Lidé jsou z politiky rozčarovaní, myslí si student Matyáš Strnad

Těžko hledat univerzální odpověď, ale proč se mladí lidé nezajímají o politiku?
Dlouhodobě se snažím ten důvod najít. Mladým lidem se dostává tolik informací, že nejsou schopni si z toho vybrat to důležité. Často se tak chytají jen senzací, přitom v politice se jich zase tolik neděje. I když je pro život velmi důležitá, tak je v podstatě nudná. Zajímat se o ni vyžaduje hodně času, který lidé nechtějí obětovat a raději si jdou povídat o motorkách nebo hudbě.

Může to být i tím, že politika je v dnešní době takřka sprosté slovo?
Dříve byla úplně jinak nastavená. Byla to společenská událost a kultura politiků jako takových byla naprosto odlišná, mnohem důstojnější. Dost často jsou nejen mladí lidé rozčarovaní z toho, co je dnes v politice možné, jako například trestně stíhaný premiér.

Na druhou stranu se v posledních měsících v médiích dennodenně řeší různé kauzy. Nemůže to paradoxně pomoci rozdmýchat zájem?
Podle mě to pomáhá jen pro krátkodobý zájem. Vznikne senzace, kterou si člověk přečte v novinách, ale protože nezná kontext, tak ho to za chvíli přestane zajímat. To je i příčina toho, proč jsou lidé v politice schopní rychle odpouštět. Zaznamenají nějakou kauzu, ale protože se tomu nevěnují dlouhodobě, tak na ni zapomenou nebo ji v hlavě upozadí.

Máte nějaký příklad?
Když už jsme u premiéra Andreje Babiše, ten šel do politiky s tím, že bude bojovat se zkorumpovanými elitami, které tu od revoluce vládly. Nicméně on byl té politické struktury nedílnou součástí, byl navázaný na různé dotace, programy a vyrostl na podpoře politiků v 90. letech. Čekám, kdy nějaký starší politik odejde do důchodu a v knížce popíše všechno, co se v té době dělo, a to nemyslím konkrétně Babiše a Agrofert.

S nedostatkem mladých zájemců se potýká i komunální politika. Tam zdaleka tolik senzací není…
Komunální politika je specifická tím, že sice ovlivňuje dění na místě, kde lidé žijí, ale moc se o ní neví. Zastupitelé rozhodují o novém přechodu a mostu, ale informace se mezi lidi nedostanou, a tak pro ně nejsou důležité. Mají pocit, že celorepubliková reprezentace je důležitější.

Jsou vládnoucí politici jakýmsi odrazem většinové společnosti?
Je to zrcadlo, ale především si myslím, že morálně vznešenější politici špatně komunikují s lidmi. To, jakým způsobem vystupuje například současný prezident, je lidem sympatické, protože komunikuje strašně jednoduše. Alternativa předává informace stylem, kdy člověk musí znát kontext, aby je pochopil. Je pak jasné, že současná společnost si raději vybere jednodušeji podanou zprávu, která ani nemusí být pravdivá, než aby uvažoval nad tou složitější.

To je poměrně smutné zjištění.
Já z toho smutný nejsem. Nevolil jsem prezidenta Zemana, ale myslím si, že je dobře, že tuto funkci zastává. Právě proto, že si ho vybrala většina obyvatel, je důležité, že se stal prezidentem. Díky těmto zkušenostem bude třeba v budoucnu zvolen pro mě vhodnější kandidát.

Je při volbách znát propast mezi názory mladších a starších lidí?
Není to podle mě propast mezi generacemi, ale mezi venkovem a městem. V Česku se o tom moc nemluví, ale je obrovský rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky. Praha je metropolí, kde se střetává spousta kultur, která se do menších měst nedostává, případně dostává opožděně. Lidé mají tendenci uvažovat v kontextu prostředí, ve kterém žijí, a lidé na menších městech žijí jinak.

Co dělají politici, kteří jsou jinak objektivně ctnostní a schopní, špatně?
Důležité je, aby se snažili býti politiky i mimo předvolební kampaně. Někteří to dělají, ale je potřeba, aby s lidmi více komunikovali a opravdu se starali o své regiony. Musí být normální, že se volič přijde zeptat na to, co pro něj daný politik udělal. Musejí být schopní a ochotní přijímat zpětnou vazbu.

Pojďme od politiky pryč. Vy se na UHK zapojujete do spousty činností, zkuste to nějak shrnout.
Na univerzitě jsem osmým rokem, v současné době studuji doktorský program na Katedře politologie Filozofické fakulty. Působím v akademickém senátu univerzity a také pracuji jako PR specialista na referátu propagace a komunikace, kde vytvářím různé materiály pro studenty i pro ve veřejnost, aby se něco o naší škole dozvěděla. Zároveň pořádáme i různé akce.

Jaké třeba?
Začíná to univerzitním odpolednem, což je taková odlehčená akce, aby si studenti i akademici trochu protáhli kostru a neseděli jen za stolem. Mohou si zkusit lukostřelbu, přejít přes slackline, zahrát si mölkky a další alternativní sporty. Poté je to univerzitní ples, na který chodí kolem 1200 lidí. Pojali jsme ho teď trochu festivalově, aby to byla zábava především pro studenty, a proto zařazujeme více hudebních vystoupení, měli jsme tam třeba Pokáče. Také jsem zakládal akademický filmový klub, který už tedy nevedu, ale je zadarmo pro studenty školy i pro seniory z Hradce Králové. Snažíme se tak propojovat generace.

Jak se vám to daří?
Částečně ano, ale senioři mají pochopitelně jiné preference, co se týče výběru filmů, než mají studenti. Na promítání navazuje debata s nějakým hostem třeba z univerzity nebo z jiných sfér. Naposledy jsme tam měli sexuologa. Ten mluvil zajímavě o sexualitě manželů a musím říci, že se studenti hodně ptali, protože s nějakým opravdu dlouhodobým soužitím v páru nemají zkušenosti.

Mají studenti obecně na královéhradecké univerzitě silný hlas?
Během působení nového rektora se uvažování univerzity nad přístupem ke studentům hodně posunulo. Ještě tak před pěti lety byli ze strany školy neviditelní. Teď si vedení uvědomuje, že jsou důležití, rektor nás podporuje a schází se s námi. Je hodně důležité, když se univerzita otevřela názorům svých studentů, protože ti se pak nebojí zeptat a zapojit se do řešení problémů. Znám z vyprávění, jak to funguje na jiných školách, a tam taková otevřenost není.

Pojďme to na závěr trochu odlehčit. O vysokoškolácích se někdy říká, že celé studium jenom propijí. Je to tak?
Je to pravda, pije se tady hodně. Ale to se přece dělá všude, Češi jsou národ, který si umí užívat a studenti nejsou v tomhle výjimkou. Důležité je, aby to zvládli zkombinovat se studiem. Absolventi naší školy mají 99 procentní zaměstnanost, takže jestli to dokážou spojit, nevidím v tom žádný problém.

David Záruba
david@salonkyhk.cz
Foto: archiv Matyáše Strnada