Čtvrtek

21. listopadu 2024

Nyní

0.5ºC

Zítra

2.5ºC

Svátek má

Albert

Jaká je šance, že soutěž vyhraju zrovna já?

8. června 2024

Je nejmladší vítězkou a také jedinou dívkou, která si díky výhře v soutěži Hradec Králové – moje město odnesla domů herní konzoli PlayStation 5. Třináctiletá žačka sedmé třídy ze ZŠ Úprkova Nikola Vomáčková zvítězila v kategorii esejí. Porotu zaujala svou esejí s názvem Láska k městu, kterou si v průběhu dnů začala nejprve psát do mobilu a popisuje v ní svá nejoblíbenější hradecká místa. Že by mohla vyhrát, podle svých slov vůbec nečekala. „Hodně mě to překvapilo. Jaká je šance, že to vyhraju zrovna já?“ reagovala poté, co převzala vytouženou cenu. Vítěznou esej Nikoly Vomáčkové si můžete přečíst na konci rozhovoru.

Jak jsi se o soutěži Hradec Králové – moje město dozvěděla?
Dozvěděla jsem se o ní od pana učitele, kterého máme na češtinu. O soutěži nám řekl ve třídě při hodině.

Mnohem více studentů se zapojilo do kategorií fotoseriálů a videí. Ty jsi hned věděla, že budeš psát esej?
Věděla jsem to hned, protože si myslím, že psaní mi jde více než focení nebo natáčení.

Je pro tebe psaní koníčkem nebo to byla spíš náhoda, že ses rozhodla napsat esej?
Asi spíš náhoda. Nemůžu říct, že bych nějak hodně psala. Ale ta soutěž mě zaujala a říkala jsem si, že v kategorii esejí bych na tom mohla být lépe než v těch dalších dvou.

Máš už nějaké zkušenosti se psaním esejí? Soutěžila si třeba už někdy v nějaké podobné soutěži?
V žádné soutěži jsem předtím nebyla, ale ve třídě jsme samozřejmě už nějaké slohy psali. Pamatuji si, že to byl například popis kamaráda.

Tvoje esej je hodně inspirovaná tvými oblíbenými místy. Věděla jsi hned, o čem budeš psát?
Ano, to jsem věděla. Inspirovala jsem se přírodou. My bydlíme na okraji Hradce v přírodě a ta nabízí spoustu témat, o kterých se dá psát.

Jak dlouho ti trvalo esej napsat a radila se s někým o eseji předtím, než jsi ji odevzdala?
Nevím to úplně přesně, ale esej jsem psala v průběhu více dní. Původně jsem ji postupně psala do telefonu. Pak jsem poprosila mamku, jestli by mi s tím trochu nepomohla. Mamka mi to pomohla trochu vylepšit a opravila mi nějaké chyby.

Zapojil se do soutěže třeba i nějaký tvůj kamarád?
Nikdo z kamarádů se nezapojil, byla jsem jediná z naší třídy.

Věděli učitelé a spolužáci o tvé účasti v soutěži? A jak reagovali, když zjistili, že jsi vyhrála?
Věděli. Když zjistili, že jsem vyhrála, tak mi všichni gratulovali. Pan učitel, který mi původně o soutěži řekl, byl nadšený.

Překvapilo tě, že jsi dokázala zvítězit?
Jo, to mě překvapilo hodně. Jaká je šance, že to vyhraju zrovna já?

Co ti řekli doma rodiče?
Byli na mě hodně pyšní. Ani oni to nečekali a byli hodně překvapení.

Jak se těšíš na hlavní cenu, kterou je herní konzole PlayStation 5?
Těším se hodně. Hry hraju moc ráda.

Uvažovala jsi někdy o tom, že by si v dospělosti mohla být třeba spisovatelkou nebo novinářkou? Prostě, že by ses psaní věnovala nějak víc?
O tom jsem zatím nikdy nepřemýšlela.

Co ráda děláš ve volném čase?
Hraju basketbal, to mě moc baví. Pak ještě hraju na harmoniku, ale to už mě tolik nebaví.

Hradec Králové, město mého srdce

V České republice se nachází nespočet měst a míst, které si lidé vybrali jako svůj domov. Pro mě je tímto místem Hradec Králové, kde žiji a také jsem se tady narodila. Je to jedno z nejvýznamnějších měst ve východních Čechách, plné architektury, památek, vzrušující historie a přírody. Město je velmi živé a může působit jako nedopsaný příběh, který se odehrává teď a tady.

Město leží na soutoku řek Labe a Orlice a táhne se jím spletitý systém hradeb, které mají kořeny až v dobách středověku. Statut královského věnného města měl velký význam hospodářský i politický. Architektura Jana Kotěry a Josefa Gočára dává městu svůj půvab. Ve městě a jeho okolí se nachází mnoho parků, lesů a jiné zeleně.

Ráda trávím čas v blízkosti soutoku řek v Jiráskových sadech, kde si nejde nevšimnout pohádkového kostela sv. Mikuláše, který okouzlí nejen tím, že je celý ze dřeva, ale i bohatou historií, kterou má za sebou anebo ho teprve čeká. Dalšími krásnými místy, která navštěvuji jsou hradecká náměstí, a zvláště Bílá věž. Ta mě pokaždé nadchne svojí výškou a krásnými výhledy na celé okolí. Můžeme ji vidět i na kilometry daleko. Jako další na řadě je Muzeum východních Čech, které vždy uchvátí úžasnými živými i neživými exponáty uvnitř budovy. Nesmím zapomenout zmínit také památky, protože si myslím, že v Hradci mají nenahraditelné místo. Barokní katedrála sv. Ducha, kde měli svatbu moji rodiče, v sobě nese duchovní a architektonickou krásu. Její mohutné stěny, elegantní oblouky a okna, co skrze ně proniká sluneční světlo, nejde přehlédnout. Se svými přáteli a rodinou ráda využívám také městské cyklostezky a parky. Do okolních lesů vyrážíme na kola, brusle anebo si jen tak zaběhat. Turisté i návštěvníci si zde vyčistí mysl. Nachází se zde i několik písníků, ve kterých se v létě často koupeme.

Hradec Králové se proslavil v mnoha sportech, jako je třeba atletika, basketbal, judo, lední hokej nebo fotbal. Se spolužáky chodíme fandit hradeckému hokejovému týmu. Hradec pořádá unikátní festivaly a společenské akce. Významný je například divadelní festival, Jazz jde městem nebo Rock for people, který přitahuje milovníky rockové hudby z celého světa. V centru města se nachází Filharmonie, Klicperovo divadlo a věhlasné loutkové divadlo Drak, jejichž představení s rodiči a sestrou často navštěvujeme.

Já bydlím na okraji města, který je součástí přírodního parku Orlice a kde vás okouzlí přenádherné lesy, louky, pole a krásní živočichové, zvláště pak lesní zvěř. Když se rozhlédnu kolem sebe vždy uvidím plno nevídaných rostlin. Uslyším zpěv ptáků, zvuk hmyzu, kvákání žab, syčení hadů a jiné zvuky ozývající se ze zákoutí Hradce, o kterých možná ani nevíte. Já si u nás doma užívám každé roční období. Ať už v létě, kdy sjíždíme řeku Orlici a opalujeme se na rozpáleném písku, tak i v zimě, kdy stavíme sněhuláky a koulujeme se ledovým sněhem. Na jaře se kochám rozkvetlými květy. Naopak na podzim sleduji padání pestrobarevných listů.

Mám ráda moje město a vážím si každého dne stráveného s přáteli a rodinou na místech, kde se cítíme bezpečně a které s láskou nazývám svým domovem.

Tomáš Kulhánek
tomas.kulhanek@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera