Unikátní objev v trase D35. Archeologové našli keltské sídliště evropského významu

Objev, který představili odborníci z Univerzity Hradec Králové, Muzea východních Čech a společnosti Archaia Praha, přepisuje dosavadní představy o sídle našich keltských předků. Zatímco běžná sídliště z doby laténské měla jeden až dva hektary, toto centrum se rozprostíralo na více než 25 hektarech a domovem bylo stovkám obyvatel. Vrcholná fáze osídlení spadá do druhého století před naším letopočtem, tedy do doby před vznikem slavných oppid – opevněných sídlišť městského typu.

Brána do starověkého světa

Nejtěžší je si představit, jak rušné a kosmopolitní místo to muselo být. Nálezy svědčí o tom, že místní obyvatelé udržovali kontakty s celou tehdejší Evropou – od Baltského moře přes Středomoří až po Římskou republiku. Důkazem jsou kusy baltského jantaru, které sem putovaly po slavné Jantarové stezce, zlomky luxusní keramiky, kovové nádoby, zrcadla i šperky z nejrůznějších koutů kontinentu.

Sídliště fungovalo jako sofistikované hospodářské centrum. Archeologové zde našli nejen zlaté a stříbrné keltské mince, ale i mincovní raznice, což naznačuje, že se zde peníze přímo vyráběly. Kolekce mincí je tak bohatá, že se lokalita řadí na druhé místo v České republice – hned za slavnou otevřenou aglomeraci v Němčicích nad Hanou.

Mistři řemesel a obchodu

Analýza nálezů odhaluje promyšlené rozmístění jednotlivých aktivit. Prostor sídliště byl rozdělen zaniklým vodním tokem na dvě části a jednotlivé činnosti se soustřeďovaly v určitých oblastech. Na severním okraji byl například vyčleněn areál specializovaný na zpracování barevných kovů, jinde se našly základy obydlí, výrobních objektů a pravděpodobně i jedné či dvou svatyní.

Jedním z nejvzácnějších nálezů je keramický střep s vyobrazením koně – podobných artefaktů není v Evropě mnoho. Množství dalších předmětů denní potřeby i luxusních šperků maluje obraz prosperující komunity, která dokázala spojit řemeslnou zručnost s obchodním duchem.

Zachovaný poklad historie

Výjimečnost objevu podtrhuje i fakt, že sídliště zůstalo téměř nenarušené. Na rozdíl od jiných lokalit jej nepoškodila intenzivní zemědělská činnost ani nelegální aktivity hledačů pokladů s detektory kovů. Archeology překvapila nebývale vysoká hustota nálezů už v ornici – informační potenciál původního povrchu podle Ladislava Rytíře z UHK „se zcela vymyká standardu a převyšuje výplně archeologických objektů pod ornicí."

Objev zapadá do širšího kontextu významných nálezů v trase budoucí dálnice D35. Vykopávky mezi Hořicemi a Hradcem Králové již dříve přinesly například zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Archeologové nyní zvažují prohlášení keltského sídliště za kulturní památku a lokalita zůstává pod neustálým dohledem.

Tento nález dokládá, že území dnešních Čech bylo už ve starověku součástí komplexní evropské civilizace, kde se místní komunity dokázaly zapojit do mezinárodního obchodu a vytvořit prosperující centra. Keltské sídliště u Hradce Králové tak není jen archeologickým objevem, ale oknem do dávno zapomenuté epochy, která byla možná pestřejší a propojenější, než jsme si doposud mysleli.

(hol, čtk, tz)
matej.holan@salonkyhk.cz
Foto: Jakub Novák, L. Němcová, Matouš Holas, Matěj Holaň