Proměny Hradce Králové: Akvamanile z Karlovy třídy

Základy domu, který dodnes nese popisné číslo 689 a najdeme ho v severní frontě poblíž ústí Škroupovy ulice, byly hluboké, protože zde původně probíhalo jedno z postranních ramen Labe. V jeho výplni se nalezly archeologické nálezy, z nichž některé se zásluhou stavitele Capouška dostaly do muzea. Byla mezi nimi i zajímavá keramická nádoba. Podobá se zploštělé lahvi, na jedné straně má téměř zcela odlomenou výlevku a na protější rovněž jen částečně dochované ouško. Tělo nádoby zdobí složitý rytý ornament v podobě čar, vlnovek a vpichů. Je pravděpodobné, že nedochovaná výlevka byla původně tvarována do podoby zvířecí hlavičky, snad beránka. Svým vzhledem se nádoba řadí mezi tak zvaná akvamanilia sloužící k umývání rukou při církevních obřadech nebo jiných slavnostních příležitostech.

Podobné nádoby se nalezly například na slavníkovském hradišti Libici nebo u jihočeského Chýnova. Posledně jmenovaná chýnovská nádoba posloužila jako schránka pro uschování mincí z 11. století. Z této doby snad pochází i popisované akvamanile z Hradce Králové. Pokud bychom uvažovali o jeho použití při náboženských obřadech, je velice zajímavé, že místo nálezu leží nedaleko někdejšího kostela sv. Petra, který se nacházel severně od dnešního podchodu u kina Centrál. Samo zasvěcení sv. Petru odkazuje na velmi pravděpodobný románský původ stavby, která je písemně doložena až ve 14. století. Stojí též za zmínku, že kostel patřil benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem, založeném v 11. století.

Opatovický klášter dávno téměř beze stopy zanikl a stavba pevnosti pohltila i kostel sv. Petra. Jejich současnice, keramická nádobka nalezená pod čp. 689, se však dochovala dodnes a můžete jí spatřit ve stálé expozici v Muzeu východních Cech v Hradci Králové. Lze ještě dodat, že z Hradce Králové pochází ještě jiné známější kovové akvamanile ve tvaru lva, o něm však někdy příště.

Radek Bláha 
Foto: Muzeum východních Čech