Ocelový Karel IV. udivuje unikátní optickou iluzí

Tato osvědčená spolupráce známého umělce s majitelem velké průmyslové společnosti už dříve svět netradičního kovového umění obohatila o „kousky“ jako Žralok, Kůň, Jezdec, Lev či Lilie. Socha Karla IV. tak navazuje na zdařilá díla, která vznikají skládáním z vrstevnicových lamel ocelových nerezových plechů. Nicméně tentokrát se výroba posunula ještě o level výše. V soklu pod panovníkem totiž technologie umožní, aby se hmota z určitého úhlu pohledu zprůhlednila a odhalila své tajemství – svatováclavskou korunu, kterou Michal Gabriel vložil do podstavce.

„Řešení průhledu lamel není věc, co by nebyla neznámá, ale naprojektovat do sochy další sochu, s tím jsem se zatím nikde nesetkal,“ poukazuje sochař na velkou výzvu s vysvětlením, že tento způsob nikdo nepoužívá, protože především vymyslet vnitřek díla je velice komplikované. „Je to nejsložitější socha, co jsme dělali. Ty ostatní se soustředily jen na tvar, ale tady šlo o tu kombinaci lamel,“ uvádí, jak bylo docíleno efektu vznášející se koruny.

Spoustu technických problémů k řešení přinesla i horní polovina sochy panovníka v dlouhém plášti s listinou – vzhledem ke komplikovanému tvaru a faktu, že socha je uvnitř dutá. Jednotlivé díly, které jsou vyřezány laserovou technologií a do celku vrstveny navařováním, proto na sebe musely naprosto perfektně pasovat. Dohromady je jezdecký monument sestaven z bezmála 1600 částí.

V tomto směru si Michal Gabriel nemůže vynachválit spolupráci se zaměstnanci Kasper Kovo, konkrétně s Luďkem Lacinou a Ondřejem Pölnerem, kteří sochy kompletují. „Pro mě je to strašně důležité, že tam mám lidi, které znám a kteří už přesně vědí, na co se zeptat,“ vypravuje, že komunikace se dost často podceňuje. „Vždycky potřebujete partnera pro diskuzi, ať už je technologická, či netechnologická. Pořád jim ovšem zdůrazňuji, že sochy neprodává to, jak budou svařené, ale ten krásný povrch. Tudíž všechno se tomu musí podřídit,“ doplňuje Gabriel, kterého překvapilo, jak rychle mu dílo v posledních měsících, kdy se práce zintenzivnila, rostlo před očima.

Výrobní proces byl zahájen v loňském roce a potkaly jej dvě nepříjemné věci. „Právě v okamžiku, kdy jsme se rozhodli, že začneme nakupovat materiál, začaly ceny letět nahoru. Dnes jsou řádově na dvojnásobku toho, co bylo před rokem a půl. Ale nějak jsme se s tím vypořádali,“ říká podnikatel Rudolf Kasper. Druhý problém pak nastal v momentě, kdy se na laseru udělaly první sekce sochy jezdce. „Půl roku předtím nám firma Trumpf na všech našich nových strojích upgradovala řezací software a zjistilo se, že programy dělají chyby, jelikož socha má na rozdíl od ostatních strojírenských výrobků atypické tvary. Takže vznikly zmetky v řádech poměrně velkých hodnot,“ vysvětluje Kasper. Společnost Trumpf se však k problému postavila čelem, vzala to na sebe, odstranila závady a výroba se spustila znovu.

Poprvé se o zhotovení sochy Karla IV. ve firmě Kasper Kovo mluvilo již před pěti šesti lety, kdy Michal Gabriel oslovil Rudolfa Kaspera, poté co byl vyzván, zda by se v Karlových Varech nezapojil do soutěže o vytvoření sochy římského císaře a českého krále. „Socha se nám líbila, byla to jedna z prvních věcí, kterou jsme dělali,“ vzpomíná Rudolf Kasper, jak vznikl menší, asi padesáticentimetrový, model, který Michal Gabriel v roce 2017 se svou koncepcí předložil porotě a v konkurenci dalších dvanácti návrhů v soutěži jednoznačně zvítězil. „Pořád jsem chtěl, aby byl zachován velmi tradiční rámec, protože netradiční materiál a netradičně použitá technologie bohatě stačí, aby socha přitahovala pozornost,“ dodává autor.

Menší model se aktuálně nachází v Karlovarském Grandhotelu Pupp, kde bude v dubnu vydražen na plese, jehož výtěžek poputuje na transparentní účet Jezdecké sochy Karla IV. Vyroben byl pak ještě jeden model, ve dvojnásobném měřítku. Ten patří Kasperovým, kteří jej však nedávno půjčili iniciátorům celého projektu z Rotary klubu v Karlových Varech, kde je umístěn v jednom z obchodních center, aby lidé podpořili sbírku. Momentálně je vybráno skoro 2 miliony 700 tisíc korun z 8 milionů, které by socha měla stát.

A velká socha Karla IV. v životní velikosti už také stojí, venku v Poříčí vedle provozovny Elektrárenská a nově vznikající Galerie moderního umění EPO1. Poslední fáze výroby proběhla koncem února, kdy byly obě části vyvezeny před halu a za pomoci jeřábu došlo k vyzdvižení a přivaření jezdce na podstavec. „Je to líbivá socha. Musím se ale přiznat, že jsem čekal, že osoba Karla IV. bude ještě větší. I když na druhou stranu je pravda, že v celkovém pohledu s podstavcem je ta výška asi v pořádku. Kdyby byla socha větší, nevypadalo by to tak dobře,“ zdůrazňuje Rudolf Kasper. Totožný názor sdílí i sám autor. „Překvapilo mě to, že nepůsobí tak velkým dojmem, jak by při těch rozměrech měla působit. Ale nevadí mi to. Oči se mají pořád o co opřít. A naopak si říkám, že vypadá jako takový šperk, což se ke Karlovým Varům náramně hodí,“ míní Michal Gabriel, jenž s nedočkavostí vyhlížel právě okamžik, kdy se sokl a postava spojí dohromady. A stejně netrpělivý bude prý i v květnu, jak skulptura zapadne na své místo na Divadelním náměstí, kde se zvedne ještě o metr do výšky (možná i více), jelikož bude instalována na betonový podstavec.

Umělecké dílo bude poctou zakladateli Karlových Varů, od jehož narození uplyne 14. května letošního roku 706 let.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek a Dušan Mihalečko