Profesor Miloš Broďák: Přibude operací s pomocí robotických systémů

Slovo robot vymyslel Josef Čapek a jeho bratr Karel poprvé použil ve hře RUR Myslíte si, že už v té době to byla jakási předzvěst budoucího pokroku?
Netroufl bych si hodnotit odkaz bratří Čapků, ale jejich slovem robot se myslí nějaký přístroj, který je schopen samostatně se pohybovat a vykonávat činnost. U našeho operačního robota da Vinci to úplně nesedí, protože ten se sám bez člověka nepohne ani o milimetr.

Ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se k operacím robotická technologie využívá již od roku 2016. Vzpomínáte si na tento zlomový okamžik?
Robotické operace se začaly masivně a celosvětově používat v roce 2000. V České republice byl použit první robotický operační systém v roce 2015 v Ústřední vojenské nemocnici a v Nemocnici Na Homolce v Praze. O rok později tato technologie dorazila do hradecké fakultní nemocnice. Na ten okamžik si samozřejmě vzpomínám, protože tomu předcházela dlouhá doba přesvědčování o výhodách této technologie.

Dá se tedy říci, že to znamená průlom a velký pokrok ve zdravotnictví?
Rozhodně, zejména v chirurgických oborech. Tento systém umožní zaměřit se i na ty nesložitější operace, a to s minimální invazivností. Operovaný člověk má v těle pouze několik vpichů a většinou už druhý nebo třetí den po operaci začíná chodit a hýbat se. Tento druh operace podstatně zkracuje dobu hospitalizace pacienta, a to z deseti až na tři dny, a také dobu rekonvalescence. Je to velký průlom v oblasti operací srovnatelný se zavedením laparoskopie nebo v minulosti se zavedením celkové anestezie.

K jakým zákrokům nejčastěji?
V Hradci Králové jsou to urologické operace, nejčastěji zhoubných nádorů prostaty. Pak ke složitým operacím ledvin a začíná se také s operacemi nádorů močového měchýře. Počítá se také s tím, že v příštím roce budou následovat rekonstrukční operace. Tento systém se využívá rovněž v chirurgii, především u operací nádorů střev, konečníku či v gynekologii. V budoucnu i při dalších velmi komplikovaných zákrocích. Zdárně se také v naší nemocnici od roku 2018 v této souvislosti rozvíjí kardiologický program.

Co musí lékaři absolvovat, aby mohli robotické systémy při operacích obsluhovat?
Je to jeden z nejpropracovanějších systémů vůbec. Začíná se s tréninkem na tak zvaném simulátoru, kdy jsou pohyby robotického chirurga začátečníka přenášeny na 3D obraz. Od jednoduchých pohybů se přechází do stále složitějších až po ty, které používají při skutečných operacích. Testy jsou poměrně náročně a digitálně hodnoceny. Lékař je musí zvládnout na více než devadesát procent, aby mohl postoupit dál. To už je přístroj připojen na tak zvané „suché břicho“ a on už provádí operační úkony jako ve skutečnosti. Když  zvládne i toto, čeká ho další část, aby získal příslušný certifikát platný v celém světě. Aby ho mohl získat a operovat pacienta robotickými systémy v praxi, musí před komisí prokázat, že tento systém ovládá. To ale není vše. Při prvních skutečných operacích je přítomen zkušený operatér z jiné nemocnice, který dohlíží na to, aby vše proběhlo tak, jak má, a pacientovi byla zajištěna maximální bezpečnost.

Koncem srpna byl v nemocnici umístěn druhý robotický operační systém da Vinci Xi. Čím je výjimečný a kde spatřujete jeho přednosti?
Operační pacientů přibylo, bylo tedy nutné rozšířit robotický program o další systém. Dostali jsme ho skutečně koncem srpna a hned v pátek 1. září byl využit ke gynekologické operaci. Podstatné je, že kromě již zmíněných oblastí operac,í začali systém využívat i hrudní chirurgové. Od října by ho mohli mít k dispozici chirurgové v lékařském oboru ORL, tedy k operacím v oblasti hlavy a krku.

Jaké jsou přednosti robotického systému?
Robotický systém umožňuje přenášet přesné milimetrové pohyby prstů rukou do těla pacienta, což je neporovnatelné s laparoskopií. Právě díky tomuto přenosu, který je digitální, kdy operatér sedí mimo tělo pacienta, je schopen svými rameny v břiše či hrudníku vytvářet zcela nový pohyb. Další výhodou je, že chirurg díky dvěma kamerám vidí operované místo trojrozměrně, tedy v 3D. Navíc nástroje si při operaci vzájemně nepřekážejí, jsou maximálně přesné a místo zákroku je přehledné.

V čem je rozdíl mezi klasickou a robotickou operací?
Největší výhody robotické operace oproti klasickým jsou, že pacient nemá tak velkou operační ránu, tkáně není třeba rozříznout. Zjednodušeně řečeno, stačí jen několik drobných vpichů, kterými se operatér dostane do konkrétního místa. Další podstatný rozdíl je, že tyto operace mají výrazně nižší krevní ztráty. Kromě toho se zkracuje doba samotné operace. Výhody robotické operace proti té klasické jednoznačně převažují a je to ohromný pokrok.

Jaké výhody to přináší pacientovi?
Kratší doba hospitalizace, rekonvalescence, rychlejší uzdravení a s tím související ekonomické výhody.

Máte od pacientů nějakou zpětnou vazbu?
Většinu našich zákroků tvoří onkologické operace a pacienti potom chodí na následnou kontrolu. Máme tedy od nich zpětnou vazbu, a musím říci, že v drtivé většině ji máme dobrou, což nás samozřejmě těší.

Kolik operací bylo již u vás touto technologií vykonáno?
Když se vrátím do minulosti, v prvním roce bylo vykonáno jen necelých 120 operací, ale to jsme byli na začátku. Počty operací postupně narůstaly, takže v posledních třech letech se provádělo zhruba 400 operací za rok, z nichž více než 200 bylo urologických, asi 60 gynekologických, zbytek chirurgických nebo kardiochirurgických. V posledním roce to už bylo 450 operací. Už dvakrát jsme prošli evropským auditem, kdy bylo naše centrum hodnoceno podle zvládnutí robotické technologie. U obou těchto auditů jsme byli v celoevropském měřítku vždy v první desítce.

Kolik lékařů v současné době s robotickými systémy u vás pracuje a bude jejich počet růst?
V oborech, v nichž se robotické systémy používají, to bude více než dvacet operatérů a do budoucna se počítá s jejich nárůstem. Dokonce je tady určitá vize, že se bude robotické operování dále rozšiřovat, a není vyloučeno, že bychom mohli mít v Hradci Králové k dispozici i tři roboty. To ale ukáže až budoucnost.

Jste vedoucím robotického centra fakultní nemocnice. Co tato pozice obnáší?
Hlavně hodně starostí. Když se však daří nám i ostatním kolegům, tak to přináší i hodně radosti. S urologií, kde probíhá nejvíce robotických operací, máme hodně zkušeností, které předáváme mladším kolegům z jiných odborností, aby v tom mohli pokračovat. Je to týmová práce, aby se vše rozvíjelo tím správným směrem.

Předpokládám, že sám tímto způsobem také operujete. Kolik operací máte za sebou?
Úplně přesně to nevím, ale myslím si, že se to blíží k tisíci operacím.

Jak o své práci přemýšlíte?
I když to možná zní jako klišé, ke každé operaci se musí přistupovat zodpovědně a s velkou pokorou. Protože jde většinou o onkologické operace, je třeba znát podrobnosti o nádoru, komunikovat s pacientem, vše mu vysvětlit a připravit na operaci. O to mám větší radost, když vše dobře dopadne. Vždy se říkají lépe dobré zprávy než špatné. Díky tomuto technologickému pokroku, který přinesla robotická chirurgie, většina operací probíhá dobře a značně se tím také zjednodušila komunikace.

Myslíte si, že v budoucnosti bude většina zákroků a operací vykonána pomocí robotických systémů?
Těžko předvídat, protože technologický vývoj jde velmi rychle kupředu. Je možné, že u čím dál složitějších operací bude přibývat zákroků s pomocí robotických systémů. Co lze však již říci dnes, budou tímto způsobem operace směřovat k menší invazivitě a lepším výsledkům.

Bude se na tom podílet v dnešní době hojně diskutovaná umělá inteligence?
Samozřejmě, nástup umělé inteligence bude i v medicíně velkou změnou, která se ukáže v nejbližších letech. U operací, které jsou přece jenom náročnější, bude nástup zřejmě pozvolnější. Umělá inteligence se bude muset vše naučit a zapamatovat na rozdíl od lidského mozku, jenž má přece jenom omezenou kapacitu. Až se naučí třeba milion operací, myslím si, že to půjde. V čem může umělá inteligence nastoupit dříve, je pomoc v administrativě a v běžných, někdy až monotónních činnostech.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto Ondřej Littera