Ředitelé dvou hradeckých „zušek“ se neobávají existenčního ohrožení

Přestože se učitelé rozmanitých oborů, jako jsou hudební, výtvarný, taneční nebo dramatický snaží udržet zájem žáků i na dálku, absolvují různé školící online semináře a zkouší nabízet rozmanité alternativy výuky, efekt to má, ale pouze částečný. V letošním školním roce prostě živého vyučování bylo skutečně poskrovnu. Pokud by školy tohoto typu byly zavřeny déle než půl roku, mohlo by to být pro ně likvidační.

A jak se dosud vypořádávali s těžkou situací umělecká vzdělávací zařízení v Hradci Králové? „Stručně řečeno – byl to zatím rok podivný. Normální výuka běžela v podstatě nějakých šest týdnů. Ani po loňské zkušenosti s jarním uzavřením škol jsme tomu nechtěli věřit a neuměli si tuto situaci představit,“ řekl magazínu Salonky Karel Šust, ředitel ZUŠ Střezina.

Distanční výuka v této škola probíhala a stále probíhá. Je to dáno rozhodnutím ministerstva školství, které stejně jako u základních škol tuto výuku v době pandemie nařídilo. „Rozdíl je pouze v tom, že stejně jako v době prezenční výuky je účast žáků na výuce v ZUŠ dobrovolná,“ potvrdil ředitel. Podle něj je zapojení žáků poplatné jejich věku. Věkové rozpětí žáků a studentů je od čtyř do třeba až 80 let. Tato skutečnost také určuje míru jejich samostatnosti v zapojení do distanční výuky. „U těch mladších to samozřejmě často závisí na časových možnostech rodičů,“ prozradil šéf školy.

Na Střezině se vyučují distančně všechny obory a jejich jednotlivá studijní zaměření.
Některá výuka se více blíží té „klasické“ prezenční, jinde škola hledá další cesty. „Je důležité vědět, že na příklad výtvarná výuka nespočívá jen v „malování obrázků“, ale její součástí je i celkový rozhled, dějiny umění, znalost teorie, schopnost kritického myšlení,“ přiblížil Šust. Jak už bylo uvedeno, nepříznivá epidemická situace s nucenou pauzou v tradiční výuce může vést k odhlašování žáků.

Ředitel v tomto smyslu poznamenal, že školní pololetí je každoročně určitým prvním mezníkem hlavně pro nové žáky, kteří po pár měsících mohou zjistit, že zvolený umělecký obor vyžaduje větší úsilí, než původně předpokládali. Určitý úbytek žáků v této době je tedy normální. Do rozhodování rodin samozřejmě zasáhla i současná situace, takže celkové letošní číslo je o něco vyšší, ale není to prý nic tragického. ZUŠ Střezina se samozřejmě setkala i s tím, že malá část rodičů chtěla vrátit školné.

„Pramení to ale především z neznalosti situace, kdy školné je pouze částečným příspěvkem rodičů na provozní náklady školy, jako jsou energie, nájmy, pomůcky a podobně. Rodiče v žádném případě neplatí za výuku, platy učitelů jsou plně hrazeny státem. Ve sporných případech jsme se snažili jim vše lépe vysvětlit,“ upozornil Šust, s tím, že ani pracovní úvazky učitelů se na druhé pololetí téměř neměnily. Pokud k nějaké ojedinělé změně v tomto ohledu došlo, bylo to maximálně o jednu hodinu. Opět se to tedy nijak zásadně nelišilo od let minulých.

Poslanec Jiří Mihola se na svém facebookové profilu nechal slyšet, že je uměleckému školství v době koronavirové krize věnována takřka nulová pozornost, a to i přesto, že „zušky“ spadají pod ministerstvo školství. „My nejvíce vnímáme nešťastné porovnávání s různými kroužky, které fungují na zcela jiném základě než umělecké školy. O to více nás mrzí, když podobnou slovní „zkratku“ použijí ti, kteří by měli oficiální systém vzdělávání znát a respektovat,“ uvedl Šust, který se domnívá, že každá krize má svoje špatné i dobré stránky. A ZUŠ Střezina se snaží soustředit na ty dobré.

Zlepšuje technickou stránku přenosu výuky, sdílí svoje zkušenosti i nápady a motivace. Život školy se nezastavil. Celý únor a část března se věnuje individuálním hodnotícím rozhovorům s učiteli. „S radostí pozoruji, jak na sobě všichni pracují a v mnoha případech se netají tím, že některé formy ze současné distanční výuky převedou i do té prezenční. Domnívám se také, že období karantény ještě více upevní individuální vztah učitelů a žáků, více si budeme vážit osobních setkání. Díky distanční výuce se do komunikace se školou více zapojili i samotní rodiče, často i celé rodiny a zjišťují, že umění může spojovat nejen mezi národy, ale i v rodinách,“ prozradil ředitel školy, který hledí do budoucna optimisticky a případného existenčního ohrožení „zušek“ se neobává.

„Pokud převládne materialistický pohled, bude to špatné nejen pro „zušky“. Nemá ale smysl žít a učit ve strachu, co by mohlo nastat. Toho jsme si užili v devadesátých letech dost, když jsme bojovali o zařazení do školského zákona. Nyní je třeba hledět do budoucnosti s optimismem a vědomím všech hodnot, které ZUŠ do našeho systému školství přinášejí. Karanténa jistě jednou skončí,“ věří.

Jak Salonkám sdělil Petr Fiala, ředitel další hradecké Základní umělecké školy Habrmanova, tento školní rok je v tomto uměleckém vzdělávacím zařízení zhruba stejný, jako ve všech školách. „Do vzdělávání jsou daleko více zapojeni rodiče, žáci se učí pracovat samostatně, učitelé stále vymýšlejí nové přístupy v online výuce, která probíhá ve všech oborech.“

Podle něj je převážná většina žáků do výuky zapojena výborně. Mnoho z nich si potvrdilo, že je umění baví, a učitelé akcentovali svoji úlohu průvodců a inspirátorů. „Obecně ZUŠ nabízí tvořivé, a tedy velmi vhodné alternativy naplnění doma tráveného času. Kreativní činnosti děti nejen rozvíjejí, ale současně mohou být i prevencí negativních psychických dopadů pandemie,“ myslí si ředitel.

Zároveň ale podotýká, že například výtvarný obor vyučovat distančně je obtížné, protože chybí společná tvůrčí atmosféra a navíc kresba, malba, modelování podle modelu se na dálku učit nedá. „Také narážíme na materiálové a prostorové vybavení žáků doma. Vyučujeme ale online, žáci dostávají kreativní zadání, konzultují své práce, které vystavují ve virtuálních galeriích,“ přiblížil Fiala.

Také ZUŠ Habrmanova zaznamenala úbytek žáků. Při distanční výuce totiž ne každý žák zvládne samostatnou přípravu, zvláště pro přípravné ročníky tanečního a výtvarného oboru je tento způsob výuky nejnáročnější. Právě v tanečním oboru se odhlásilo nejvíce žáků. Naopak v hudebním oboru, kde je individuální výuka, se ta distanční daří nejlépe. Přestože většinu času tráví žáci doma, „zuška“ nemůže vracet školné, protože pokrývá pouze část provozních nákladů a výuku rodiče neplatí.

„Snažili jsme se rodiče informovat. Dotaz na vrácení školného vzneslo jen pár rodičů, ale byl to spíše takový povzdech nad tím, že nedostávají to, co očekávali. Co se týče snižování úvazků pro učitele, bylo naprosto minimální,“ poznamenal ředitel, který výrok ministra školství, že základní umělecké školy patří mezi volnočasové aktivity, považuje za nesprávný. „Řídíme se školským zákonem, kde je umělecké vzdělávání zakotveno zcela jasně. Máme školní vzdělávací plány a kvalifikované učitele.“

V době pandemie se učitelé v ZUŠ Habrmanova naučili řadě nových metod, které obohatí i prezenční výuku, takže mají stále co nabídnout novým i současným žákům. I když se zřejmě část vzdělávání přenese do online prostředí, osobní kontakt s dětmi považuje Fiala za nenahraditelný. „Současná situace nám však ukazuje, že jsou i další způsoby, jaké jsme si ještě před rokem nedokázali představit. Uvidíme, jakými cestami se vydáme v budoucnosti,“ doplnil ředitel s poukazem na to, že „zušky“ mají logické místo v české vzdělávací soustavě, protože připravují žáky na střední i vysoké školy uměleckého zaměření. „Z tohoto pohledu je tento typ studia nenahraditelný a nemyslím si, že je v existenčním ohrožení.“

Hynek Šnajdar
hynek@salonykh.cz
Foto: archiv ZUŠ Střezina a Habrmanova