Pohár hejtmana: Libčany psaly velký příběh a slaví zisk trofeje

Finále Poháru hejtmana Královéhradeckého kraje bylo pikantní v tom, že fotbalisté Slavie Hradec Králové a Libčan se v neděli, tedy tři dny před tímto soubojem, utkali v krajském přeboru a „sešívaní“ vyhráli vysoko 5:1. I v pohárovém duelu měli slávisté herní převahu.

Do karet jim na nově zrekonstruovaném stadionu v Hořicích, kde se finálový duel ve středu 1. června uskutečnil, nahrála situace hned ze 4. minuty, kdy jeden z obránců Libčan zahrál v pokutovém území rukou a rozhodčí Filip Stieber nařídil penaltu. K provedení se postavil Daniel Krotil a poslal míč ze svého pohledu do pravého horního rohu.

V té chvíli nikdo nečekal, že by finále mohlo dopadnout jinak. Nic na tom nezměnila ani situace po čtvrthodině hry, kdy Studýnka narýsoval skvostnou přihrávku mezi stopery Slavie a Josef Mokrý po úniku vyrovnal.

Po půlhodině už byli na koni zase slávisté, byť tomu nahrál diskutabilní moment. Gólman Libčan Jan Rolejček po jedné z akcí chytil balón do rukavic, ale rukou bouchl do zátylku dotírajícího Strassera, který se skácel k zemi. Rozhodčí Stieber celý moment posoudil jako nedovolený, nařídil druhý pokutový kop a navíc brankáře Libčan vyloučil.

„Podle mě to byla zbytečná červená karta, která neměla být. Rozhodčí situaci podle mě úplně dobře neviděl,“ uvedl Jiří Suchomel, trenér Libčan, který stáhl záložníka Tyrycha a do branky poslal Matěje Tošovského, pozdějšího hrdinu zápasu a penaltového rozstřelu. Nicméně Krotilovi druhý pokutový kop v utkání nechytil. Slávista tentokrát zamířil po zemi k opačné tyči než v prvním případě.

Druhý poločas se odehrál prakticky na jednu branku, ale slávisté trestuhodně pálili své šance. Dvě stoprocentní příležitosti zahodil Jiří Řezáč, mimochodem muž, který ve zmíněném vzájemném utkání v přeboru skolil Libčany hattrickem, nejprve z malého vápna z dorážky nepřekonal Tošovského, který předvedl parádní zákrok, aby Řezáč vzápětí šel sám na branku, ale zamířil vedle. Podobně si vedl i Málek.

Útočné akce Slavie táhl nejlepší muž na trávníku Krotil, po jehož přihrávce před prázdnou branku zabránil Pečenkovi v téměř jasné brance skluzem Rompotl.

Deset minut před koncem zápasu se stalo to, co mnozí diváci očekávali a co se v podobných zápasech stává. Libčany po ojedinělém útoku vyrovnaly. Slávisté totiž také ve vápně zahráli rukou a Stanislav Libřický z pokutového kopu srovnal skóre, byť gólman Jiří Mašek si na míč sáhl.

V penaltovém rozstřelu mág Tošovský zneškodnil dva penaltové pokusy slávistů Pečenky a Strassera, zatímco na straně Libčan zaváhal jen Havrda. V poslední páté sérii pak kapitán týmu Michael Mařas rozhodl o zisku pohárové trofeje.

„Naplnili jsme slova Míši Mařase, který říkal: Takhle se píšou velké příběhy.“ radoval se kouč Suchomel.  

Libčany hrály své čtvrté finále za sebou a Pohár hejtmana vyhrály podruhé v řadě, když zopakovaly úspěch z roku 2019.    

Hlasy trenérů:

Jiří Suchomel (Libčany): „Myslím si, že podle konečného výsledku určitě nevyhrál lepší tým, ale bojovností a nasazením po celý zápas jsme si vítězství zasloužili. Jak se říká: Šli jsme tomu naproti. Slavia předváděla lepší fotbal, byla lepší v kombinaci i díky tomu, že zápas ovlivnila zbytečná červená karta pro našeho brankáře, která podle mého soudu nebyla. Rozhodčí situaci podle mě úplně dobře neviděl. O přestávce jsme si řekli, že se pokusíme vyrovnat, což jsme zkraje poločasu ukázali. Měli jsme tam náznaky útočných akcí, ale bohužel jsme ani jednu nedotáhli. Potom jsme se téměř třicet minut jen bránili, docházely nám síly, protože máme hodně zraněných hráčů a nebylo možné hru kým oživit. Ale jak někteří kluci říkali už od začátku, že naše šance přijde, tak to se potvrdilo a my vyrovnali. Před penaltami jsme si věřili. V bráně jsme měli Tošu (Tošovský) a jemu kluci říkají delfín v těle kosatky a on to potvrdil, chytil dvě penalty a posunul nás k poháru. Když jsem před rokem přicházel do Libčan, tak mě upozorňovali na to, že tady ti kluci fotbal i takové zápasy hrát umějí, že jsou zkušení, a to se dneska ukázalo. Naplnili jsme slova Míši Mařase, který řekl: Takhle se píšou velké příběhy.“      

Josef Bouček (Slavia Hradec Králové): „Rozhodla nervozita našich mladých hráčů a vyhrály zkušenosti a klid soupeře. Po vyhraném prvním poločase jsme chtěli být nadále aktivní i vzhledem k tomu, že Libčany měly o jednoho hráče méně a my jsme dobře fyzicky vybavení. Proto jsme chtěli hrát tak, abychom utkání rozhodli. Díky tomu jsme se dostávali do šancí, ale bohužel jsme je nevyužili. Celý druhý poločas jsme dobývali branku soupeře, ale oni kopli jednou balón do našeho vápna a hned z toho byl pokutový kop, který proměnili. Pak už to z naší strany bylo zase jen o dobývání. Šancí na to, abychom utkání zvládli, jsme měli dostatek, ale bohužel jsme postrádali potřebný klid ke vstřelení branky.“

Jiří Tůma
jiri.tuma@salonkyhk.cz
Foto: Lubomír Douděra, František Bárta