Nové výstavy provedou technologií současnosti i poetikou plastiky minulosti

Dva prostory ve čtvrtém patře této významné hradecké kulturní instituce patří právě současné tvorbě. V Bílé kostce, v expozici nazvané Korpsepunx, autor Olbram Pavlíček prostřednictvím svých nejnovějších soch, grafik a kreseb jakýmsi až podvratným způsobem imituje design průmyslově vyráběných produktů a jejich dekonstrukcí odhaluje způsoby, jimiž se propisují do života svých uživatelů. Podle kurátora výstavy Jiřího Sirůčka autor podrobuje estetické analýze zařízení, symboly a nástroje, které známe z každodenních aktivit.

V technologickém pokroku dnešního světa uživatel těchto důmyslných zařízení nemá mnohdy nad nimi kontrolu, ale naopak se musí přizpůsobovat designovaným rozhraním nelidských objektů. „Pavlíček tato témata rozpracovává dlouhodobě a jak je patrné z jeho aktuální výstavy, různé tvůrčí formáty zkoumá účinky, jimiž na jednotlivce působí komplexní systémy současné společenské moci,“ uvedl kurátor.

Zajímavostí expozice je přítomnost obrazu malíře Mikuláše Medka z roku 1969 Pokus o portrét markýze de Sade III, kdy se Pavlíčkova tvorba dostává s tímto dílem do dialogu. I Medek totiž ve své době sledoval tehdejší existenciální podmínky a ve svých surrealistických dílech mnohdy kriticky komentoval dopady nejen technologicky organizované společnosti. V témže patře galerie, ale v tajemném prostředí Černé kostky, je k vidění druhá výstava nazvaná Diferencované struktury.

Formou komorního mezigeneračního rozhovoru rámovaného tématem struktury se zde prezentuje trojice tvůrců tří různých generací a přináší rozmanité pohledy na toto téma. Tvorba audiovizuální umělkyně Jany Bernartové, která přinesla do prostoru velkoformátové výšivky Rastr NULA #heroine II z cyklu Parametrická digitální struktura, se propojuje se sítotisky Orchestrálních kompozic Ivana Chatrného z konce 60. let a s audiovizuální instalací Abacus multimediálního umělce Milana Guštara.

„Protože mě velmi zajímají počítače, s nimiž celý život pracuji, využil jsem toho a začal jsem dělat algoritmické moderní kompozice, abych později zjistil, že stejné principy, procesy a stejné algoritmy jdou použít i pro vizuální věci, kdy grafické partitury hudbu a vizuální stránku propojují. Na této výstavě lze vidět kombinaci téměř tradičních not s grafickou animovanou partiturou,“ vysvětlil Guštar.

Vzrušujícím momentem v tvorbě Jany Bernartové je rozdíl mezi analogovým a digitálním světem. „Chtěla jsem si uvědomit, kde je rozhraní těchto dvou světů. Chyba, která se může v digitálním světě objevit, je pro mě zároveň dobrodružstvím, je specifická v datech i vizualitě. Neplatí předpoklad, že se chyby v těchto počítačových světech nedějí. To, co představuji na výstavě jsou strojové výšivky. Stroj, který vyšívá, by měl být zdánlivě dokonalý, ale není tomu tak a dopouští se čas od času nějaké chyby,“ uvedla audiovizuální umělkyně.

Úplně z jiného uměleckého soudku je třetí výstava v prvním patře galerie, která patří Plastice drobné a drobnější sochaře Josefa Václava Škody. Expozice nabízí průřez umělcovy tvorby z 20. až 40. let a prezentuje jeho práce z různých materiálů, jako jsou kámen, bronz, cín, dřevo, terakota, vápenec či sádra ve spojení s kresbami. Klíčové realizace tohoto umělce, které jsou přístupné vnímání každého, kdo má otevřené oči a srdce, lze nalézt ve veřejném prostoru Hradce Králové a jeho okolí.

„Současná Škodova výstava chce ukázat, jak se v průběhu let proměňovalo jeho sochařské směřování, kdy byl původně ve své rané tvorbě ovlivněn svým učitelem Janem Štursou, poté neoklasicismem, kdy cestoval po Evropě, až po léta čtyřicátá, kdy je v expozici zastoupeno dílo z roku 1949 poplatné socialistickému realismu,“ přiblížil cestu sochaře kurátor výstavy Jan Florentýn Báchor.

Intervencí ve výstavě Josefa Václava Škody jsou malba od Bohumily Kubišty Podobizna Ing. Václava Rejchla z roku 1908 a plastika Karla Nepraše Soutok Labe s Vltavou jako mimoúrovňová křižovatka z let 2000 až 2001 nainstalovaná ve foyer Galerie moderního umění Hradec Králové, kde výstavy v Bílé a Černé kostce potrvají do 26. května a expozice sochaře Škody do 26. září.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Hynek Šnajdar