech účastníků tohoto slavnostního setkání ředitel Bláha Jarouškovi Tuchovi medaili za jeho celoroční a vlastně celoživotní pravidelnou návštěvnost všech hradeckých kin. Bylo to pro něho veliké ocenění a prý odcházel z této akce s pýchou a byl tímto vyznamenáním velice poctěn. Jaroušek měl svoje větší album na zakoupené vstupenky, které si tam vylepoval a byl na tuto opravdu velice početnou sbírku nesmírně hrdý. Říkalo se o něm, že snad s tímto pokladem i spal.

V této době působil na postu ředitele hradeckých kin Josef Jansa, který s úsměvem vzpomíná, že Jaroušek Tuch zásadně odmítal volnou celoroční vstupenku do všech hradeckých kin, které mu vedení podniku tenkrát několikrát nabízelo. On to pokaždé rezolutně odmítnul. Nechtěl o tom vůbec slyšet, přestože tuto vstupenku dostávali občas ti nejpravidelnější návštěvníci hradeckých kin a on byl právě tím nejznámějším a dá se říct nejváženějším hostem ve všech promítacích sálech v Hradci Králové. Zdůvodňoval to tím, že by mu tam v tom jeho albu právě tyto vstupenky z filmů, na které denně chodil, potom chyběly a to on prostě takto nechtěl.

Jaroušek byl známý také tím, že měl obdivuhodnou paměť, a pokud se ho třeba někdo zeptal, jaký film promítaly například v kině Oko před jedním rokem, tak mu to úplně přesně na den i na hodinu řekl. Jednou se stalo, že v kině Jas se promítal sovětský film a přítomni tam byli dva návštěvníci a Jaroušek Tuch. V průběhu tohoto filmu potom všichni tři, protože se jim to silně nelíbilo, nepozorovaně odešli; a tento sovětský film, asi naprosto pro naše diváky nepovedený, běžel až do konce, ale bez přítomných diváků. Celkem často, ale tyto scénáře měly obdobný charakter, a když skončil některý z těch nezáživných filmů, tak tam seděl jenom jeden divák a býval to prý vždy pravidelně právě Jaroušek, známý milovník kinematografie.

Svým známým se někdy prý i pochlubil, že stihne v jednom dni navštívit i čtyři filmy a jak říkal, bylo to dopoledne, odpoledne a 2x večer. Nikdo ho neviděl, aby navštívil biograf s nějakou osobou, či partou a chodil tam vždy zásadně sám a bylo na něm vždy vidět, že je již natěšen, až se začne promítat. Jaroušek byl menší postavy, při chůzi tak zvláštně šoural nohama a podle vyprávění pamětníků chodil někdy i v zimě bez ponožek. V té době vstupné do kina Čas na nádraží, kam také pravidelně chodil, stálo 1,20 Kč a hrálo se tam nepřetržitě celý den až do večerních hodin. Za vstupné do ostatních kin se tenkrát platilo 4-7 Kč.

V dnešní době by se takový Jaroušek už asi nikde nenašel, protože by na ten svůj koníček zcela určitě neměl jako důchodce nebo normálně pracující potřebné finance. V současné uspěchané době se už takové postavy, jako byl tento milovník filmů, snad už ani nerodí. Také on si zaslouží být zařazen do plejády hradeckých postaviček, které se vyskytovaly v minulých časech v našem městě a kdo chodil často v našem městě do kina, tak Jarouška samozřejmě musel znát a rád si ho určitě touto vzpomínkou na něho připomene.

Slávek Trávníček
redakce@salonkyhk.cz
Foto: archiv Slávka Trávníčka