Trocha nostalgie Hradečáky určitě nezabije – 1. díl

Nedávno za mnou přijel kamarád s manželkou, kteří již dlouhá léta, ještě před rokem 1989, žijí v Německu. Provedl jsem je první den naším krásným městem, odpoledne jsme trochu pojedli na Starém městě v jedné z četných restaurací a spokojeni jsme zakončili den jazzovou muzikou a kvalitním vínem ve večerních hodinách u nás doma. Druhý den mě požádali, že by měli zájem si jít někam zatancovat do nočního podniku a oživit vzpomínky na doby, kdy ještě bydleli v Hradci Králové a chodili tancovat do Palmové zahrady nebo do Hradní vinárny na Staré město k panu Václavu Hesovi. Přiznám se, že to byl pro mě velice těžký úkol, který jsem jim nemohl bohužel splnit. Doba se totiž změnila a dnes už živá hudba ve vinárnách a nočních podnicích u nás v Hradci Králové vlastně ani neexistuje.

Hned jsem zavzpomínal a v hlavě mi proběhly všechny ty tančírny, vinárny a další podniky, kde každý večer hrála živá muzika až do časných ranních hodin. Stávalo se, že jsme někdy šli do pracovního procesu přímo z nějakého tohoto zábavního nočního podniku. Pokusím se proto starším Hradečákům trochu osvěžit tuto dobu a zavzpomínat, kam se chodilo tancovat a bavit se. Zároveň si připomenout kapely a muzikanty, kteří tam pro nás tehdy hrávali.

Každý den kromě neděle hrála živá muzika ve vinárnách Bystřička, Hradní, Alessandria, Avion (Prádelna), Černigov nahoře ve 14. poschodí i dole ve vinárně. V Bystřičce působili dlouhá léta manželé Říhovi a tak zvaní „vyhazovači“, bratři Franta a Mirek Chládkovi. Bystřička byla už od nepaměti velice populární podnik a dostat se tam bylo někdy těžké, protože tam bylo téměř vždy plno. Ten, kdo se znal s Frantou nebo Mirkem Chládkovými, to měl vždy lehčí se tam nakonec nějak dostat. Hrály tam vždy dobré kapely, a proto byla tato vinárna v centru města celý týden hojně navštěvovaná.

Hradní vinárna na Starém městě byl noblesní podnik, kde její šéf pan Václav Hes velice dbal o úroveň této vinárny, a proto si nikdo nedovolil tam přijít opilý nebo naprosto nevhodně ustrojen, a tak se tomuto podniku vyhýbali různí týpkové obloukem. Další vinárna na úrovni byla v Černigově, kde dlouhá léta pracovala obsluha bratři Rudolf a Stanislav Hamrlové. Nahoře ve 14. poschodí hrála každý den též živá hudba a zde kraloval známý hradecký vrchní František Zadrobílek. Tito tři pánové byli, jak se říká, stará škola, ke spokojenosti všech hostů v Černigově. Pravým opakem byla potom vinárna Avion – Prádelna, do které mířili návštěvníci z různých restaurací se dále pobavit a sako a kravata zde nebyly už tolik žádané.

Na Slezském Předměstí bývala i vinárna v hotelu Alessandria. A i tam docházeli lidé, kteří se chtěli pobavit. V Hradci Králové bylo opravdu kam chodit a v té době se tancovalo v Adalbertinu, Palmové zahradě, Alessandrii, na Střeláku a v Koruně. Do Adalu se chodilo kolem roku 1958 do velkého sálu a k tanci tam účinkovala kapela Ivana Straky. Tato kapela zde působila i ke konci šedesátých let v trochu jiném složení, a to s muzikanty Tondou Svobodou, Mirkem Pacholíčkem atd. Po nich tam nastoupil na další léta taneční orchestr PKO a později, kdy se tančilo dole ve vinárně, se zde střídaly pětkrát týdně party kolem muzikantů Luboše Dolénka, Oty Štantejského, Jiřího Dvořáka a Josefa Strnada.

Noblesní a velice krásná Palmová zahrada vedle hotelu Grand (správně Bystrica) fungovala pro zábavu a tanec vždy ve středu a v sobotu. Zde měl vše již u vchodu na starosti už na pohled přísný pán s přezdívkou Prezident, který se tam staral o chod tohoto podniku a bez saka se tam tenkrát nikdo nedostal, jedině za jistý poplatek mu bylo zapůjčeno v šatně, za přísného dohledu Prezidenta. Pokud potom v sále nastal nějaký problém, vždy vše urovnal Prezident a s každým problémem si tam poradil. V Palmici, jak jsme jí říkali, hrál zásadně jedině Jiří Hasal se svojí kapelou (viz úvodní fotografie článku) a jejich muzika šla vždy s dobou. Zpívali tam postupně zpěváci Libuše Kalistová, Láďa Mareček, Jan Kulhánek, Áda Vyskočil, Jiří Balcárek, Ruda Černík ml. a další. Z těch známých hradeckých muzikantů tam hráli například nezapomenutelný saxofonista Mirek Pacholíček a kytarista Jiří Švehlík.

Mezi těmi palmami tam bylo útulné a velice distingované prostředí, připomínající prvorepublikové tančírny, kde se musel každý cítit jako v jiném světě. Veliká škoda pro Hradec, že tento originální sál po roce 1989 skončil a vzal za své potom, co si tam udělali k nelibosti Hradečáků Vietnamci tržnici, samozřejmě za přispění majitelů tohoto objektu. Pamětníci proto mohou na dobu, kdy vše ještě fungovalo, už jen vzpomínat.

V kavárně Grand se dělala nejlepší káva v Hradci a vždy v neděli tam hrál se svými muzikanty pan Emil Zoubele k poslechu. Lidé navštěvovali kavárnu zejména kvůli dobré kávě a příjemnému prostředí s nezapomenutelnými číšníky panem Pacákem a Šimkem, kteří tomuto podniku tenkrát dávali takovou nostalgickou vzpomínku, jak to asi vypadalo u nás v předválečných kavárnách.

Ve své době byl KD ROH, ale pro každého Hradečáka Střelák, hojně navštěvovaný a bylo tam spousta různých kulturních aktivit. Ve velkém sále každou sobotu večer hrál taneční orchestr k tanci. V neděli od 15 hodin se sem zase chodilo na tak zvané čaje a k tanci hrály opět velké taneční orchestry a později třeba i rocková kapela Unisono s Petrem Štěpánkem. Vystřídaly se tu postupně od začátku šedesátých let kapely Zdeňka Slabého, Otty Petra a Mirka Mužíka.

Pravidelní návštěvníci čajů a plesů na Střeláku si určitě vzpomenou na nepřeberné množství muzikantů a zpěváků. Byly to dnes již legendy Ota Štantejský, Mirek Pacholíček, Jiří Svoboda, Jiří Beneš, Jan Freiburg, bubeník Ronald Stolz a další a další. Pamětníci si určitě vzpomenou na zpěváky, kteří zde působili, jako např. Hana Černochová, Yvona Šimlová-Hálová, Jarča Poldová, Věra Beková-Koutová, Láďa Hruška, Slávek Novák, Jarda Semerák, Jiří Křídlo, Bohunka Bisová a samozřejmě i další.

Ve své době fungoval v malém sále v sobotu v pozdních hodinách „Night club“ a hrálo zde k tanci Combo D pod vedením Jiřího Dvořáka. Za tu dobu zde účinkovalo spousta zpěváků jako např. Láďa Mareček, Jitka Tejkalová-Buchtová, Yvona Šimlová-Hálová, Jan Kulhánek, Jiří Balcárek atd. Bylo zde velice útulné, příjemné prostředí a končilo se zde až hodně po půlnoci. V dalších letech již k rockové éře patřil každou středu velký sál nebo Dřevěná bouda rockovým kapelám a bigbít se hrál i v malém sále. Jednalo se o 60. a 70. léta a lidé tam přicházeli na kapely Sextons, Mavis anebo skupinu Hroši. V restauraci se ještě pořádalo každou neděli odpoledne hraní s tancem s populárním Rudou Černíkem st. a jeho kapelou pro starší ročníky a bylo zde také vždy plno.

Dalším místem, kam se také chodilo za zábavou a hlavně tančit, byl hotel Alessandria na Slezském Předměstí, kde hrával v sobotu večer Josef Fröhlich se svojí kapelou a zpěváky Ivonou Šimlovou-Hálovou a Karlem Kořízkem. Posledním v pořadí byl bývalý Závodní klub ZVÚ Koruna, kde mnoho a mnoho let měl pravidelné sobotní večery při dechovce kapelník František Štejnar. V neděli se tam také na začátku šedesátých let odbývaly čaje, kde hrál a zpíval temperamentní trumpetista Láďa Svoboda. V roce 1968 tam na nedělních čajích začala hrát kapela Lyra 68, u které začínal jako trombonista Josef Strnad, dnes kapelník Art Jazz Band.

Velice kouzelným místem, které Hradečáci navštěvovali kvůli tanci a dobré muzice, byly Jiráskovy sady. Ke konci padesátých let zde v restauraci působila kapela s trumpetistou a zpěvákem Láďou Svobodou a Hradečáci si toto místo velice oblíbili a chodili sem velice rádi. Když zde tato kapela skončila, tak se hrálo venku v parku, a měl zde angažmá známý kytarista Miroslav Kefurt se svojí skupinou a na kontrabas zde hrál a zpíval začínající Karel Hála, rodák z Hradce Králové. Jiráskovy sady se zavíraly pravidelně ve 21 hod., a proto zde
tato zábava končila vždy o hodinu dříve a muzika Miroslava Kefurta se tradičně loučila, tenkrát populární skladbou v interpretaci Karla Hály „Když chlapci se loučí“ k veliké nelibosti tanečníků na parketu a ostatních návštěvníků.

Tak to bylo mé menší nostalgické zavzpomínání na dobu, kdy se hrálo každý den živě po vinárnách a středa, sobota, neděle v tančírnách v našem královském městě Hradec
Králové.

Slávek Trávníček