Úterý

17. září 2024

Nyní

15.2ºC

Zítra

23.3ºC

Svátek má

Naděžda

Královéhradecká univerzita letos oslaví 60. narozeniny

13. března 2020

Její počátky však sahají do roku 1959, kdy na základě vládního nařízení byla v krajských městech zřízena síť pedagogických institutů pro vysokoškolské vzdělávání učitelů. Stejně jako v nedalekých Pardubicích zde tento institut působil pět let a 1. září 1964 přišla reforma vysokoškolského vzdělání učitelů. Instituty byly zrušeny a přeměněny na pedagogické fakulty. Sloučením pedagogických institutů v Hradci Králové a Pardubicích vznikla Pedagogická fakulta Hradec Králové.

Ta existovala až do 1. září 1992, kdy se přeměnila na Vysokou školu pedagogickou v Hradci Králové. „Podmínkou názvu této vysoké školy s rektorátem bylo, že musí vzniknout ještě jedna fakulta a od 15. února 1993 to byla Fakulta řízení a informační technologie, dnešní Fakulta informatiky a managementu,“ přiblížila další etapu vývoje Sylva Sklenářová, vedoucí Archivu Univerzity Hradec Králové.  

Tento stav trval do 1. září roku 2000, kdy Parlament České republiky přijal zákon, v němž došlo ke změně názvu Vysoké školy pedagogické na Univerzita Hradec Králové. Návrhů na přejmenování existovalo několik, například Univerzita Bratří Čapků nebo Univerzita Jiřího z Poděbrad. „Potom pokračoval další rozvoj do současné podoby. Z Pedagogické fakulty se postupně vyčlenily katedry, které tvořily základ dalších dvou fakult,“ uvedla vedoucí archivu. Šlo o Fakultu humanitních studií založenou v roce 2005, která se po několika letech přejmenovala na Filozofickou fakultu. V roce 2010 spatřila světlo světa Přírodovědecká fakulta.

Prvním rektorem původní Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové byl od roku 1992 Oldřich Richterek, předtím působící jako děkan Pedagogické fakulty v Hradci Králové. V roce 1996 ho ve funkci vystřídal Pavel Cyrus, který pak pokračoval i ve druhém volebním období do roku 2002 už jako rektor Univerzity Hradec Králové. Dalšími rektory byli Jaroslava Mikulecká, Josef Hynek a Kamil Kuča, který je rektorem od roku 2016 dosud. V nedávno uskutečněné volbě kandidáta na rektora jím byl zvolen na další čtyřleté období.

V době Vysoké školy pedagogické patřilo mezi jeden z její hlavních cílů vytvoření dobrého zázemí. „Už na začátku 60. let se řešila stavba kampusu, protože prostory pro Pedagogický institut byly už tehdy nevyhovující a kapacitně nedostačovaly,“ poznamenala Sklenářová.

První budova univerzitního kampusu – Objekt společné výuky – se začala stavět v roce 1995 a pro užívání byla slavnostně otevřena v roce 1997. V roce 1998 v celostátní architektonické soutěži získala titul Stavba roku. V roce 2006 byla zahájena stavba objektu pro Fakultu informatiky a managementu, která byla otevřena o dva roky později. Třetí budova pro Přírodovědeckou fakultu se začala stavět v roce 2015 a využívat v roce 2017.

V současné době se na všech čtyřech fakultách univerzity vzdělává zhruba 6400 studentů. Na univerzitě pracuje 804 zaměstnanců, z toho je  447 akademických a výzkumných pracovníků. V historii této vzdělávací instituce bylo asi nejhorší období od roku 1968 po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a při nástupu normalizace. „Situace na Pedagogické fakultě po uskutečnění prověrek v letech 1970 až 1973 byla asi jedna z nejhorších ve srovnání s ostatními vysokými školami. Ze školy musela odejít zhruba čtvrtina zaměstnanců jak akademiků, tak technicko - hospodářských pracovníků. Toto číslo zcela korespondovalo s počtem lidí, kteří museli v tehdejším Východočeském kraji opustit své zaměstnání, což bylo nejvíc ze všech krajů v Československu,“ konstatovala vedoucí archivu.

Podle ní byl nejdůležitějším milníkem listopad roku 1989. „Tehdy se vše změnilo a škola se mohla začít opravdu po všech stránkách rozvíjet. Do té doby tady totiž nebyly dostatečné studijní prostory, učily se samozřejmě tendenční věci, které souvisely s tehdejší dobou, mnoho kvalitních zaměstnanců nemohlo vědecky růst,“ prozradila. Zpět ale do současnosti univerzity.

Její velkou devizou je spolupráce se zahraničními univerzitami po celém světě. Nyní je podepsáno více než 320 partnerských smluv, do zahraničí hojně jezdí nejen studenti, ale i pedagogové. Na univerzitu přijíždí také velký počet zahraničních studentů, loni jich bylo asi 500.  Jak ostatně říká ve svých letošních předvolebních tezích znovuzvolený rektor Kamil Kuča: „Regionální univerzita s globálními ambicemi.“ Univerzita se kromě řady úspěchů může pochlubit i slavnými absolventy. Ze světového pohledu je patrně nejvíce vidět proslulý hokejový brankář a reprezentant Dominik Hašek. Na stejné škole studoval i jeho bratr, fotbalista Martin. Známými absolventy univerzity jsou rovněž herec Miroslav Táborský, hudební skladatel Jan Jirásek, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny České republiky Jan Morávek, herečka Henrieta Hornáčková, novinářka a fotografka Lenka Klicperová nebo nejprodávanější kambodžská spisovatelka Thavry Thon a mnozí další.

„Budoucnost hradecké univerzity vidím velmi dobře. Za třicet let od roku 1989 udělala velký pokrok, a to ve všech oblastech, jak ve vzdělávací činnosti, v práci se a pro studenty, ve vědecké práci, tak i v budování zázemí,“ myslí si vedoucí univerzitního archivu Sylva Sklenářová, který vede od roku 2006 a historii univerzity má v malíčku. „Jedním z mých prvních úkolů po nástupu bylo napsat stručnou historii Univerzity Hradec Králové od roku 1959 do roku 2009. Spolupracovala jsem na knížce k padesátinám Pedagogické fakulty, zpracovávala podklady pro desetiletí Filozofické fakulty a loni mně vyšla publikace Pedagogická fakulta v Hradci Králové v roce 1968 a na počátku normalizace, která se nezabývala pouze politikou, ale i vnitřním chodem fakulty,“ přibližuje vedoucí vědeckou činnost archivu.

Další rovinou její práce, kromě klasické činnosti archiváře, jsou výstavy z materiálů a fotografií, které má archiv k dispozici. „Mou asi největší akcí byla před dvěma lety příprava veřejného happeningu na Masarykově náměstí k srpnovým událostem roku 1968 v Hradci Králové. Bez spolupráce s kolegy ze Státního okresního archivu v Hradci Králové a Muzea východních Čech v Hradci Králové by to však nebylo možné. Stejně tak bez podpory a pomoci kolegů z univerzity. Jednalo se o historický program, k němuž jsem psala scénář, o tvorbu prezentace připomínající tyto události na autentických fotografiích přímo z Hradce Králové ve spojení s dobovým rozhlasovým vysíláním,“ vzpomíná Sklenářová, která připouští, že si svou pestrou práci ještě v nedávné minulosti často nosila domů. Dnes už se snažím to nedělat, i když ne vždy to jde. Mojí snahou nyní je zmapovat sedmdesátá a osmdesátá léta na tehdejší Pedagogické fakultě, což bude dost náročné,“ dodává vedoucí univerzitního archivu.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera