Hrdina Tošovský: Penalty? To je jediné, co mi s tou mojí postavou jde

Spoluhráči mu říkají delfín v těle kosatky. Brankář Matěj Tošovský je mezi tyčemi stále hbitý, byť v pětatřiceti letech už nemá postavu jako v dobách, kdy válel v mládežnických týmech FC Hradec Králové či dalšího městského klubu Olympie. Ale v bráně stále umí. A dokázal to ve středu. Fotbalistům Libčan vychytal finále Poháru hejtmana Královéhradeckého kraje. „Je to určitě jeden z větších úspěchů, co jsem ve fotbale zažil,“ řekl někdejší gólman Černilova či Předměřic po triumfu nad favorizovanou Slavií Hradec Králové (2:2, pen. 4:3).  

Tošovský prožil na hřišti v Hořicích, které finálový duel hostily, nevšední příběh, stejně jako celé Libčany. Obec z Hradecka zopakovala svůj triumf z roku 2019. Brankář začal zápas na lavičce, ale poté, co jeho kolega Jan Rolejček byl vyloučen za atak na slávistu Michala Strassera, šel už ve 39. minutě za stavu 1:1 na hřiště. A stal se hrdinou. Sice hned inkasoval z pokutového kopu zahrávaném Danielem Krotilem, ale ve druhém poločase chytil superšanci Jiřího Řezáče, jeho spoluhráči poté vyrovnali na 2:2 a v následném rozstřelu zneškodnil dvě penalty - Pečenkovi a Strasserovi. „Penalty jsou loterie, ale je pravda, že to je tak jediné, co mi s tou mojí postavou jde,“ smál se po utkání Tošovský.

Před zápasem jste asi nečekal, že se nakonec stanete hrdinou? 
To opravdu ne. To jsem nečekal, že to takhle dopadne. (úsměv)

Co rozhodlo o tom, že jste favorizovanou Slavii přemohli?
My jsme se po té červené kartě semkli. V kabině jsme si řekli, že to musíme zlomit. Zaplaťpánbůh to po jedné standardce vyšlo a pak jsme zápas otočili v penaltovém rozstřelu. Pro mě je to super zážitek, protože když Libčany pohár před třemi lety vyhrály, tak já jsem tady ještě nebyl.

Co vám běželo hlavou, když jste už po půlhodině šel na hřiště a hned jste čelil penaltě, kterou zahrával Daniel Krotil?
Přemýšlel jsem, kam skočím. Jinak jsem si neříkal vůbec nic. (úsměv)

Slavia dala v prvním poločase dvě branky z pokutových kopů. Jak jste viděl obě situace?
První penaltu jsem moc neviděl. Ve výhledu mi překážel trenér. Vím, že se míč otřel někomu od nás o ruku, ale jestli to bylo na penaltu, to nevím. To samé při druhém momentu. Už jsem jen viděl, jak Štrása (Strasser) leží na zemi. Těžko to mohu posoudit.

V poločase jste prohrávali 1:2. Po vyloučení brankáře Rolejčka bylo na hřišti dost emocí. Co jste si říkali v kabině?  
Tenhle mančaft má výhodu v tom, že my se neseřveme. Je tady výborná parta, spíš se povzbudíme. Nikdo nikomu nenadával, bylo to úplně bombastický, povzbudili jsme se a do druhého poločasu jsme šli odhodlaní, že to musíme zlomit. Pro některé kluky to je poslední sezona v Libčanech, tak jsme i pro ně chtěli vyhrát, aby měli pohár, což se nám povedlo.

Favorizovaná Slavia měla v utkání převahu, hrálo se většinou na vaší polovině, ale kromě tří velkých šancí, když jste jednu zmařil skvělým zákrokem po dorážce Řezáče, ale zase tak drtivý tlak neměla. Čím to bylo?
Bylo to díky tomu, že kluci výborně bránili, hráli jsme v bloku. Chytil jsem jednu šanci, jinak to byly střely mimo branku a tlak Slavie byl jen po vápno. Ve druhém poločase to kluci poctivě odmakali a odbránili. Bylo to od nich vynikající.

Deset minut před koncem utkání se vám podařilo zásluhou Stanislava Libřického vyrovnat a v následném rozstřelu jste zazářil. Chytil jste dvě penalty a měl výrazný podíl na vítězství. Penalty jsou vaší specialitou?
Penalty jsou loterie, ale je pravda, že to je tak jediné, co mi s tou mojí postavou jde. (směje se) Jsem rád, že jsem klukům pomohl a chytil dvě penalty. My jsme naopak skoro všechny proměnili a nakonec z toho máme pohár. Hodně nám pomohli zkušenostmi Míša Mařas a Patrik Rompotl. Je to hodně o zkušenostech a to se také ukázalo.   

Jak zisk poháru oslavíte?
Uvidíme. Dneska něco bude, i když zítra jdeme do práce. Ale v pátek hrajeme zápas s Novým Bydžovem, tak potom si něco dáme. Druhý den je sobota, tak to už půjde. (úsměv) 

Kam ve své kariéře řadíte tohle vítězství?
Je to určitě jeden z větších úspěchů, co jsem ve fotbale zažil. Moc jsem jich neměl, proto tohle vítězství řadím hodně vysoko. Navíc, jak jsme utkání i v takhle okleštěné sestavě zvládli, tak je to hodně cenná trofej.  

Jiří Tůma
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: František Bárta, Lubomír Douděra