Čtvrtek

3. prosince 2020

Nyní

-3°

Zítra

Svátek má

Hokej mě baví a přináší mi radost, říká megastar a super posila Mountfieldu HK

30. 10. 2020

page.Name
Hokejový klub Mounfield HK se zkraje nové sezóny bude moci spolehnout na služby svého odchovance Filipa Hronka (22), který v zámoří hájí barvy Detroit Red Wings, a po čtyřech letech se vrátil na hradecký zimní stadion. Tato zpráva velmi potěšila domácí fanoušky. Hronek je považován za nejlepšího českého obránce a zároveň velmi produktivního.

S rozhovorem pro říjnový magazín Salonky, kdy jsme ještě nevěděli, jaká striktní opatření související s koronavirem zasáhnou také hradecký hokejový klub, tato velká naděje českého hokeje příliš neotálela. Sešli jsme se přímo v prostorách zimního stadionu, a zatímco kolem několikrát prošel trenér a bývalý slavný hokejista Vladimír Růžička, mladý obránce Hronek ochotně odpovídal na naše otázky.

Kdo vás přivedl k hokeji a kdy jste s ním začínal?
K hokeji mě přivedli rodiče, mohly mně být tak čtyři roky. Když jsem byl ještě hodně malý kluk, taťka mě tady v Hradci Králové vždycky vozil na tréninky.

Vzpomínáte si na svůj první zápas? Kdy to bylo?
To už je tak hrozně dávno, že si to vůbec nepamatuji.

Napadlo by vás jako kluka, že jednou budete hrát za slavný a tradiční americký klub Detroit Red Wings?
To by mě tehdy vůbec nenapadlo. Soutěž NHL jsem do skoro šestnácti let nesledoval a ani moc nevnímal. Teprve později, když se moje aktivní kariéra začala více rozjíždět, jsem začal NHL věnovat více pozornosti.  

Kdy se to stalo a jak vás v Detroitu přijali?
Detroit mě draftoval před čtyřmi lety. Potom jsem tam nejdříve absolvoval nováčkovský camp, po něm jsem podepsal smlouvu s týmem a od té doby tam hraji. Při draftu jsem poznal celé vedení týmu a přes campy jsem se seznámil s mými spoluhráči. Myslím, že to bylo úplně v pohodě.

Pandemie koronaviru zaúřadovala a vy jste se vrátil ze zámoří do východních Čech. Jak jste se těšil zpátky do Hradce Králové?
Začínal jsem tady s hokejem, tak jsem se do Hradce moc těšil. Jsem rád, že si zase po nějaké době můžu zahrát na domácím ledě.

Jednání o vašem příchodu se ale natahovalo, a to i kvůli pojistce. Můžete přiblížit, jak to probíhalo a v čem je to tak složité?
Abych pravdu řekl, moc jsem to neřešil, šlo to tak trochu mimo mě. Za mě to řešili generální manažer klubu Aleš Kmoníček, hráčský agent Michal Sivek a americký agent Allan Walsh. Protahovalo se to hlavně proto, že se nevědělo, kdy a jestli vůbec bude zahájena hokejová sezóna. Navíc ta pojistka není úplně nejlevnější, takže v tomto směru to bylo asi kvůli penězům.

 
Jste připraven na vysoká očekávání? Fanoušci si od vás hodně slibují.
Připraven na to samozřejmě jsem, ale musí říct, že to nějak moc nevnímám. Příliš si nepouštím do hlavy, že ode mě někdo něco očekává. Chci hrát svůj hokej, nejlepší, který dokážu. A pomoci hradeckého týmu k vítězstvím. Fanoušky zklamat určitě nechci, ale člověk se vždycky nezavděčí všem.

Jak vidíte ambice celého klubu? Jeho vedení hovoří o útoku minimálně na semifinále…
Nevidím důvod si dávat malé cíle. V Hradci je kvalitní tým, stejně jako v minulých sezónách. Proto jsou ambice klubu na místě a myslím si, že jsou reálné.

Dá se vůbec v téhle koronavirové době něco předvídat?
To fakt nevím, mně už ty věčné debaty o pandemii lezou krkem. Neustále poslouchat to samé je únavné, proto se snažím to neposlouchat a nečíst. Myslím si, že je to už hodně nafouklé a mělo by se trochu ubrat. Chápu, že je to nepříjemné, ale zároveň je to taky taková velká bublina. 

Jak jste na to ale připravení? Hrozí odkládání zápasů, bude omezená kapacita diváků, takže asi žádná bouřlivá atmosféra, že?
Je to určitě škoda. Na druhou stranu se stále říká, že když budou mít lidé roušky, nákaza se neroznáší. Takže nevidím důvod, proč by tady na stadionu měla být nějaká omezení počtu diváků. Ti fanoušci přece stejně musí na hokej v rouškách. Nedává to smysl.

Sledujete boje o Stanley Cup v NHL? Komu fandíte?
Nefandím nikomu. Přeji ale českým klukům, aby někdo z nich vyhrál Stanley Cup a aby se Čechům v klubech dařilo.

Jak se vám ta upravená verze play off (jiný systém, bez diváků, hráči zavření na hotelu) zamlouvá?
Nemůžu to hodnotit, protože jsem tam nebyl. Určitě je to hodně těžké pro kluky, kteří mají rodiny, a jsou dlouho zavření na hotelech. Příjemné to není, ale je to prostě fakt.

Máte už zprávy o příští sezoně? Kdy má začít, co se změní?
Ještě nic konkrétního, je to ještě moc brzy. Až se dohraje letošní ročník, tak se na to hned vrhnou a bude to jasnější.

V čem je kabina českého a zámořského týmu rozdílná?
Myslím si, že hokejové kabiny jsou vesměs stejné, akorát tam panuje jiný humor. Je totiž dost podstatný rozdíl mezi českým a americkým humorem.

Jak vám sedí ten americký?
Časem se dá na ty rozdíly zvyknout.

Některými odborníky i fanoušky jste považován za nejlepšího českého obránce, nebo minimálně za jednoho z nejlepších. Co to s vámi v necelých 23 letech dělá?
Já na ta očekávání, ani na hodnocení moc nejsem. Snažím se ani nečíst noviny, spíše se tomu vyhýbám, abych si tím zbytečně nezanášel hlavu. Hraju to, co umím, a snažím se to dělat dobře, takže nějaké vnější komentáře ani neposlouchám.

Stal jste se jednou z opor Detroitu. Vnímáte, jak se poměrně rychle změnila vaše role?
Získal jsem více času na ledě, pomohlo mi to nabrat více zkušeností a určitě mě to posunulo dál v mém hokejovém vývoji.

Není to přece jen brzo? Nechybí v Detroitu víc zkušených obránců i hráčů obecně?
Myslím si, že jsme tam měli dost zkušených hráčů, starších kluků, ale bohužel nám to nešlo a sezóna se nepovedla. Věřím ale, že se to časem změní k lepšímu.

Už máte za sebou řadu těžkých zápasů. Kdo je podle vás nejsilnější tým v NHL?
Liga je vyrovnaná a těch špičkových týmů je hodně. Mezi nejlepší bych určitě řadil Boston Bruins a Tampu Bay Lightning.

Který útočník se vám nejhůře brání a proč?
Těch útočníků, kteří jsou velmi šikovní, je tam řada a je těžké někoho konkrétního vybrat. Z mého pohledu to ale asi budou Connor McDavid, Nathan MacKinnon nebo Čech David Pastrňák, přezdívaný Pasta. Prostě každý tým má útočníka, který je nějak výjimečný a hraje se proti němu hůř.

Na obránce jste dost produktivní. Podobní v českém hokeji hodně chybí. Kde se to ve vás vzalo? Co jste dělal nebo děláte jinak, než jiní mladí obránci?
Nevím, asi mám štěstí. (smích) Bude to ale zřejmě tím, že jsem hrál do šestnácti let na postu útočníka, což mě pomohlo a hru vnímám trochu jinak.

Za rok vám končí v NHL smlouva. Už máte nějaké náznaky směrem k novému kontraktu?
Vůbec ne a v současné době to neřešíme. Na to mám agenta a až přijde vhodná doba, budeme se tomu věnovat.

Zvýšila se s úspěchy i vaše popularita? Poznávají vás lidé?
Občas mě někdo pozná, ale nemyslím si, že by to bylo nějak masové. Čas od času někdo přijde, že chce autogram. Že bych byl ale v obležení fanoušků a fanynek, to ne.

Jak se žije v zámoří mimo mantinely? Líbí se vám Amerika?
Určitě je tam jiný život než tady v Česku. Všechno, stejně jako tady, má svoje pro a proti, něco je tam lepší, něco zase horší.

Dokážete si představit, že byste tam žil?
Ne. Mám to rád tady. Ale zase na druhou stranu: nikdy neříkej nikdy.

Chápu, že se asi těžko srovnává Hradec Králové a Detroit, ale přece. Vidíte tam nějaké souvislosti, něco, co je podobné nejen v hokejové aréně, ale i na ulici?
Nejsem z Hradce, jsem z Býště. (smích) Rozdíl je v tom, že americká města jsou taková roztahaná, kdežto tady je všechno více u sebe a dá se chodit pěšky. Tam se bez auta vůbec neobejdete. 

V extralize se potkáte se spoluhráčem Filipem Zadinou i dalšími mladými hráči ze zámoří. Jak se na to těšíte? Hecujete se?
Ještě se nehecujeme, ale možná to přijde. Se Záďou hrajeme spolu v Detroitu, trávíme spolu čas a jsme v kontaktu, takže nějaký hec tam určitě bude. Samozřejmě je to fajn se zase setkat.

Co vám hokej přináší?
Baví mě a přináší mi radost.

Máte ještě nějaké jiné zájmy?
Rád chodím na ryby a teď jsem si pořídil psa. Brácha je myslivec, tak spolu občas chodíme na lov.

Když jste zmínil ty ryby, slyšel jsem, že prý na ně chodíte také s Patrikem Kinclem, který je z Hradce a patří mezi nejlepší české MMA bojovníky. Je to pravda?
Jo, jo, je to pravda. (smích)

O čem spolu u vody mluvíte? O hokeji, zápasu nebo o rybách?
Bavíme se úplně o všem. Měl jsem tom štěstí Patrika poznat, byl jsem i na jeho zápase a bylo to super. To jsme taky na rybách probrali. Patrik je skvělý člověk a díky němu jsem poznal další kluky z MMA, například Davida Dvořáka.

Co byste chtěl v nové sezóně vzkázat hradeckým fanouškům?
Hlavně, aby náš klub podporovali, a to nejen, když se daří, a chodili fandit.    

Jste hradeckým odchovancem. Jaký máte vztah k Hradci Králové?
Samozřejmě kladný. Od malička tady hraju hokej, strávil jsem ve městě hodně času a mám ho rád. Třeba se jednou do Hradce vrátím, ale to je zatím ještě daleko.

PROFIL FILIPA HRONKA

Narodil se 2. listopadu 1997 v Hradci Králové, kde také začal s nejrychlejší kolektivní hrou. Původně útočník se postupně vyprofiloval v ofenzivního obránce a tato role mu sedla náramně. V dorostu i juniorech vynikal a pravidelně bodoval, což mu vyneslo reprezentační pozvánky a starty na mistrovství světa do 18 i 20 let – v Montrealu v roce 2016 navíc vedl tým coby kapitán a v pěti duelech si připsal čtyři body (2+2).

To už měl za sebou první ligové starty. Ten premiérový si připsal 24. února 2015 na ledě Zlína, další sezónu nastupoval pravidelně za hlavní mužstvo. Ve 40 duelech zaznamenal čtyři asistence, na první gól ale stále čeká. Před sezónou 2016/17 totiž zamířil za moře, kde ho v roce 2016 draftoval ve druhém kole tým Detroit Red Wings.

Úvodní rok strávil v OHL v Saginaw Spirit a hned se stal lídrem mužstva, když posbíral 61 bodů v 59 zápasech. I proto na sebe pozvánka do Grand Rapids (AHL) nenechala dlouho čekat, tvořivý zadák si hned vyzkoušel vyřazovací boje a pomohl získat Calder Cup. Celý ročník 2017/18 strávil na farmě, přes kterou se následně coby člen All-Rookie týmu probil do hlavního mužstva. V premiérovém ročníku NHL měl za 46 zápasů průměr půl bodu na zápas, úvodní start si připsal 5. října 2018 proti Blue Jackets.

Následovaly také první starty za seniorskou reprezentaci, a to i na světových šampionátech. V Dánsku v roce 2018 se dokázal i gólově prosadit, navrch přidal dvě nahrávky. O rok později v Bratislavě už patřil mezi tahouny mužstva a s 11 body (3+8) v 10 duelech byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje a zároveň zařazen do All-star týmu celé akce.

Pro sezónu 2019/20 už byl jednou z hlavních tváří Rudých křídel, ofenzívě pomohl 31 body (9+22) v 65 utkáních. Týmu se však nedařilo a uzavíralo celý peloton kanadsko-americké soutěže. Kvůli zdravotní situaci ve světě byla také nejslavnější liga přerušena, odkud se pravoruký hokejista přesunul domů do Hradce Králové, kde zahájí ročník 2020/21.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera