Epidemie nás semkla, hráči ukázali charakter, prohlásil trenér

Jak jste spokojený s podzimní částí sezony?
Jsme spokojení především s prvním místem. Před každou sezonou se mluví o favoritech a nám se povedlo tuhle roli potvrdit. Naším jednoznačným cílem je i nadále postup.

Po této sezoně spadnou z první ligy tři týmy, takže za rok bude boj o postup ještě o něco těžší. Vnímáte, že letos máte ideální příležitost?
Ani ne, to bychom museli spekulovat také nad tím, že nejsou barážová místa. Karty jsou jasně rozdané, postoupí jen jeden tým, a tak to bereme. Nechceme spekulovat a koukat se na příští rok, zajímá nás jen tato sezona. Zároveň si uvědomujeme, že to bude hodně těžké.

Byl to pro vás jako trenéra nejtěžší půlrok v kariéře?
Spíš bych řekl nejzvláštnější, a nejen podzim, ale celý rok 2020. Podzim byl jiný v tom, že jsme po jaře věděli, co to obnáší. Bylo to volnější, protože jsme mohli v určitém režimu trénovat. Naštěstí se dohrály i zápasy.

Jak se připravují tréninky v době, kdy v nadsázce nevíte, kdo přijde a jaká pravidla budou platit?
Co se týče náplní tréninků, je to jasně dané. Alchymie je v tom, že nevíme, kdy se začnou hrát zápasy. Základní informace jsme měli, z toho jsme vycházeli a nemohli jsme hráče nechat doma. Pořád jsme je udržovali v provozním, potažmo zátěžovém režimu. Šlo hlavně o to, aby věřili, že se soutěž zase rozjede. Mělo to i výhody, protože hráči širšího kádru nám mohli ukázat, že si zaslouží místo v základní sestavě a zranění kluci se dali dohromady.

Krizové situace toho často hodně řeknou o charakteru lidí. Ukázala vám tahle doba něco nového o týmu?
Určitě nás to semklo. Potvrdilo se, že hráči, pro které jsme se rozhodli, jsou správně charakterově nastavení. Nebyl tam jediný rušivý element a zvládli jsme to bez sebemenších problémů.

Když podzim rozdělíme vzhledem k té pauze na dvě poloviny, tak vám to pokaždé po sérii výher začalo trochu drhnout. Máte nějaké vysvětlení?
Jednoznačně je to produktivita. To je zásadní problém, proč jsme v některých zápasech nezískali plný počet bodů. Může se stát, že v jednom utkání neproměníte šance, ale věříte, že se to zlomí. Takový je fotbal, někdy máte období, kdy z minima vytěžíte maximum, jindy tam nespadne nic. Spočítali jsme si, že kopeme průměrně sedm rohů za zápas, ale prosadili jsme se jen po jednom. Nemůžeme klukům upřít snahu, bylo by scestné tvrdit, že někdo nechce dát gól. Spíš mi jich bylo líto. 

Jak to budete řešit? Střílení gólů asi nejde přes zimu jen tak natrénovat…
Střelců, kteří dají za sezonu 15 až 20 gólů, je minimum. A když už jsou, tak nehrají druhou ligu. Posily teprve budeme řešit a samozřejmě nějaký pohyb v kádru nastane, ale nebude to v takovém rozsahu jako v minulém přestupovém období.

Jak vzhledem k nejistému vývoji epidemie plánujete zimní přípravu? Jde to vůbec?
Plánovat musíme, to k této profesi patří, jen to není žádný makrocyklus. Především musíme hráče navnadit, aby i přes ne úplně povedený závěr podzimu vnímali naši pozici pozitivně. Máme v plánu soustředění ve Špindlerově Mlýně i zimní Tipsport ligu a chceme do kádru přivést hráče z juniorky i některé kluky na zkoušku. Liga začíná až v březnu, máme tedy velký prostor na to, abychom na dění kolem epidemie zareagovali.

V posledním zápase proti Varnsdorfu se zranili Mejdr a Vlkanova. Vypadalo to, že zranění jsou vážná. Jaký je jejich stav?
Vlčák (Adam Vlkanova) měl otřes mozku a naštěstí tam nebyla žádná zlomenina. Honza Mejdr má bohužel přetržené vazy v kotníku. Doufáme, že se dá rychle dohromady. Máme výhodu v tom, že zimní přestávka je dlouhá.

Když už jsme zmínili Adama Vlkanovu. Jak to vypadá s jeho setrváním v Hradci? V létě se hodně mluvilo o zájmu z první ligy.
Zájem o něj samozřejmě vnímáme, ale momentálně (rozhovor vznikal v polovině prosince – pozn. red.) nemám žádné informace, že by neměl na jaře v Hradci pokračovat, má podepsanou smlouvu. 

Kdo bude největším soupeřem v boji o postup do první ligy?
Naším největším soupeřem budeme my sami. I v minulých sezonách se nám stalo, že jsme útočili na barážová místa, ale nezvládli jsme klíčové situace, nedali jsme třeba pět penalt, a to nás stálo body. Hodně v této sezoně vylétly Líšeň a Ústí, zároveň poslední slovo určitě neřekly Dukla a Žižkov. Všechno je otevřené.

Jak se vám „líbí” fotbal bez diváků?
Nechci říct, že už jsme si zvykli, na to se úplně zvyknout nedá nikdy, ale pro někoho je to i výhoda, pro někoho ne. V klíčových chvílích, kdy už vám podvědomě docházejí síly, můžou diváci ty zbytky sil ještě najít. Často jsou tím dvanáctým hráčem. Není to nic příjemného pro nás, ale ani pro ně.

Hodně se v poslední době hovoří o moderních statistikách, které analyzují snad každý hráčův krok na hřišti, a docela dost rozdělují fanoušky i odborníky. Jaký k nim máte vztah?
Pomáhají ukázat věci, které nejste schopní v zápase vnímat, a je to dobrá zpětná vazba. Musí se ale vnímat v kontextu. Když budete mít vysoké procento držení míče, tak to neznamená, že vyhrajete zápas. Někdy můžete hrát hluboký blok, a tak nemáte takové držení míče jako třeba Dukla, která na tom má založený způsob hry. Obecně to jsou nějaké informace, ale je důležité, jak s nimi pracujete.

Máte nějakou oblíbenou?
Pro mě je důležitá statistika střel na a mimo bránu. Ta hodně ukáže, jak ofenzívně ten tým hraje.

Pojďme na závěr od fotbalu trochu pryč. Jak se vám v Hradci Králové líbí?
Člověk, který řekne, že se mu v Hradci nelíbí, tak lže. Možná jen ten, co miluje hory. Já tady samozřejmě nejsem od toho, abych obdivoval krásy města, jsem 80 procent času na stadionu. Když ale mám volno, tak je Hradec ideální místo. Je tu historie, kulturní i sportovní vyžití, parky… Vyjma stadionu je město naprosto ideální.

To jste mi nahrál ještě na jednu otázku. Jak vnímáte dění kolem rekonstrukce fotbalového stadionu?
Jsem tady třetím rokem a po takové době vnímat, jestli se konkrétně něco děje, nebo ne, už moc nejde. Dlouho jsem sledoval schvalování rozpočtů, zastupitelstva, projekty… Všechno je schválené, ale fyzicky se nic neděje.

Tahle covidová doba tomu asi moc nepomůže…
Na to jsou dva pohledy. Jestli se má rozběhnout ekonomika, tak by se stavět mělo. Naopak ti, co stadion nechtějí, řeknou, že se má šetřit. Mně přijde logické dát peníze do oběhu. Myslím si, že je to skličující téma hlavně pro místní, kteří na stadion čekají třeba 30 let. Tenhle region, a to myslím i Pardubice nebo Chrudim, by si pořádný stadion určitě zasloužil.

David Záruba
redakce@salonkyhk.cz
Foto: archiv FC Hradec Králové