Ikonická „lízátka“ znovu ožijí

Nápad vybudovat na Všesportovním stadionu osvětlení hrací plochy vznikl na začátku sedmdesátých let minulého století. Málokdo tehdy tušil, že pětapadesát metrů vysoké stožáry zakončené v průměru desetimetrovými kruhovými panely s osvětlením se v dalších letech stanou poznávacím znamením Hradce Králové. Od té doby se fotbalovému stadionu v Malšovicích neřeklo jinak než „pod lízátky“.

Návrh atypické konstrukce osvětlení vznikl tehdy ve Stavoprojektu Hradec Králové, podepsán je pod ním projektant Miloš Morávek. A dílo, které se začalo na papíře tvořit v roce 1972, se zdařilo. „Povedlo se. Konstrukce vydržela dlouhé roky a využije se i dál. Je vidět, že jsme to tehdy dobře spočítali,“ říká Jaroslav Kott, který se na realizaci také osobně podílel.

„Projekt zpracoval pan Morávek. Podle toho seudělala konstrukce. Něco bylo zpracováno v tehdejším Montasu Hradec Králové, stožáry pak byly zhotoveny ve Škodovce,“ zmínil obří hradecký podnik ZVÚ. „Na stadionu se vše smontovalo, stožáry pak byly vztyčeny za pomoci jeřábu,“ dodal dnes čtyřiaosmdesátiletý Jaroslav Kott, který v té době pracoval jako projektant v jiném hradeckém podniku ERAM.

„Projektoval jsem veškerou elektriku a osvětlení. A tím, že jsem byl do projektu zapojený, mě pověřili, abych se stal také vedoucím stavebního úseku,“ vzpomíná Kott. „Hodně jsme řešili základy. Celý kolektiv se kvůli tomu scházel. Musely se udělat silné piloty a pořádné šrouby, s jejichž pomocí se stožáry upevnily. Bylo nutné je zastabilizovat. Přece jen se tyčily padesát metrů do výšky,“ připomněl Jaroslav Kott jedno z úskalí montáže obří konstrukce. „Musely vydržet poryvy větru i změny počasí,“ dodal.

Originální nápady vznikly v Hradci

Veškeré nápady i způsob realizace vznikly v Hradci Králové. Originální tvar osvětlení byl vyroben dvakrát, druhá „lízátka“ následně osvítila stadion ve slovenském Trenčíně. „Všechno jsme vymýšleli sami. V té době jsme neměli možnost se někde inspirovat a u nás nic takového nebylo. V mém případě také bylo zcela novým projektem dostat přes padesát světel do takové výšky. Vše se muselo do detailu vymyslet a připravit,“ poukázal Kott na šikovnost projektantů i stavbyvedoucích.

Počet lidí, kteří měli na výstavbě osvětlení podíl, přesně ani spočítat nelze. „Od počátku do konce to byly desítky pracovníků, kteří se nějakým způsobem na realizaci podíleli. A já měl to štěstí, že jsem měl kolem sebe hodně šikovných lidí,“ uvedl.

A odměna za výtečně odvedenou práci, která proslavila Hradec? „Kdepak, nebyla žádná,“ usmívá se Jaroslav Kott. V tehdejším totalitním režimu to fungovalo jinak. „Byl to politický úkol, který jsme prostě museli splnit,“ říká. „Naopak v případě nesplnění nám hrozilo, že bychom z toho mohli mít zle,“ poukázal Jaroslav Kott.

Všichni tehdy odvedli obdivuhodnou práci. Navíc moc času na realizaci výrobně náročného osvětlení neměli. Stožáry byly vysoké 55 metrů, kruhové osvětlovací panely měly průměr 10,5 metru a na každém z nich bylo v době výstavby umístěno 60 až 64 svítidel. „Pamatuji si, že termín k dokončení byl poměrně krátký. Museli jsme vše stihnout do dojezdu Závodu míru,“ vybavuje si Jaroslav Kott.

Tehdy slavný cyklistický závod, který se každoročně konal střídavě na trase Berlín–Praha–Varšava, ve svém 28. ročníku zavítal do Hradce Králové 14. května 1975. Následně o šest dní později, 20. května 1975, se z „lízátek“ poprvé svítilo na fotbalový zápas. V přípravném utkání Hradec Králové přivítal Slovan Pardubice. Od té doby se pod ikonickým osvětlením odehrála řada zápasů.

Dobrý stav. Stožáry přežily desetiletí

Stožáry s osvětlením plnily svoji funkci dlouhých 46 let. Ve středu 15. září 2021 se začaly bourat, aby uvolnily místo nové aréně. „Lízátka“ se nakonec zase vrátí, ale nemuselo tomu tak být. Diskutovalo se o tom, zda vůbec proslavenou, leč starou podobu svítidel vracet na nový stadion. Když se rozhodlo, že ano, pro změnu se vedly debaty o tom, zda využít stávajících stožárů.

„Tím, že nový stadion je nižší, má pouze jeden prstenec, nelze využít osvícení z obvodu tribun, takže jsme museli přistoupit ke stožárovému svícení, protože se musí svítit z výšky 54 metrů. A jelikož lízátka se stala dominantou Hradce, tak jsme je chtěli zachovat,“ uvedl Milan Přibyl, místopředseda představenstva FC Hradec Králové, který se za fotbalový klub podílel na přípravách realizace nové arény.

A nejen ohledně podoby osvětlení se vedla složitá jednání. „Od počátku jsem byl členem poradní skupiny pana náměstka Bláhy, kde jsme definovali parametry pro zadávací řízení, a kolikrát to byly velmi těžké boje,“ nezastírá Milan Přibyl a doplnil: „Ohledně lízátek jsme pak také diskutovali o tom, zda se vyrobí nová, nebo se budou repasovat stará.“

Přesvědčeni o tom, že se stávající stožáry a konstrukce může využít, byli jejich tvůrci Miloš Morávek a Jaroslav Kott, kteří jasně říkali, že vydrží dalších 50 let. A měli pravdu. „Lidé ze stavebních firem, kteří prováděli renovaci lízátek, byli až mile překvapeni, v jak dobrém stavu stožáry jsou, vzhledem k tomu, že byla vyrobena v sedmdesátých letech minulého století. I nátěry tu dobu přečkaly,“ potvrdil Milan Přibyl.

Znovuvztyčení „lízátek“ v polovině prosince

Fotbaloví fanoušci, sportovní veřejnost i město Hradec Králové tak o dominantu města v posledních padesáti letech nepřijdou. „Lízátka“ budou žít dál, jen dostala nový kabát.

„V rámci repase byly vyměněny zkorodované a narušené části a díly. Došlo také k osazení patek a styčníků pro podpěry zajišťující statickou stabilitu konstrukce. Dále bylo třeba upravit a doplnit konzoly pro namontování nových LED reflektorů. Finálním krokem je provedení jejich nové povrchové úpravy,“ popsal Lukáš Řádek, náměstek primátorky pro oblast městských investic.

Pokud vše půjde podle plánu, ikonické osvětlení se vztyčí nad stadionem v polovině prosince, a to za pomoci mobilního jeřábu s nosností až 250 tun a dalších tří menších jeřábů. „Vzhledem k tomu, že jde o zcela mimořádnou událost, která se musí precizně připravit, plánuje se vztyčení lízátek kolem 10. prosince,“ upřesnil Richard Jukl, generální manažer FC Hradec Králové.

Do ukončení stavebních prací budou na stožárech svítit pouze malá bezpečnostní světla pro letecký provoz, plně rozsvítit by se „lízátka“ měla během léta v příštím roce. Na stadionu bude i další osvětlení trávníku. „Z lízátek půjde primárně hlavní osvětlení, které bude doplněno o přídavná světla na tribunách, aby se netvořily stíny na hrací ploše,“ vysvětlil Richard Jukl.

Podoba atypického osvětlení zůstane stejná. „Běžným okem by člověk neměl poznat, že jde o změnu. Pouze v dolní části lízátek bude ještě jedna vzpěra, která na původních lízátkách nebyla, půjde o takzvaný most, spojení s pláštěm stadionu,“ popsal drobný rozdíl Richard Jukl.

Východočeská metropole tak o svoji dominantu nepřijde. „Pro mě, stejně jako pro většinu obyvatel Hradce Králové, možná i celé České republiky, jde o symbol, který neodmyslitelně do Hradce Králové patří,“ říká Richard Jukl a přidává osobní zážitek: „Moje nejsilnější vzpomínka na lízátka je, když jsem poprvé vylezl na jejich úplný vrch a viděl v celém obzoru Hradec Králové. Prostě nádhera.“

A nádhera bude, až staronová „lízátka“ zase rozzáří fotbalovou arénu.

Jiří Tůma
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: www.hradeckralove.org, www.fckhk.cz