Rivalita s Pardubicemi mě až zaskočila, říká hokejista David Šťastný

Jak jste spokojený se svou první sezonou v Hradci Králové?
Po osobní stránce to vždycky může být lepší a myslím, že to lepší být i mělo. Mladou Boleslav jsem opustil po šesti letech a začátek v Hradci nebyl z mé strany úplně ideální. Rozhodně jsem ale nic nevzdával a nakonec ta sezona byla celkem dobrá. Samozřejmě od sebe ale čekám víc a věřím, že v příští sezoně víc i ukážu.

V čem konkrétně?
Celou kariéru se snažím být produktivní útočník, takže bych měl dávat góly a dělat body. Neříkám, že jsem jich měl letos vyloženě málo, ale chtěl bych jich mít víc a víc pomoct týmu. Určitě tedy chci v příští sezoně zvýšit produktivitu.

Do Hradce jste přišel z Mladé Boleslavi, kde jste odehrál předchozích pět sezon. Bylo pro vás speciální nastupovat letos proti svým bývalým spoluhráčům?
Určitě ano. Měl jsem z toho takové smíšené pocity. Na jednu stranu se chcete předvést, na druhou stranu tam máte svoje kamarády. Přijedete do Boleslavi a znáte tam úplně všechny, plácají si tam s vámi i uklízeči. Bylo to pro mě jiné než ostatní zápasy a myslím, že to tak bude i v příští sezoně, byť už to třeba nebude až tak intenzivní. Pamatuji si, že když jsem před lety přestoupil ze Zlína do Mladé Boleslavi, bylo to pro mě ze začátku podobné.

Jak se vám v Hradci zalíbilo?
V Hradci se mi moc líbí, jsem tady spokojený. Už před příchodem mi spoustu lidí říkalo, že město je super a jenom se mi to potvrdilo. S Mladou Boleslaví se to moc nedá srovnávat. Boleslav je malé město, kvůli Škodovce je tam hodně cizinců a dělníků a všehovšudy tam jsou nějaké dvě nebo tři restaurace, do kterých se dá pravidelně chodit. Hradec je oproti Boleslavi nádherný a je tady mnohem větší vyžití. Je tady spousta míst, kam se dá zajít. Myslím, že jsme s přítelkyní za ten rok ještě ani všechna neobešli.

Máte nějaké oblíbené místo v Hradci, kam rádi chodíte?
Hodně chodíme s přítelkyní a se psem na procházky do hradeckých lesů a parků.

Máte i nějakou oblíbenou hradeckou restauraci?
Výběr v Hradci je opravdu rozmanitý. Na meníčka chodíme moc rádi do Pasty Cook & Look a hodně rádi chodíme také naproti do Fjaky. Když jsme se přestěhovali do Hradce a šli jsme se poprvé podívat na náměstí, tak Fjaka byla první kavárna, kam jsme si sedli. A od té doby tam chodíme dost často. Obecně je těch podniků na náměstí opravdu hodně, takže vždycky máte na jídlo široký výběr.

Zůstáváte v Hradci i přes léto?
Po sezoně jsme nejeli na dovolenou, protože jsme nejprve chtěli navštívit rodiny a kamarády, které jsem třeba rok neviděl. Na konci dubna jsme měli jet do Španělska, ale nakonec jela jenom přítelkyně a já musím hlídat psa (smích). Je to s ním trochu složitější, myslím, že za poslední tři roky byl náš buldoček asi tak dva a půl roku nemocný. Ale já už stejně budu muset začít pomalu trénovat a nepotřebuju úplně jezdit na dvě dovolené. Na jednu pojedeme v létě. Jinak ale většinu času i mimo sezonu trávím tam, kde zrovna hraju.

V základní části jste letos skončili na osmém místě extraligové tabulky. Před sezonou asi ambice týmu byly vyšší, že?
Určitě ano. Myslím, že poslední roky Hradec končil v základní části vždy v první šestce. Mysleli jsme si na přímý postup do čtvrtfinále, byť všichni víme, že první čtyřka je opravdu vysoký cíl. Myslím, že v play off se naše výkony dost zvedly a kdybychom udělali lepší základní část a nešli hned ve čtvrtfinále na silné Pardubice, mohli jsme určitě hrát minimálně semifinále. Občas jsme si říkali, že jestli jít do předkola z šestého nebo osmého místa, je v zásadě jedno. Když se na to ale s odstupem času dívám, tak to jedno nebylo. Mohli jsme mít lehčího soupeře pro čtvrtfinále. I když jsme s Pardubicemi hráli vyrovnané zápasy, skončilo to 4:1 pro soupeře.

Jak jste prožíval východočeské derby? Zažil jste něco podobného i v dresu Mladé Boleslavi?
I Boleslav má svoje derby s Libercem, ale zdaleka to není takové. Sice na ty zápasy přijde o něco víc diváků, ale ve městě to není nijak zvlášť cítit. Tady na východě Čech je to úplně o něčem jiném. Mezi Hradcem Králové a Pardubicemi je úplná nevraživost. Vůbec jsem netušil, že je to až tak vyhrocené. Například před mými sousedy, kteří fandí Hradci, se o Pardubicích nemůžete ani zmínit. Hned první derby v sezoně na mě neskutečně zapůsobilo. Bylo vyprodáno, neskutečné emoce v hledišti i na ledě. To jsou přesně ty zápasy, které vás jako hráče posouvají.

Co jste si říkal, když jste dostali Pardubice do čtvrtfinále play off?
V základní části jsem už čtyřikrát derby prožil, ale když jsme je dostali do play off, bylo to ještě o stupínek výš. Nechci říct, že jako hráč zlehčujete zápasy v základní části, ale v play off v sobě většinou dokážete najít ještě něco navíc. Stačí se podívat, kolik hráčů dokáže play off odehrát s různými zraněními i zlomeninami. Celá série byla skvělá, ale mrzí mě, že byla tak krátká a skončila výsledkem 1:4. Je škoda, že se nám aspoň nepodařilo vrátit se ještě do Hradce a zažít ještě jedno derby před našimi fanoušky. Ten první domácí zápas v sérii, který jsme vyhráli na nájezdy, byl pro mě až neskutečný zážitek. Ke konci základní hrací doby a v prodloužení byla v hale neuvěřitelná atmosféra, to jsem nikdy předtím nezažil. Většinou slyšíte řvát náš kotel, ale v tu chvíli nás opravdu hnal celý stadion, byla to elektrizující atmosféra. Bohužel ačkoliv ty zápasy byly poměrně vyrovnané, Pardubice byly o něco lepší.

Bylo z vašeho pohledu reálné Pardubice vyřadit?
Já jsem věřil, že bychom přes Pardubicemi postoupit mohli a herně to za mě určitě reálné bylo. Sice jsme prohráli v Pardubicích oba úvodní duely série, ale oba jsme mohli vyhrát i my. Zápasy vypadaly vyrovnaně a v některých jsme možná byli dokonce i lepší. Jenže se ukázalo, že Pardubice mají nejlepší hráče v extralize, kteří to v rozhodujících momentech dokážou překlopit na svou stranu. Například v prvním zápase jsme vedli 2:0, ale oni to během minuty dokázali vyrovnat na 2:2. Ty maličkosti, které my jsme neměli, oni bohužel měli. Proto jsme prohráli 1:4.

V sérii bylo i hodně kontroverzních situací. Bylo pro vás chování některých hráčů zklamáním?
Já znám třeba Lukáše Sedláka z reprezentace a vnímám ho jako super poctivého kluka. Některé ty věci, které tam ale on a Richard Pánik dělali, byly neuvěřitelné. Strašně mě to štvalo a vůbec nechápu, že to mají zapotřebí. Nebudu tady někomu říkat, že je simulant, ale byly tam věci, které jsou podle mě úplně zbytečné a myslím si, že k hokeji ještě pořád nepatří. Proto se to i pokutuje, protože nikdo nechceme, aby se v hokeji začalo simulovat. Pánik má snad 400 zápasů v NHL a pak tady narazí do sedmdesátikilového Honzy Eberleho, odrazí se od něj a náš hráč dostane dvě minuty. Nebo ho seknou do jedné ruky a on mává druhou. To jsou věci, které do hokeje nepatří. Vím, že fanoušci hodně řešili i Tomáše Zohornu, ale ten nedělá žádné simulace, prostě jen hraje play off hokej.

Pocházíte z Přerova, stíhali vaši blízkou jízdu na zápasy v play off?
Mamka se byla podívat, když jsme hráli předkolo ve Vítkovicích a byla na jeden zápas i tady v Hradci. Během pracovního týdne je to pro ně ale těžké, aby dojela z Moravy do Hradce na zápasy. Během sezony jezdí hlavně na naše venkovní zápasy v Brně, Třinci nebo Ostravě. Brácha jezdí za mnou i do Hradce a zůstává u nás i na delší čas. Na vyřazovací boje jsme ho u nás ubytovali a byl u nás celé play off.

Jak si teď užíváte to nezvyklé volno po patří pro hokejisty
Člověku to strašně chybí, jak je zvyklý na nějaký Pravidelný režim. Skončila sezona a já jsem si už po čtyřech dnech říkal, že je to divné, když nemusím vstávat na trénink. Teď jsem v takové plážové náladě. Spíš tak odpočívám, chodím hrát tenis. Ale vím, že brzy zase budu muset začít s poctivou přípravou. Sezona zase bude dlouhá.

Jaké jsou vaše cíle pro příští sezónu?
Určitě to chceme stáhnout dál než v letošním roce. Myslím, že se letos jasně ukázalo, že lepší umístění v základní části může rozhodnout o tom, jak budeme úspěšní iv play off. Určitě bychom tedy chtěli být výš a jít do play off z lepší pozice. Přišel jsem do Hradce po stříbrné a moc bych si přál zažít tady taky nějaký takový úspěch. Extraliga je ale nesmírně vyrovnaná a vím, že to nebude vůbec jednoduché.

Tomáš Kulhánek, Vítek Martinec
redakce@salonkyhk.cz
Foto: Tomáš Kulhánek, Stanislav Souček / mountfieldhk.cz