Kraus se loučil, ale přiznává: Fotbal mi začíná chybět

V Hradci Králové vstoupil do velkého fotbalu a proti Votrokům také aktivní fotbalovou kariéru uzavřel. Třiačtyřicetiletý Jan Kraus oblékl dres Chlumce nad Cidlinou v utkání MOL Cupu proti prvoligovému celku, který vyhrál 4:0. A odchod to byl stylový. Bývalý útočník opouštěl trávník za potlesku třinácti stovek diváků. „Bylo to dojemné," přiznal někdejší hráč Plzně, Mostu či Zlína, který v předchozích letech působil také jako trenér. Vedl právě Chlumec, nyní měl rok a půl dlouhou pauzu. „Potřeboval jsem si chvilku odpočinout. Trénoval jsem v kuse dvanáct let. Nyní mě už fotbal začíná malinko chybět," říká Jan Kraus.

Vaše fotbalová kariéra se definitivně uzavřela. Co považujete za svůj největší úspěch?
Byl jsem několikrát zvolen hráčem kola. Nejraději vzpomínám na první rok strávený ve Zlíně. Byli jsme výborná parta a tím pádem se nám dařilo i na hřišti. Mám v hlavě i svůj první gól, který jsem dal za Hradec na Spartě, kde tehdy chytal Tomáš Poštulka. Pak také na vítězství se Zlínem nad Spartou 3:2 kdy jsem dal dvě branky.

Na co dál nejraději vzpomínáte?
Na celý fotbalový život. Je to velká dřina, ale ta parta kluků v kabině, ta vítězství, ale i prohry vás posouvají dál.

Jak jste si užil rozlučku proti Hradci Králové, kde jste vstoupil do velkého fotbalu a proti němuž jste naposledy v dresu Chlumce nastoupil?
Rozlučka byla hodně dojemná, moc jsem si to užil. Chtěl bych tímto všem, co se na ní podíleli poděkovat a popřát Chlumci a Hradci, ať se jim v sezoně daří.

Co vám běželo hlavou, když jste opouštěl trávník?
Já si to hlavně moc užíval, bylo přítomno 1300 diváků, kteří tleskali. Co mi proběhlo hlavou bylo to, že je to už naposled v roli hráče. Všem bych takovou rozlučku přál.

Hradecký trenér Miroslav Koubek vás vedl v Plzni. Co vám před utkáním říkal?
Trenér mi říkal, ať si to užiju, moc si toho vážím.

Zahrál jste si i v daleké Jižní Koreji. Jaký zážitek jste si odtamtud odnesl?
V první řadě to byla velká zkušenost. Bylo mi 23 let a byl jsem sám deset tisíc kilometrů od domova. Asi největší zážitek byly stadiony a návštěvnost, hlavně na první utkání, kdy přišlo asi 60 tisíc lidí. Další na co nezapomenu, je životní styl a vybavenost korejských měst.

Působil jste také v roli hráče i trenéra právě v Chlumci, s nímž jste před třemi lety zažil úctyhodnou jízdu pohárem. Vyřadili jste prvoligové týmy Příbrami a Bohemians 1905, nakonec vás zastavila v dramatickém zápase až Plzeň. Co se vám vybaví?
Celý ten půlrok byla jedna velká jízda, kterou pro nás bohužel zastavil covid. V tu dobu jsme byli v tabulce druzí. Zápas s Plzní byl pro mě prozatím vrchol v pozici trenéra. Moc rád na to vzpomínám. Ten zápas jsme byli naprosto vyrovnaným soupeřem Plzně a třešinkou na dortu byla návštěva asi čtyř tisíc diváků.

Co teď budete dělat ve fotbale?
Zatím ještě nevím. Trénovat jsem přestal před rokem a půl, potřeboval jsem si chvilku odpočinout. Trénoval jsem v kuse dvanáct let. Nyní mě už fotbal začíná malinko chybět. Uvidíme, jakou novou zkušenost mi život připraví.

Jiří Tůma
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: Lubomír Douděra