Plány hokejisty Jergla: Týmový úspěch a pak svatba

Hokejistům Hradce Králové se zatím v extralize daří, vyhoupli se dokonce i na první místo tabulky. Jedním z hráčů, který patří k tahounům Mountfieldu, je útočník Aleš Jergl, s 10 góly a 18 asistencemi druhý nejproduktivnější muž týmu za finským fantomem Ahti Oksanenem. „Jsem za to rád, za ty body, a že mám tolik prostoru na ledě,“ pochvaluje si sedmadvacetiletý rodák z Kroměříže, který na východě Čech prodloužil o dva roky stávající kontrakt. V červenci bude mít svatbu a šikovný útočník si přeje, aby předtím zažil týmový úspěch, k němuž má mužstvo solidně našlápnuto.  

V týmu řádila viróza, která postihla i vás. Už se těšíte do zápasů?
V šatně kolovala nějaká viróza, teplota, kašel..., ale už je to v pořádku. I já jsem v pohodě. Už jsem se těšil, až naskočím, trochu jsem záviděl klukům, kteří mohli hrát, ale nedalo se nic dělat.

Ocitli jste se na prvním místě tabulky. Kapitán Radek Smoleňák říkal, že to je příjemné, ale že nesmíte usnout na vavřínech. Jak to vnímáte vy osobně?
Je to něco, co jsem dosud nezažil. V extralize je to pro mě zase něco nového a určitě jsem za to rád. Doufám, že na prvním místě vydržíme co nejdéle.

O úspěchu se rozhoduje až v play off. Jaký je váš recept na to, abyste si udrželi formu?
Pracovat na tréninku a přistupovat k zápasům pořád stejně jako doteď. Myslím si, že to vidí nejenom trenéři, ale i fanoušci a lidé, co se okolo hokeje pohybují. Z naší strany je to jiná hra než minulý rok a za to jsme odměněni postavením v tabulce.

Je to podle vás zásluha trenéra Tomáše Martince, jak se ze všech stran zmiňuje?
Určitě jeho styl a poskládání všech útoků je důvodem toho, že se nám takhle daří. Dá se říct, že nám to klape. Samozřejmě ne každý zápas se všem daří, ale vždycky je na ledě alespoň jedna lajna, která nás v utkání podrží. To je podle mě základ našich úspěchů.

Z pohledu týmu se vám daří otáčet zápasy. Svědčí to o vaší velké síle?
Sílu máme určitě. Myslím si, že ta je velká. Musíme to předvádět každý zápas, přece jen pár kol ještě do konce základní části zbývá. A jak se říká, hokej se začíná hrát až ke konci, předtím než se jde na play off. V něm se teprve všechno ukáže.

Daří se i vám osobně. Patříte k nejproduktivnějším hráčům týmu hned za Finem Oksanenem. Je to i pro vás dosud nejlepší sezona?
Řekl bych, že ano. Jsem za to rád, za ty body, a že mám tolik prostoru na ledě. Říkám, že všechno začíná od tréninku a přístupu ke všem možným věcem, co k tomu patří. Škoda teď té virózy, ale věřím, že to bylo jen lehčí, byť celotýmové, a zase najedeme všichni na to, na co jsme byli zvyklí.

Do velkého hokeje jste vstoupil v Olomouci, kde nyní hraje hvězdný David Krejčí. Jak berete zápasy proti klubu, v němž jste strávil řadu let?
Proti Olomouci to jsou vždycky vyhrocené zápasy. Při prvním utkání, když jsme tam přijeli, tak fanoušci ze začátku skandovali: Aleš Jergl! Já je vychvaloval, děkoval jim. A na konci, kdy jsme vedli, už na mě řvali: Jergl, táhni! A horší nadávky. Jdi do pr… a podobně. (úsměv) Takže to nebylo moc příjemné, ale Olomouc pořád bude srdcovka. Strávil jsem tam dost let a na to se nezapomíná.

Zápasy s Olomoucí vás asi taky stály dost peněz do týmové kasy, protože v kabině každý hráč vypíše na určité soupeře prémie a vy jste nad Hanáky vyhrávali.
S Olomoucí vyhráváme, ale je to dobře a člověk ty peníze do kasy rád dá. Většinou je to finanční obnos, tisícovka za bod, někdy i zákusky.

Přál byste si Olomouc v play off?
Osobně asi ne. (úsměv)

I Radek Smoleňák říkal, že je to nepříjemný soupeř. Souhlasíte?
Je nepříjemný. Hrají urputně a velmi dobře brání. Mají v týmu spoustu velkých hráčů a dokážou hrát výborně do obrany. A většinou obrana vyhrává zápasy play off, protože pak i jeden vstřelený gól může rozhodnout a zlomit celou sérii. Myslím si, že z tohoto pohledu by Olomouc pro nás asi nebyla tím nejlepším soupeřem do vyřazovacích bojů.

Samozřejmě je ještě brzy, ale koukáte už v tabulce pod sebe, kdo by případně na vás vycházel?
Osobně moc ne, ale extraliga je hodně vyrovnaná a v konečné fázi je jedno, na koho narazíme. První čtyři týmy jsou odskočené, ale na dalších pozicích jsou naskládané za sebou. A jak jsem říkal, v play off se hraje úplně jiný hokej a jednoho soupeře můžete v základní části porazit čtyřikrát a v play off můžete čtyřikrát prohrát. Je to úplně jiná soutěž.

Pojďme k vám. Vaše přítelkyně učí ve škole v Olomouci, vy jste v Hradci. Jak to dokážete skloubit?
Bydlíme v Hradci a přítelkyně do Olomouce dojíždí. Má to stejně, jako když jede z Kroměříže, nebo z Morkovic, kde bydlí. Vstává brzy, v nějakých pět dvacet budíček. Jede autem do Pardubic a potom vlakem do Olomouce do školy, tak se alespoň ještě vyspí. To samé po cestě zpátky. Samozřejmě když má nějakou poradu, tak zůstává doma, ale většinu času se snaží být tady se mnou, aby mě podporovala.

Na jaké škole učí vaše přítelkyně?
Učí na základce pro nadané děti. Takové typy škol jsou myslím tři nebo čtyři v republice. Chodí tam nadané děti s vysokým IQ a tím, že každé dítě je úplně jiné, tak každé potřebuje jiný přístup. Pro přítelkyni je to zase něco nového a nová zkušenost. Za tohle ji oceňuji a také za to, jak všechno zvládá, protože jednoduché to nemá.

Radí vám doma přítelkyně jako učitelka, co máte dělat?
Přítelkyně ne, to spíš můj taťka nebo tchán, ti mi vždycky volají po zápase a radí co je špatně a co bych měl zlepšit. Jak se říká, každý divák je nejlepší trenér. (smích) Odezvy jsou, ale většinou kladné a týkají se takových maličkostí, o nichž člověk sám ví, že by je měl zlepšovat.

V červenci prý budete mít svatbu. Už se chystáte?
Ano, svatba je naplánovaná na 2. července a přípravy už probíhají. Snoubenka stále něco řeší, tak jí říkám, ať taky trošku vypne a soustředí se i sama na sebe, protože dokola je to jenom svatba, škola, svatba, škola... A myslím si, že to není dobré. Někdy prostě člověk musí některé věci nechat plynout. Ona pořád, že není čas, ale času je dost, protože už většinu věcí máme zařízených. Zbývají jen maličkosti, doladit pár věcí.

V extralize se vám daří a může se stát, že sezona pro vás bude hodně dlouhá. Jestli se dostanete do finále, tak svatba bude prakticky hned po tom. Co na to říká vaše přítelkyně?
Ona mi to trošku dává za zlé, že jsem všechno hodil na ni, ale není to tak. Zařídil jsem kapelu a další různé věci, takové ty chlapské. A ještě oblek budu muset řešit, ale stejně mně chce i s tím oblekem poradit, takže stejně všechno záleží na ní (úsměv).

Nechci to zakřiknout, ale to by byl závěr sezony – finále, titul a hned svatba, dosáhl byste na životní vrcholy najednou. To by bylo pěkné, nemyslíte?
To by bylo suprový. A ještě kdybych ten pohár dovezl na svatbu, tak už by to bylo jako nějaký životní sen. Nechci nic zlého přivolávat, nebo něco zakřiknout, ale myslím si, že tým máme fakt dobře poskládaný a pokud budeme pracovat jako dosud, tak úspěch můžeme udělat.

Vy jste v Hradci podepsal kontrakt na další dva roky. Jste tady spokojený?
Já jsem tady velice spokojený. I přítelkyni jsem říkal, aby šla učit sem, ale ona má v plánu svatbu, dítě, takže uvidíme, co pánbůh dá. Tím, že jsem tady podepsal smlouvu na dva roky, tak nám nebrání nic v tom, abychom zůstali v Hradci a byli spolu. Nejde, aby snoubenka každý den cestovala skoro přes půl republiky a vracela se až pozdě odpoledne. Uvidíme, jak se to všechno vyvine.

Máte svůj osobní cíl v hokejové kariéře?
Cíl mám. Určitě bych chtěl zkusit zahraničí, protože člověk si pak po třicítce může říct, že to nezkusil a může toho litovat. Kdyby přišla nabídka, jakou bych si představoval, tak bych si to chtěl vyzkoušet. Už nějaké nabídky byly, Finsko, Švédsko, ale tehdy jsem se rozhodoval, nyní tomu nechávám otevřená vrátka, a pokud něco přijde, tak určitě za to budu rád a zkusil bych to. Teď se ale hlavně soustředím na Hradec, na tuhle sezonu a uvidíme, co se nám podaří.  

Můžete to opravdu dotáhnout až na vrchol? Play off je přece jen něco jiného.
V týmu máme víc starších a zkušenějších hráčů, kteří dokážou mladší kluky podržet. Navíc už jsme nějaké zápasy v play off odehráli, takže víme, co to obnáší. Všichni máme ty nejvyšší cíle, chceme něco dokázat a nyní záleží na tom, jak se to sejde, jestli všichni budeme zdraví. To hraje velkou roli. V play off se hraje jiný hokej, tvrdší, rychlejší, rozhodují detaily. Právě detaily jsou největším faktorem, který rozhoduje zápasy.

Jiří Tůma
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: Stanislav Souček/Mountfield HK