Tanec na nádraží? Proč ne!

Vzpomínám si na rok 1999, kdy jsem přijel na nádraží v Hradci Králové, kde jsem měl půl hodiny na přestup na jiný vlak. Vešel jsem z nástupiště do zaplněné nádražní haly. U jedné z laviček stál mladý muž s kufrem. Netrvalo dlouho a začaly se dít věci. Mladík otevřel kufr a vytáhl z něj originální úbor, který na sebe navlékl. Potom vyrazil do prostoru, kde bylo dostatek místa, chvíli stál, a to už přítomní zbystřili. A pak to vypuklo. Vyklubal se z něj totiž skutečně brilantní tanečník a všichni na jeho produkci mohli oči nechat. Když dotančil, následoval bouřlivý aplaus. On se uklonil, převlékl se do civilu, taneční oděv zavřel do kufru a odešel.

Bylo to ojedinělé představení, jež zpestřilo vlakový provoz, a navíc taneční kreace své účastníky vytrhla z každodenních starostí a zvedla jim náladu. Něco podobného jsem zažil ještě na pařížském nádraží Gare du Nord, kde také spontánně vystoupilo smíšené kvarteto dívek a chlapců. Ohlas byl podobný jako v Hradci. Pak už jsem nic podobného neviděl, i když velkým zpestřením byla i piana na nádražích z projektu kreativního muže Ondřeje Kobzy. Na hradeckém nádraží bylo také a každý si na něj mohl zahrát.

Nyní se tanec na nádraží opět vrátí, a to v souvislosti s 800. výročím první písemné zmínky o Hradci Králové. Zdejší nezisková organizace kontrapunkt k tomuto jubileu vytvořila projekt Kultivace, jehož součástí bude právě taneční vystoupení Connecting Station v prostorách, kudy ve značném množství den co den procházejí cestující. A právě tam, kde se setkávají lidé všech generací, kultur i názorů, budou zítra odpoledne svědky jedinečného tanečního díla, které není jen inscenací umístěnou ve veřejných prostorách hal vlakových nádraží, ale i citlivým spojením civilního a performativního světa. Kdo tam přijde nebo bude procházet halou, spatří to, co ještě možná nikdy neviděl.