Prázdninový magazín Salonky otevírá písničkář Michal Horák, autor hitu Hej teto!

Nedávno byl tento šestadvacetiletý mladík už podruhé jako host ve Všechnopárty, zábavné talk show Karla Šípa. „Poprvé mě pozval v roce 2019, protože se mu líbila moje písnička Hej teto!, kterou víceméně náhodou objevil v době, kdy jsem ji vydal. Tehdy se rozhovor hodně motal kolem tohoto songu, v němž jsem byl tím, kdo zabil křečka, a to mi už nikdo neodpáře, což mi vůbec nevadí. Jde o vtipnou písničku, příznačnou pro moji tvorbu,“ řekl v rozhovoru písničkář, který ozdobil i titulní stranu čerstvého magazínu.

Hradečtí fanoušci mají na jaře opravdu mnoho důvodů k radosti. Trenérské otěže po Václavu Kotalovi převzal David Horejš a rozjetí Votroci začali šlapat jako hodinky. Série vítězství vyhoupla tým hrající o záchranu do bojů o Evropu a jen jeden vítězný zápas nakonec dělil Východočechy od vytoužené mety – kvalifikace Evropské konferenční ligy. Podařilo se Davidovi Horejšovi během krátké letní přestávky odpočinout si od fotbalu? Kterého hlavního trenéra na právě probíhajícím Euru bedlivě sleduje? A stihl se už stát alespoň trochu Hradečákem? To si přečtete v dalším, tentokrát sportovním rozhovoru.

„Cesta k poznání je velmi dlouhá, ale krásná,“ to Salonkám sdělil mimořádně talentovaný, teprve sedmnáctiletý nadějný vědec a student Biskupského gymnázia v Hradci Králové, který je držitelem mnoha prestižních ocenění za svou dosavadní práci včetně nedávné Ceny Učené společnosti České republiky za mimořádnou vědeckou práci s názvem AC Korónový výboj a jeho vliv na inaktivaci mikroorganismů. Není to tak dávno, kdy Tomáš Čermák složil na celém světě známé oborové a mezinárodní zkoušky univerzitní úrovně, což by měla být cesta na některou z prestižních světových univerzit. „V současné době se hlásím na Univerzitu Cambridge v Anglii,“ prozradil v rozhovoru mladý vědec.

V seriálu Muzea východních Čech se čtenáři dozvědí podrobnosti o Hradci Králové jako Salonu republiky. V letech 1765 až 1789 byl Hradec Králové na příkaz císaře Josefa II. přestavěn na vojenskou pevnost, která vzhledem ke své mohutnosti změnila nejen vzhled města, ale i celého okolí. Přestože byla pevnost vynikajícím technickým dílem, její vojenský význam nepřetržitě klesal, takže na konci 19. století byla zrušena. Více se dočtete ve velmi zajímavém článku muzejníka Jana Jakla.

Osamělí senioři, matky samoživitelky, lidé v azylových domech nebo děti v dětských domovech po celém Královéhradeckém kraji, všem pomáhá Potravinová banka Hradec Králové. Organizace, která vznikla v roce 2015, ročně podpoří přes osm tisíc lidí v nouzi. Ve velkém skladu ve Svobodných Dvorech najdete tuny trvanlivých potravin. „V roce 2023 jsme takto zachránili 299 tun potravin, které by jinak skončily v koši. Dlouhodobě spolupracujeme s většinou velkých obchodních řetězců,“ prozradila v rozhovoru Martina Vrbická, projektová manažerka Potravinové banky.

Hokejista Štěpán Matějček prožil v nedávno skončené sezóně pohádkový příběh. Odchovanec hradeckého hokeje, který už měl za sebou ve 25 letech prvoligová angažmá v Litoměřicích, Ústí nad Labem nebo Kolíně, začal sezónu v Královéhradeckém krajském přeboru v dresu Nového Města nad Metují. Aby se uživil, pracoval k tomu jako číšník v pizzerii a odpoledne trénoval malé hokejisty. Přes druholigové Vrchlabí se během sezóny nečekaně dostal až do Vsetína. A svou pohádkovou sezónou skončil jako hráč elitní formace vítěze 1. hokejové ligy. „Před půl rokem jsem měl profesionální hokej za uzavřenou kapitolu a najednou jsem před vyprodaným Lapačem zvedl pohár pro vítěze 1. ligy,“ řekl nám Matějček.

Je už sice v penzijním věku, ale to v jeho aktivitách nehraje důležitou roli. Jiří Zikmund pracoval dvaačtyřicet let v historickém oddělení Muzea východních Čech. Tam se mimo jiné věnoval i historické fotografii. Jako editor, autor textů nebo fotograf se podílel na vydání více než dvaceti publikací, z nichž nejvíce si váží celostátně několikrát oceněné pětidílné edice publikací Fotoalbum města Hradce Králové, které prostřednictvím mapy historických fotografií mapují město od roku 1866 do roku 2001. Kromě toho úzce spolupracuje na knihách svého syna, historika architektury Ladislava Jacksona. „Fotka má s architekturou mnoho společného,“ sdělil Zikmund v posledním rozhovoru nového vydání Salonek.

Ani v letním vydání magazínu nemůže chybět rubrika Oko Salonek, nyní zaměřená na umění v prostorách hradeckého magistrátu, což není zcela obvyklé. Po dohodě s  výtvarným Klubem konkretistů KK3 v obou křídlech budovy, jejímž autorem je proslulý architekt Josef Gočár spjatý s městem mnoha dalšími realizacemi, vznikla na chodbách třetího patra galerie Art Patro. Pravidelně tam vystavují svá díla umělci, kteří jsou nějak spojeni s konkretismem, jehož poměrně frekventovaným jazykem jsou geometrické tvary.

Finále červencových Salonek patří čtenářsky oblíbenému vzpomínkovému seriálu Trocha nostalgie Hradečáky určitě nezabije. V devatenáctém díle autor Slávek Trávníček věnoval svou pozornost novohradečákovi a kapelníkovi Ladislavu Barešovi a jeho spojení s Libereckými výstavními trhy, kam se svým orchestrem pravidelně zajížděl. Jeho liberecká anabáze úspěšného muzikanta a kapelníka začala v roce 1946, když v Hradci Králové sedli do vlaku tři kamarádi z Nového Hradce Králové… O životní pouti tohoto muže se více dozvíte právě v našem seriálu.

Červencový magazín Salonky, který je opět nabitý velmi zajímavým, inspirativním a dobrým čtením, je tedy na světě. Stačí ho jen otevřít a pustit se s chutí do četby. Ještě předtím je ale nutné si ho vyzvednout na vybraných distribučních místech v Hradci Králové. Tak nezapomeňte Salonky jsou tu pro vás. Proto, čtěte Salonky!

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv Salonek