Po více než 30 letech se lze těšit na větší soubor soch Henryho Moora v zemi

Britský umělec Henry Moore (1898–1986) je považován za autoritu modernistického sochařství. Svým dílem ovlivnil tvorbu mnoha jednotlivců i celé umělecké tendence. Úvod expozice tvoří podrobná časová osa událostí, které zobrazují přítomnost autora v Československu a v bývalé východní Evropě. Výstava především sleduje vliv jeho díla na československé sochařství ve druhé polovině 20. století. Hlavní expozici předcházel dlouholetý výzkum kombinující archivní zdroje jak zdejší, tak zahraniční.

Kurátorky Pavlína Morganová a Lujza Kotočová sestavily pro výstavu soubor soch více či méně známých osobností z centra i regionů, jež se Moorovou tvorbou nechaly inspirovat a rozpracovávaly jeho postupy zaměřené na práci s biomorfními tvary, s vnitřním a vnějším prostorem sochy či rozvíjely plasticitu na hraně mezi abstrakcí a figurací. „Do výstavy se podařilo zapůjčit několik originálů děl Henryho Moora, především z Muzea Folkwang v Essenu, Hamburger Kunsthalle a z drážďanské Státní umělecké sbírky. Současně jsou instalována díla československých sochařů a sochařek poukazující na Moorův vliv,“ uvedla kurátorka výstavy Kotočová. Vystaveni jsou například Ladislav Zívr, Vítězslav Jungbauer, Vladimír Janoušek, Sylva Lacinová a další.

K výstavě vychází stejnojmenná publikace vydaná ve spolupráci s Vědecko-výzkumným pracovištěm Akademie výtvarných umění v Praze. Kniha reflektuje Moorův vliv na československé sochařství druhé poloviny 20. století a obsahuje odborné studie zkoumající diplomatický rámec i další mechanismy provázející prezentaci a recepci umělcovy tvorby v kontextu kulturní studené války, ale i vývoje sochařství ve specifických podmínkách státního socialismu. Publikace je k dostání v knihkupectví galerie. Samotná výstava potrvá do poloviny ledna příštího roku.

Výstava Loutky & židle v prostoru Bílé kostky je procházkou loutkářským ateliérem. Diváci se mohou seznámit s různými kapitolami společné tvorby umělecké a životní dvojice Věry Říčařové a Františka Vítka, prohlédnout si autorské i společné práce a zaposlouchat se do tikání, šramocení a cinkání hracích i nehracích mechanizmů. Instalace zahrnuje ukázky divadelních artefaktů a propriet a vytváří působivý prostor s kresbami, obrazy, mechanickými konstrukcemi, panoptikem loutek a sbírky starých židlí.

„V roce 2017 Vítkovi získali za svou uměleckou práci evropského významu Cenu Thálie za celoživotní loutkářské mistrovství. Není náhoda, že toto dílo vznikalo v regionu, kde dnes působí největší amatérská loutkářská komunita v Čechách a kde se prastaré umění vedení loutky, řezbářství a tajemství mechanického divadla a betlémů těší dlouhé a bohatě rozvětvené tradici předávané od baroka až do 50. let minulého století z generace na generaci,” vysvětlil kurátor výstavy Miloš Vojtěchovský.

Ke zmíněné výstavě bude ve spolupráci s divadelním festivalem REGIONY ve čtvrtek 27. června v 19 hodin uvedena divadelní inscenace Škrobotník, Šlundra, Šibrová: Pitva, jíž připravili Lukáš Jiřička, Veronika Svobodová a Robert Smolík. Rezervaci vstupenek mohou diváci provést prostřednictvím webu GMU – www.galeriehk.cz. V prostoru Černé kostky je připravena samostatná výstava Juliany Höschlové Tears for Fears.

Jejím motivem je voda ve formě potoka v místě autorčina bydliště. Instalací tří nových prací v obecné rovině přenáší autorka do prostor galerie svou zkušenost upřímného a ryzího žití v souladu s konkrétním místem v Krkonoších, jehož se stala součástí. Uprostřed místnosti  nechává zářit skleněný klenot ve tvaru řečiště potoka z údolí, v němž žije, naplněný jeho vodou.

„Instalace zahrnuje také zářivě barevné malby silně ohrožených druhů krkonošských květin. Ve vystaveném videu Everybody Wants to Rule the World autorka přetváří stejnojmennou píseň od kapely Tears for Fears v mírně hororovou esej s nadějnými záblesky, zároveň zdůrazňující stesk po něčem, co mizí,” sdělila kurátorka výstavy Tereza Špinková k dílům zahrnutým do výstavy, jež v kontextu postupující klimatické změně nabývají dalšího významu a budí rozličné otázky.

Intervencí Petra Stibrala vstupuje GMU do veřejného prostoru před galerii, kde je osazen Pomník konzumerismu nabízející autorův pohled na zvýšenou míru spotřebovávání. Ukazuje, jak bude vypadat budoucí vzpomínání na současnost a minulé dekády. Prozrazuje, že jednou na období konzumerismu budeme vzpomínat s nostalgií. Pomník v době současné krize představuje jakési ohlédnutí za léty relativní hojnosti, která přes stále viditelnější zárodky budoucího selhání byla obdobím dostatku a stability. Monumentální objekt doplňuje text sochaře, pedagoga a publicisty Pavla Karouse. Výstavy v Bílé a Černé kostce společně s instalací ve veřejném prostoru zůstávají ke zhlédnutí do začátku října.

(hyš-gb)
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv GMU HK