Primátor Alexandr Hrabálek: Jsem na Hradečáky hrdý
4. dubna 2022
Co vás vedlo k založení veřejné sbírky?
Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům se snažíme pomáhat od začátku této krize. Ihned jsme byli schopni nabídnout relativně značnou ubytovací kapacitu (cca 200 lůžek) v zařízeních města. Ve spolupráci s diecézní charitou a městskými organizacemi jsme již během prvního víkendu ubytovali asi 60 lidí. Ostatní uprchlíci přijeli za svými příbuznými či přáteli, kteří zde již měli z dřívějška vytvořené zázemí. Ze zpráv, které k nám docházely, bylo zřejmé, že kromě momentální pomoci bude Černihiv potřebovat obrovské množství peněz na opravy a znovuvybudování infrastruktury. To byl hlavní impulz k založení veřejné sbírky.
Jak město Ukrajině pomáhá jinak?
Město prakticky okamžitě uvolnilo ze svého krizového fondu dva miliony korun, z nichž jeden milion byl okamžitě po schválení orgány města poukázán na účet charity, která z něj může flexibilně čerpat na potřeby Ukrajinců jak v našem městě, tak přímo na Ukrajině, a druhý milion je k dispozici pro pomoc přímo v našem městě. Bude použit na zaplacení obědů ukrajinským dětem navštěvujícím naše základní školy, na zaplacení stravy malým dětem v adaptačních skupinách, na vybavení míst, kde budou ubytovány matky s dětmi.
Domníváte se, že město pomáhá dostatečně?
Jsem o tom naprosto přesvědčen, i když nám je občas předhazováno, že „jinde pomáhají více“. Naše město má však různé formy pomoci legislativně poměrně značně svázané. Tak např. zřízení transparentního účtu musel povolit krajský úřad a Ministerstvo zahraničních věcí. Poskytování finančních částek musí schválit orgány města atd. Pomáháme proto především prostřednictvím svých organizací, což je snadněji proveditelné. Spolupracujeme s řediteli škol na pomoci žákům, které tyto školy zapojují do výuky. Zde bych chtěl všem zaměstnancům našich škol veřejně poděkovat, protože odvádějí obrovskou práci. Tato práce není na první pohled vidět, ale je za ní obrovské nasazení všech a úsilí a snaha pomoci. Totéž platí o mateřských školách. Jak jsem již řekl – platíme ukrajinským dětem stravu, přispějeme na jejich školní pomůcky. Zakládáme adaptační skupiny pro děti do pěti let a hledáme místa pro jejich fungování. Materiálně vybavíme část ubytovny na ulici Jana Masaryka a sjednáním úklidové služby ji připravujeme k tomu, aby zde mohly být ubytovány maminky s dětmi. Ve spolupráci s Dopravním podnikem jsme zajistili přesun třiceti maminek s dětmi z Kostelce nad Orlicí do SOS vesničky v Havířově. K ubytování jsme poskytli chatky na Stříbrném rybníku a ubytovnu Leteckých služeb. Zkrátka, každý dělá, co umí, ale také to, co může.
Co byste vzkázal v této souvislosti občanům našeho města?
V první řadě bych jim rád poděkoval. Je vidět, že postihne-li nás nějaká katastrofa, jsme schopni se spojit a společně pomoci. Ta vlna solidarity, která se v souvislosti s válkou na Ukrajině zvedla, je obrovská. Děkuji za ni a jsem na Hradečáky hrdý, protože opět dokázali, že soucit a lidskost jim nejsou cizí.
