Letošní jedenácté Salonky otevírá rozhovor s novým ředitelem ZUŠ Střezina

V této vzdělávací instituci působí již devatenáct let. Během své pedagogické kariéry učil nejen svou budoucí ženu, ale i bratra Martina. Nyní do stejné školy, kde jako malý chlapec navštěvoval hodiny klavíru, docházejí také jeho děti. „Syn nedávno začal na hudebním oboru hrát na kytaru, zatímco obě děti se věnují i výtvarnému umění. Doma bychom mohli stavět komíny z jejich výtvarných výtvorů. Velmi je to baví a my z toho máme velkou radost,“ řekl mimo jiné v rozhovoru ředitel Votava, který je zároveň bubeníkem kapel Jazz Police a Petr Sovič & Gramofon.

V dalším rozhovoru představuje svou vášeň Milan Koky, který se od raného dětství věnuje hradeckým fontánám a ve svých dvaadvaceti letech je v tomto směru největším odborníkem v krajském městě. Přednášky o nich pro své spolužáky začal dělat už v základní škole a od patnácti let procházky s výkladem o hradeckých fontánách pořádá i pro veřejnost. „Už jako malého kluka mě fontány fascinovaly. Strašně mě zajímalo, kde se tam bere ta voda a jak to celé funguje,“ uvedl a prozradil kolik je v Hradci Králové celkem fontán, jak fungují, která je největší a kterou Hradečáci nemají rádi.

Od sametové revoluce v listopadu v roce 1989 letos uplyne již 35 let. Konec vlády jedné strany znamenal konec perzekucí a útlaků, svobodu projevu i vyznání nebo možnost cestovat za hranice země. Společnost se od těch dob zásadním způsobem proměnila lidsky i technologicky. Proměňuje se i politická scéna a nikdo neví, zda do budoucna bude výhled nadějný, nebo je důvod k obavám. Těmito tématy se zabývá pravidelná rubrika Oko Salonek.

Hradečák David Kašpar vykonává netradiční a velmi zajímavé povolání. Jako člena Hradní stráže ho lze vidět na Pražském hradě, v Královské zahradě nebo na zámku v Lánech. Ve své práci pravidelně zblízka potkává českého prezidenta Petra Pavla, během státních návštěv se setkal i s významnými zahraničními politiky, třeba s francouzským prezidentem Emanuelem Macronem. „Dostanete se do míst, kam se normální člověk nedostane, a setkáte se s lidmi, které běžně vidíte jenom v televizi,“ řekl o svém povolání Kašpar v rozhovoru pro listopadové Salonky.

Kulturní elity Hradce Králové na přelomu 19. a 20. století sehrály klíčovou roli ve formování intelektuálního a společenského života města. Za příklad si vezmeme spisovatele Ignáta Herrmanna a muzejníka Ludvíka Domečku. Herrmannova schopnost oslovit široké čtenářské vrstvy a Domečkova neúnavná snaha o uchování historického dědictví odrážejí snahu místních elit o propojení národní kultury s regionální identitou. O těchto královéhradeckých patritotech pojednává pravidelný seriál Muzea východních Čech.

Hradecká rodačka, studentka třetího ročníku práv, specialistka kampaní organizace Amnesty International a nedávno také ambasadorka kampaně Maraton psaní dopisů, která je zaměřená na pomoc nespravedlivě vězněným a trestaným lidem po celém světě. To je Eliška Zástavová. Jak sama říká, touha po spravedlnosti v ní byla vždycky zakotvená. „Po studiu bych profesně chtěla zůstat u lidských práv. Zatím je ale vše hodně otevřené,“ nechala se v dalším rozhovoru slyšet studentka.

Tanec je nejen její srdeční záležitost, ale také životní cesta. Katy Bedlivá z Hradce Králové je v tomto směru skutečně velmi aktivní, pořádá kurzy zejména karibského tance bachata, který považuje za velmi svobodný a uvolněný. „Nejvíce učím bachatu pro ženy a Femme Dance, což je můj název pro tanec na podpatcích. S manželem také učíme párovou bachatu a pořádáme tančírny. V letošním roce jsem v Hradci Králové také zrealizovala svoji první celovečerní kabaretní show,“ sdělila hradeckému magazínu tanečnice tělem i duší.

Malšovické lesy dříve a dnes, které byly a jsou místem cyklistů, bruslařů, houbařů a útulných lesních hospůdek, představuje autor vzpomínkového seriálu Slávek Trávníček. Mezi návštěvníky lesa je velice populární bufet U Vlka, kde se již několik let se tu koná velice oblíbená soutěž „Mistrovství ve sbírání hub“. Dalším velice sympatickým místem je i nedaleká hospůdka U Pytláka, dále Na Větvi, Střelnice a další.

V létě se po roční pauze vrátila na lavičku Hradeckých Lvic Romana Ptáčková. Zkušená trenérka, která družstvo trénuje od roku 2011, vede zároveň třetím rokem i národní tým. Stejně jako před třinácti lety přichází k týmu, který je ve velké přestavbě. „Holky byly z toho, jak si sedly, nadšené, takže doufám, že jim to vydrží,“ usmívá se bývalá rozehrávačka. Hradec jí přirostl k srdci natolik, že odmítla několik nabídek z jiných ligových týmů. „Neuměla jsem si představit, že sem přijedu s jiným týmem hrát proti Hradci,“ poznamenala v posledním rozhovoru listopadových Salonek trenérka.

Listopadový magazín Salonky, který je opět nabitý velmi zajímavým, inspirativním a dobrým čtením, je tedy na světě. Stačí ho jen otevřít a pustit se s chutí do četby. Ještě předtím je ale nutné si ho vyzvednout na vybraných distribučních místech v Hradci Králové. Tak nezapomeňte Salonky jsou tu pro vás. Proto, čtěte Salonky!

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv Salonek