Obrázek univerzity dělají především studenti a absolventi

Po dvou volebních obdobích nahradíte ve funkci Kamila Kuču. Proč jste se rozhodl kandidovat do pozice rektora Univerzity Hradec Králové?
Nebylo to vyloženo mé rozhodnutí, ale byl jsem nominován skupinou akademických pracovníků ze všech fakult univerzity. Musím říci, že mě přesvědčili, že bych mohl být tím, který umí lidi spojovat a může být rektorem všech čtyř fakult. Proto jsem nominaci přijal a po rozvaze v rodinném kruhu do toho šel.

Zatímco on byl tehdy jediným kandidátem, vy jste měl protikandidáta Josefa Hynka. Jak jste prožíval samotnou volbu? Co vám šlo hlavou, než Akademický senát rozhodl?
Byl to velmi náročný proces, protože profesor Josef Hynek je velmi silný soupeř, kterého si vážím za všechno, co pro Univerzitu Hradec Králové vykonal a mám k němu velkou úctu. Přesto si myslím, že v tuto chvíli toho mohu dát univerzitě více než on, ostatně proto jsem do toho nakonec šel. Celou dobu jsem cítil, že náš souboj na akademické půdě je velmi vyrovnaný, ale i velice korektní a férový.

Čím jste senát přesvědčil, aby zvolil právě vás? Na jaké otázky jste musel odpovídat?
Na otázky senátu jsem odpovídal nejen při samotné volbě, ale už předtím, kdy jsme měli každý zvlášť uzavřené jednání a navíc jsem absolvoval ještě jednání se studentskou komorou senátu. Můj osobní názor je, že jsem dokázal přesvědčit více studujících, kteří jsou v těchto volbách rozhodující silou, že s nimi počítám jako s rovnocennými partnery. Zároveň chci, nejen v rámci vědeckých aktivit, propojovat lidi napříč UHK, a na to slyšeli zase akademici a akademičky.

Když jste byl zvolen, rektor Kuča prohlásil, že je to dobrá volba a univerzita bude pod vaším vedením v těch nejlepších rukách. Taková slova určitě potěší, ale zároveň jsou závazkem, ne?
Slov pana profesora Kuči si samozřejmě vážím, protože nastupovat do této funkce po takové osobnosti je velmi obtížné a je to určitě velká výzva, která přede mnou stojí. Pan rektor je jedním z těch, kteří mě podpisem na mé kandidátní listině podpořili, to je významné gesto a já jsem přesvědčen, že jeho důvěru nezklamu.

Řekl jste, že nechcete žádnou revoluci a chcete navazovat. V čem byste tedy na svého předchůdce rád navázal?
Rád bych navázal na to, v čem byl profesor Kuča za posledních osm let ve funkci rektora velmi úspěšný, a to ve vědecké a tvůrčí činnosti rozvíjející se na naší univerzitě. Růst školy v minulých letech byl raketový a v mnohých oblastech ji vystřelil do pomyslné Top 10 českých univerzit. V našem případě to bylo především v získávání projektů od prestižních českých grantových agentur, dále v počtu výsledků prezentovaných v předních vědeckých časopisech. Univerzitě se rovněž daří v oblasti internacionalizace, především v souvislosti s výjezdy našich studujících do zahraničí a zároveň zahraničních studujících k nám. Budu také usilovat nejen o udržení tempa, ale i motivace akademických pracovníků. Na to všechno bych chtěl navázat a rozvíjet to. Samozřejmě ale vidím i místa, kde je prostor pro zlepšování.

Pokud vím, chcete se hodně soustředit na studijní oblast a na studující, aby byli více zapojeni do rozhodovacích procesů. Jak by to mělo vypadat v praxi?
Studující už jsou do určité míry zapojeni. Jeden z nich je například členem rady pro vnitřní hodnocení, šéf studentské komory Akademického senátu UHK je členem kolegia rektora, dále, což je velmi důležité, na všech fakultách a téměř u všech studijních programů se podařilo vytvořit rady studijních programů s účastí studujících. Byl bych rád, aby nefungovaly jen formálně, ale hlas studujících tam byl slyšet. Chtěl bych také posílit radu pro vnitřní hodnocení, protože agenda bude růst a myslím si, že je velmi dobrý nápad ji rozšířit o další studující, aby tam nebyl pouze jeden zákonný zástupce. Mým cílem je také se setkat se studujícími, nejen členy Akademického senátu UHK, ale i s představiteli studentských spolků, kterých je na univerzitě velké množství. Vzpomínám si, že před mnoha lety, kdy jsem byl vedoucím katedry fyziky, za mnou přišel jeden student a řekl mně, že skladba předmětů tohoto studijního programu je tragická, pojďte s tím něco dělat. Někdo by to možná považoval za drzost, ale mě to velmi oslovilo, protože je skvělé, když takoví studující jsou. Proto si myslím, že má smysl jim naslouchat. I jejich role v radách studijních programů a rad pro vnitřní hodnocení je velmi podstatná a může vést k návrhům na naše zlepšení.

Spokojení a úspěšní studenti i absolventi univerzity jsou bezesporu vizitkou této vzdělávací instituce. Přispívají k její ještě větší prestiži?
Zcela určitě. Obrázek univerzity dělají právě naši studující a její absolventi. Ostatně na ně narazíte skutečně ve všech oblastech našeho života na různých pozicích a my jsme na ně náležitě hrdí.

Má většina studentů v sobě touhu po vzdělání a ambice něco ve svém oboru dokázat?
Věřím, že ano. Studující vysoké školy jsou na ní většinou pro to, alespoň ti, co vydrží do druhého ročníku, že se chtějí něco naučit a vzdělávat se. Z vlastní zkušenosti vím, že na univerzitě často nastoupí s tím, že chodili do školy a musí to být i dál a potom třeba v prvním ročníku odpadnou. Úplně jinou zkušenost mám se studujícími v kombinované formě, kteří už mají něco za sebou a určitě nejsou chytřejší než čerství maturanti. Mají však lepší studijní výsledky, protože už moc dobře vědí, proč studují.

Jaká je úroveň současného pedagogického sboru?
Podle výsledků, kterých dosahujeme, je velice dobrá, stejně jako vědecká úroveň univerzity. U samotné výuky je velmi obtížné stanovit, jak její kvalitu měřit. Hodnocení a systematické posouzení kvality i hodnoty bylo také velkým tématem prosincových voleb nového rektora. Odpovídal jsem i na otázky, jak chci zlepšovat právě pedagogické schopnosti našich akademických pracovníků. Určitě je tam prostor pro zlepšení. Rád bych vytvořil pedagogické centrum, které bude pomáhat dovzdělávat vyučující, aby se zaměřili na nové metody ve výuce. Nyní konkrétně běží série přednášek o umělé inteligenci ve vzdělávání. Této výzvy se ale nebojím, vedle pana rektora mě totiž podpořili i děkani filozofické a pedagogické fakulty, tedy součástí, které stejně jako má fakulta vzdělávají budoucí učitele, si s tím jistě poradíme.

Kde vidíte pozitiva směřování univerzity?
Profesor Kuča, jak už zaznělo, byl velmi zaměřený na vědeckou činnost a internacionalizaci, což považuji za velice pozitivní směřování. Já bych se v této funkci kromě toho chtěl zaměřit na to, aby univerzita nabídla uchazečům atraktivní a kvalitní vzdělávání. Chci budovat pověst UHK, která bude vycházet z logiky náročné, ale velmi kvalitní školy.

A kde naopak rezervy?
Vrátím se ještě ke studijním programům, kterým se možná nevěnovalo tolik pozornosti, což jsem říkal i během volby rektora. Od 1. září roku 2016 platila rozsáhlá novela vysokoškolského zákona, která zavedla Národní akreditační úřad. Už tehdy jsem to chápal jako velkou šanci na restrukturalizaci našich studijních programů. Obávám se však, že jsme ji úplně nevyužili, aby to bylo společensky potřebné, finančně rentabilní a zároveň atraktivní pro uchazeče studia. V tom vidím rezervu a myslím si, že by se to mělo změnit.

Ve svém programovém desateru jste ještě uvedl, že univerzitu posunete k vědecké výjimečnosti, která bude uznávaná nejen v České republice, ale i v zahraničí. Čím?
I když jsme ve vědě vystřelili nahoru, stále mně tam trochu chybí zapojení do mezinárodních týmů. Jsme dobří v tom, že velké procento publikací, které produkujeme, je se zahraničními spoluautory. Nejsme však, až na výjimky, součástí mezinárodních výzkumných konsorcií. To je tedy další krok, který by se měl udělat.

Univerzita je neodmyslitelně spjatá s Hradcem Králové i Královéhradeckým krajem. Co v tomto ohledu uděláte pro dobré vztahy s městem a celým regionem?
Myslím si, že v současné době jsou vztahy univerzity s vedením magistrátu města i kraje na nejlepší úrovni, co si pamatuji. Velmi si cením pozitivního přístupu nejen paní primátorky, ale i pana hejtmana a rád bych tyto dobré vztahy udržel i do budoucna. Jako představitel hradecké univerzity cítím podporu těchto dvou institucí a samozřejmě budu rád, když jim to bude univerzita v dobrém slova smyslu vracet. Myslím si, že jsme instituce, která má co nabídnout městu i kraji.

Máte v rámci vaší vzdělávací instituce i nějaké investiční záměry?
Musím se v tomto směru vrátit ke svému protikandidátovi profesoru Hynkovi, který byl před profesorem Kučou osm let rektorem univerzity a byl zván Hynek budovatel. Budova, ve které jsme a je sídlem Přírodovědecké fakulty UHK, se začala stavět právě za doby jeho působení na postu rektora, stejně jako sousední objekt. Investovalo se samozřejmě i za profesora Kuči. Máme krásně zrekonstruovanou budovu Filozofické fakulty UHK, kde je nová moderní přístavba k historické budově. Nyní probíhá rozsáhlá rekonstrukce Pedagogické fakulty UHK. V tuto chvíli je na stole další investiční akce. Rádi bychom zrekonstruovali hřiště u Palachových kolejí, které je v žalostném stavu. Máme už projekt, jak by nové hřiště včetně zázemí mělo vypadat. Na tuto stavební akci nyní usilujeme o dotaci a je velká šance, že bychom ji mohli získat. Dále můžeme hovořit o dalším rozvoji kampusu Na Soutoku, ale v příštích čtyřech letech se to zřejmě s ohledem na finanční situaci v resortu vysokých škol neuskuteční.

Je pro vás vzdělanost a vzdělávání životní prioritou?
Bezesporu je to jedna z velkých životních priorit, ale určitě bych na první místo postavil rodinu. Vzdělání však považuji za velmi důležité pro život, stejně jako moji milovanou fyziku.

Co máte jako dosavadní děkan Přírodovědecké fakulty na starosti a o co usilujete?
Děkan je obecně šéfem fakulty. Být děkanem Přírodovědecké UHK pro mě bylo také velkou výzvou. Je to totiž mladá instituce, která vznikla teprve v roce 2010 a stále ještě je potřeba ji budovat. Já jsem byl v pořadí jejím druhým děkanem. Myslím si, že se jí daří ve vědecké činnosti pořád posouvat kupředu. Jsem přesvědčen o tom, že naše přírodovědecká fakulta je lídrem vědy Univerzity Hradec Králové.

Nebude vám chybět funkce děkana až v červenci nastoupíte do pozice rektora?
To je otázka, která mě mnohokrát napadala a vím, že se mně nebude odcházet lehce. Cítím ale novou výzvu a jsem přesvědčen o tom, že rozhodnutí opustit dosavadní působiště a jít na rektorát bylo správné. I když budu nostalgicky vzpomínat, je to cesta, která mě čeká a těším se na ni.

Stejně jako váš protikandidát Josef Hynek jste absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Co vás přivedlo právě na tuto dráhu?
Od dětství jsem tíhl k matematice, později i k fyzice a byl jsem ve škole úspěšný v různých soutěžích. Rozhodující v tomto směru byla asi osoba mého kantora doktora Ungermanna, který mě učil oba předměty na zdejším gymnáziu a přesvědčil mě, že je to pro mě ta správná dráha.

Co baví Jana Kříže ve volném čase? Jaké má koníčky a zájmy?
Přiznám se, že volného času nemám zase tak moc. Veškerý volný čas teď věnuji sportování svého syna, který je hokejista. Stojí to sice hodně času, ale velmi rád mu ho věnuji, podporuji ho a jezdím s ním i na zápasy. Někdy po večerech si hokej sám zajdu zahrát se staršími pány.

Jste rodák z Hradce Králové. Co pro vás toto město znamená?
Jsem určitě patriot a je to pro mě skvělé město pro život. Strávil jsem několik let v Praze a když se objevila příležitost k návratu do Hradce Králové, neváhal jsem, vrátil se do svého rodiště a nelituji toho. Rád navíc aktuálně pro Hradec v uvozovkách pracuji jako zastupitel.

Může být toto město pyšné na to, že jeho součástí je právě vaše univerzita?
Doufám, že ano. Budeme město přesvědčovat, že tomu tak skutečně je. Jak už jsem řekl, univerzita vystoupala hodně vysoko a město na to může být pyšné.

Nový rektor UHK Jan Kříž

Je rodák z Hradce Králové (1974), absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Odborně se zabývá kvantově-mechanickými systémy, matematickými metodami ve fyzice a zaměřuje se na práci s talentovanou mládeží právě v oblasti evropských a světových olympiád. V současné době vede ve svém druhém funkčním období Přírodovědeckou fakultu Univerzity Hradec Králové, v minulosti zde působil jako proděkan pro tvůrčí činnost a také jako prorektor pro strategii a rozvoj. Působí jako městský zastupitel v Hradci Králové. Je ženatý, má dvě děti.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv UHK