Nový hrdina. Fin Oksanen vystřelil Hradec do euforie. Fantastické, řekl

„Je to fantastický pocit,“ usmíval se finský útočník po svém galapředstavení. „Ani nevím, kdy jsem naposledy dal hattrick. Párkrát už jsem dal dva góly, ale na tři si ani nevzpomínám,“ přemýšlel. „Ale je to lepší pocit o to víc, že třetí gól byl navíc vítězným v prodloužení. V hokeji opravdu není lepšího pocitu,“ svěřil se Ahti Oksanen pro klubový web po šlágru 23. kola extraligy.

Oksanen svoji rozhodující trefou vystřelil hradecké hokejisty a jejich fanoušky do stavu euforie. Jen považte, ještě dvě a půl minuty před koncem zápasu Hradečtí prohrávali 1:3, pardubický rival byl na koni, nevypadalo to dobře. Jenže pak Oksanen snížil, pouhých patnáct vteřin před závěrečným klaksonen vyrovnal Patrik Lamper a v prodloužení opět udeřil obrovitý Fin. 4:3! Tečka. Konec.

Hradec zadupal hrdost slavné značky

Dynamo, slavná značka tuzemského hokeje, během chvilky slétla z vrcholu do temné propasti. Její hrdost se rozsypala. Už podruhé v sezoně Pardubice vedly v derby nad úhlavním rivalem o dva góly, ale dvakrát po sobě si sladkou výhru v derby nechaly proklouznout mezi prsty. V září Hradec doma otočil zápas z 0:2 na 5:2 a nyní z 1:3 na 4:3, navíc bleskovými góly v samém závěru a v prodloužení.

„Je to velká věc, když jeden tým dokáže smazat dvougólové manko. Navíc, když dáte dva góly při hře bez gólmana. To je samozřejmě parádní. Věděli jsme, že Pardubice budou poté psychicky trochu dole. Chtěli jsme je pak v prodloužení dorazit, což se nakonec podařilo,“ líčil Oksanen.

Sám byl v hlavní roli. To on zařídil bouři radosti v hradeckém táboře. „Je to super,“ hledal správná slova Oksanen. „O to více nás to těší, když jsme v týdnu porazili Třinec, pravděpodobně nejlepší tým v této lize. Bylo jasné, že tak máme šanci porazit každého. I Pardubice,“ zdůraznil.

Riskantní tah Martincovi vyšel

Klíčový tah v derby ovšem učinil trenér Tomáš Martinec, který se nebál riskovat, finského gólmana Henri Kiviaha stáhl hned poté, co Kelly Klíma neproměnil trestné střílení, tedy něco málo přes tři minuty před koncem utkání. A na led poslal šestého hráče.

Plán byl jednoduchý. „Prostě nějak dostat puk do branky,“ nastínil Oksanen. „Věděli jsme, že máme něco přes tři minuty, když jsme poprvé hráli bez gólmana. Takže zase nebylo až tak moc kam spěchat, měli jsme, myslím, nějaké dvě šance a snížili jsme. No a pak jsme dokázali nějakých dvacet sekund před koncem srovnat,“ popisoval klíčové okamžiky derby.

Pomalý rozjezd? Fin potřeboval čas

V létě Ahti Oksanena, jenž má sebou pětileté působení v zámoří, vítali v Hradci s velkým očekáváním. „Delší dobu jsme chtěli získat zkušeného, silného a produktivního útočníka, což se nám angažováním Ahtiho povedlo. Pevně věřím, že se stane jedním z klíčových hráčů našeho mužstva,“ povídal letos v červenci Aleš Kmoníček, generální manažer Mountfieldu.

Fin přicházel na východ Čech s vizitkou střelce. V minulé sezoně tamní ligy vstřelil v 53 zápasech 22 gólů a přidal 26 asistencí. V české extralize se ale urostlý útočník rozjížděl pomalu, poprvé se trefil až v pátém zápase, do derby přidal dalších pět branek.

„Měl jsem těžký začátek, musel jsem se dost přizpůsobovat,“ přiznal Oksanen. „Navíc rozhodčí zde pískají jinak, tady se může o trošičku více hákovat, soupeře si přidržet o něco déle než ve Finsku. Na začátku sezony mě tak obránci celkem jednoduše dokázali v rohu zastavit, ale jak šel čas, tak jsem si na to zvyknul a dokázal se naučit hrát svoji hru,“ vysvětloval důvody. „Myslím si, že teď hraju tak, jak bych měl,“ poukázal.

Pochopení pro parťáka z útoku, který si v dresu Jokeritu Helsinky zahrál i Kontinentální ligu, má kapitán týmu Radek Smoleňák. „Je těžké, když člověk přijde do nového prostředí s nějakou vizitkou a celý stadion kouká jen na něho, co předvede,“ zastal se Oksanena.

Teď jim to spolu v jedné lajně klape. „Adaptace z jeho strany tam byla, ale sedlo nám to v pětce, že si dokážeme vyhovět. Ahti potřeboval góly pro své sebevědomí, ale teď mu to lepí,“ dodal Smoleňák.

V Hradci si jen přejí, aby střelecké kousky Oksanenovi a spol. vydržely co nejdéle.

Jiří Tůma
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: Luboš Jeníček a Stanislav Souček/mountfieldhk.cz