Nejhezčí přírodu jsem viděl v Tasmánii, vypráví cestovatel Slávek Král

Po devíti letech putování po světě už začíná Slávek cítit, že by se konečně rád usadil. "Nedávno jsem si našel přítelkyni z Opavy a rádi bychom už někde zakotvili. Shodou okolností můj brácha bydlí nedaleko Hradce a nám se tenhle region moc libí. Tak třeba se z nás stanou Východočeši," vypráví cestovatel. 

O cestování už dokonce napsal i knížku "Stopařův průvodce historií" a teď připravuje pokračování, které si bude i sám ilustrovat. "To, že si to sám ilustruju vzniklo úplnou náhodou. V minulé knížce jsem měl obrázků jen 12 a to i proto, že to není nejlevnější. No a pak jsem našel aplikaci ve které si daný obrázek vždycky obkreslím a je to," říká Slávek.

Jako malého kluka ho cestování příliš nevzrušovalo. Byl tichým introvertem, který ke svému životu druhé nepotřebuje. Zlom v jeho životě nastal v patnácti letech, kdy poprvé stopoval směrem do jeho rodné Sušice. Po půl hodině čekání to vzdal a musel na autobus. "To bylo poprvé a naposledy co se mi něco takového v mém životě stalo. Potom už mi to nikdy netrvalo déle, jak 15 minut," popisuje své cestovatelské začátky.

Slávkovi se na jeho cestě dostává i velká mediální pozornost. Nedávno byl v DVTV, Snídani s Novou nebo v pořadu Všechnopárty Karla Šípa, na který velmi rád vzpomíná: "To bylo něco! Bylo zajímavé sledovat kolik lidí na tom pracuje. Jeden vás uvítal, druhý ukázal, kde jsou kamery, teď tam všichni běhali a člověk to ani nestíhal sledovat. Navíc pan Šíp je neskutečný profesionál, velmi chytře se ptal a několikrát mi dokonce nahrál na vtip," vzpomíná na účast ve Všechnopárty.

Necestuje sám, parťačkou v dobrém i zlém jemu Border kolie Corey: "My si spolu extrémně rozumíme, protože jsme spolu pořád. První rok života měla těžký výcvik, protože bez toho bych cestovat se psem opravdu nemohl," říká v rozhovoru Slávek Král.

Na otázku, kam by doporučil vyrazit za zážitky čtenářům Salonek odpovídá: "Tohle je extrémně těžký. Vždycky se lidí ptám co je zajímá, protože pro někoho jsou důležitý pláže, pro někoho hory, pro někoho jídlo, pro někoho lidi. Totální bizár je Japonsko a Čína. Top na hory je Kyrgyzstán, na lidi je to Írán, na přírodu pro mě Tasmánie, která je něco mezi Zélandem a Austrálií, určitě na takovou pohodu je Havaj, na přírodní krásy je to pak Island nebo Kanada."

Írán je podle Slávka země ve kteří jsou nejochotnější na celém světě: "Jakmile do té země vstoupíte, začnou k vám chodit náhodní lidé, kteří ti řeknou: Děkuju, že jsi navštívil mou zemi, vážím si toho a chtěl bych, aby ses stal mým hostem. A už tě zvou k sobě domů a chtějí tě hostit," zakončuje své vyprávění Slávek.

Vítek Martinec
redakce@salonkyhk.cz
Foto: Tomáš Kulhánek