Středa

2. dubna 2025

Nyní

15.4ºC

Zítra

16.8ºC

Svátek má

Erika

V našem kraji si žijeme velice dobře, říká hejtman Petr Koleta

5. ledna 2025

Na začátku listopadu se stal novým hejtmanem Královéhradeckého kraje Petr Koleta z hnutí ANO, jenž v křesle ve vedení kraje vystřídal Martina Červíčka. Ve velkém rozhovoru Petr Koleta představuje svoje priority, vypočítává, do kterých oblastí či projektů bude kraj v tomto roce investovat, a vybízí starosty všech obcí v Královéhradeckém kraji, aby nespoléhali jen na peníze z hejtmanství, ale snažili se najít a získat finance i z dalších zdrojů.

Jak se zatím ve funkci hejtmana cítíte?
Necítím se nějak jinak, ale samozřejmě přibylo starostí. Od voleb už proběhla dvě jednání zastupitelstva. Jedno bylo ustavující a to druhé se týkalo hlavně rozpočtu. V posledních letech se krajům daří finančně dobře a mají tak i větší možnosti, co se týče investic. Jsou tady samozřejmě takzvané mandatorní výdaje, které jsou dané, a pak tu jsou investice do priorit a to jsou politická rozhodnutí. Nejdůležitější investiční záměry, tedy do zdravotnictví, školství a sociálních služeb, se pohybují již v řádu ne jednotek milionů, ale stovek milionů korun. A tam je potřeba využít dotační tituly, protože bez nich nedokážeme tolik investovat, což by byla škoda.

U toho se nyní zastavme. Jste v úřadu teprve krátce, ale některé investiční akce jsou již v běhu, další jsou ve fázi příprav a o jiných se teprve uvažuje. Jak celý proces kraj řídí či do něj vstupuje?
Všichni gesční náměstci a radní dostali za úkol prověřit veškeré projekty. Pak je musí probrat s příslušnými řediteli, aby se přesvědčili, že to skutečně dává smysl. Poté si s CIRI (Centrum investic, rozvoje a inovací, pozn. autora) zrekapitulujeme, kde se dá čekat podpora z dotačních titulů a kde ne. Teď zjišťuji, že se v minulosti do něčeho pouštěly prostředky až zbytečně zbrkle, protože dělat případné větší rekonstrukce bez jediné koruny dotace mi také nedává smysl. Vydávat z rozpočtu 1,5 miliardy korun na výstavbu náchodské nemocnice bez dotační podpory, to není dobře. Proč je naši předchůdci nehledali? To je škoda! Je potřeba v určitém smyslu být hladový a snažit se co nejvíce peněz sehnat, ať už z Evropy, nebo někde jinde. Rozházet je umí – s prominutím – každý blbec.

Zmínil jste rozpočet kraje. Jak vypadá plán hospodaření na rok 2025?
Rozpočet na rok 2025 je koncipován jako přebytkový ve výši zhruba 180 milionů korun. A právě ten přebytek se stane jednou splátkou úvěru na náchodskou nemocnici, který se tehdy bral na její první etapu. Ale opakuji, rozpočet je plán. Na všechny projekty je potřeba se dívat s rozmyslem. Záleží i na tom, jaký bude výběr daní. Pokud bude lepší, i my jako kraj na tom budeme lépe. Co se týká krajského rozpočtu pro rok 2024, budeme rádi, když skončíme s nulou a nebudeme v minusu.

Hejtmanem jste již déle než měsíc a předpokládám, že jste měl možnost už prozkoumat, v jaké kondici se Královéhradecký kraj nachází…
Pět týdnů je na toto velice krátká doba. Seznamoval jsem se s jednotlivými odbory a s jejich prioritami. Kondice není jen o tom, kolik peněz má kraj na účtu. Pro mě je důležité spíš vidět, kolik peněz kraj – s odpuštěním – „prožere“ v mandatorních výdajích. Ale na tato zjištění potřebujeme více času, během kterého projdeme detailně jednotlivé kapitoly.

Rozpočet na rok 2025 máte schválen a řekl jste, že nyní s jednotlivými radními řešíte investice. Předpokládám, že už nyní jsou jasně stanoveny investice, které poběží v každém případě. Které jsou ty nejvýznamnější?
Největší krajskou investicí bude druhá etapa modernizace oblastní nemocnice v Náchodě. V roce 2025 se předpokládá vynaložení až půl miliardy korun, což představuje třetinu celé akce. V tuto chvíli zde jsou na rok 2025 i některé investiční přísliby od minulého vedení kraje. Musí se například dokončit stavební práce na domově seniorů v Broumově, dále je tu například novostavba domova pro seniory v Novém Bydžově. Stovky milionů korun budou směřovat také na rekonstrukce a opravy krajských silnic a mostů. V plánu jsou rekonstrukce středních škol a tak dále. Máme zhruba dvě stě třicet projektů, na které se teď musíme podívat. V tuto chvíli navíc ještě ani nevíme, jestli dostaneme od Státního fondu dopravní infrastruktury peníze na silnice druhé a třetí třídy. Ministři financí a dopravy v tuto chvíli ještě nevědí, jestli tam tyto finanční prostředky uvolní. Pokud by se tak nestalo, bylo by to za deset let poprvé.

Zmínil jste investici do náchodské nemocnice. Nicméně Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje má pět nemocnic. Tudíž co ty ostatní, aby se necítily, že jsou oproti Náchodu upozaděny?
Ale tak to určitě není. Investuje se do jičínské nemocnice, v Trutnově se staví laboratoře a v přípravě je i parkovací dům. V Rychnově nad Kněžnou běží modernizace hlavní budovy nemocnice i stavba urgentního příjmu za více než 800 milionů korun. Takže se investuje dost a napříč krajem. Ale je potřeba si sednout s řediteli, holdingem a komplexně se zamyslet nad celkovou koncepcí tak, aby nemocnice fungovaly co nejlépe pro naše občany a zároveň byly efektivní.

Další velkou kapitolou a tím, co obyvatelé každý den vidí, je doprava a stav komunikací. Samozřejmě všichni vyhlížejí dokončení dálnice D11, na kterou tento region čeká už mnoho let. Jak to vidíte s údržbou a obnovou zdejších komunikací do dalšího období?
Pevně věřím, že to bude ve stejném duchu jako doteď. Ale opakuji, že úplně ne všechno záleží na nás. Jasně jsem deklaroval, že pokud ze Státního fondu dopravní infrastruktury nezískáme 200 až 300 milionů, tak jako v minulých letech, kraj je bude muset najít na úkor něčeho jiného. Se vznikem krajů předal stát krajům tyto komunikace druhé a třetí třídy ve stavu, který nebyl nejlepší, a garantoval dlouhodobou podporu při opravách a rekonstrukcích. A proto by nám měl na tyto opravy nějakou formou přispívat. Ale říct, my vám peníze nedáme, ale starejte se, to zkrátka nejde. To samé je, když vám řeknou, abyste platili nepedagogické pracovníky, ale peníze vám na ně nedají a vymlouvají se na kde co. Jestli jsme dostali za úkol starat se o tyto komunikace, tak je jedno, kdo tady bude sedět jako hejtman, ale musí to udělat. Zároveň k tomu však potřebuje podmínky a odpovídající zdroje.

Dotkněme se nyní školství. Nechystají se v něm nějaké další revoluční změny, jako kdysi bylo slučování škol nebo stopnutí projektů, které tu byly rozeběhnuty v minulém období?
Školství je v kompetenci paní náměstkyně Jany Berkovcové. Já jsem ho ještě tak důkladně a detailně nezkoumal. Je pravda, že zhruba před nějakými šesti lety došlo ke slučování škol. Vyvolalo to velkou vlnu emocí a já bych se k tomu už nechtěl vracet. Je to za námi.

Ale ty školy by zase bylo možné rozdělit, ne?
Jasně, že jde všechno. Pokud ale jednou něco zrušíte, tak se k tomu už těžko vrací. Teď tu máme nějaký stav, má to na starosti paní Berkovcová a věřím, že ta se s tím popasuje dobře. Je to odbornice, která ví, co má dělat. Domnívám se ale, že je tady nabídka středních škol dobrá. Je tu zhruba devět tisíc míst a žáků se ročně hlásí zhruba pět a půl tisíce. To znamená, že je tady skoro jednou taková nabídka. Myslím si, že je to plně dostačující. Z mého pohledu by střední školství nemělo být až tolik o gymnáziích. Tím nechci říct, že by jich tu byl nadbytek, ale určitě nejsem příznivcem toho, aby vznikala další gymnázia. A ani další lycea. Ale opakuji, to je především na posouzení paní náměstkyní. Nicméně já jsem spíše příznivcem odborných škol, protože mi dávají v současné době smysl. Gymnázia byla vždycky spíše prestižní a – tak, jak to bylo dřív – chodili na ně „prémioví“ studenti nebo ti, kteří chtěli studovat medicínu či humanitní vědy, a proto potřebovali všeobecné vzdělání. Já bych proto preferoval, abychom drželi současná gymnázia a nezvyšovali jejich počet. Spíše je tady „hlad“ od firem po odborných profesích, které na trhu práce chybí.

Bude i v dalším období pokračovat podpora kraje pro kulturní akce?
Samozřejmě. Máme trvalé záštity jak v kultuře, tak i ve sportu.

S vítězstvím hnutí ANO ve volbách a vaším nástupem do čela kraje došlo k velké personální rošádě a koalici nyní tvoří síly, které byly dříve v opozici, anebo se v krajském zastupitelstvu nevyskytovaly vůbec. Jaké jsou vaše vztahy s vašimi předchůdci? Ptám se na to proto, že každý, kdo sledoval ustavující zastupitelstvo, mohl nabýt dojmu, že příliš idylické nejsou…
Úkolem opozice je kritizovat koalici a já to považuji za normální. My v koalici bychom se potom měli nad těmito signály vysílanými opozicí zamyslet. Na ustavujícím zasedání asi nebylo nic k zamyšlení. Byla to spíš taková politická záležitost. Ale nám i pomohla, protože se ukázalo, že občas můžeme počítat i s dalšími hlasy, například od uskupení STAČILO, přestože v koalici s námi není. A nám jde o každý hlas. Nicméně k úrovni vystoupení některých kolegů z opozice na ustavujícím zastupitelstvu bych se snad ani nechtěl vyjadřovat. Ale možná i díky tomu k nám mohou najít cestu i další zastupitelé, protože se alespoň chováme slušně. Nemusíme spolu souhlasit, můžeme mít jiné priority, ale slušné chování mezi sebou považuji za základ.

Po volbách se nejen v regionálních médiích, ale i mezi mnoha lidmi řešilo, proč ANO nakonec neuzavřelo koalici se Silnými lídry. Skoro to na mě působilo, že jste ani neřešili program, ale pouze, kdo bude hejtmanem a v jakém poměru budou jednotlivé subjekty zastoupeny v krajské radě. Jak to tedy bylo?
Skutečnost, že nedojde k dohodě, se prostě někdy stane a považuji to za normální, běžnou věc. My jsme se nedomluvili, a tak jsme hledali jiné řešení. Já v tom ale nevidím nic osobního. Jak jsem řekl, pro mě je opozice důležitá. Důležité pro mě je, abychom se dohodli na zásadních věcech společně. Já se proti nikomu nebudu vymezovat. Všichni z čtyřiceti pěti zastupitelů byli demokraticky zvoleni. Neříkám, že všichni k sobě musíme chovat sympatie, ale důležité je, abychom se k sobě chovali slušně. Samozřejmě byl bych rád, aby na prioritách byla většinová shoda. A co se týká vyjednávání o koalici, tak to, co bylo za zavřenými dveřmi, by tam mělo i zůstat. Když si vezmeme, že volby jsme vyhráli, tak naše nabídka byla velkorysá a při vědomí výsledku a rozložení sil jsme nemohli jít od stolu jako spráskaný pes.

Jak vy a někteří vaši kolegové zvládáte skloubit funkci ve vedení kraje s funkcí starosty, potažmo poslance? Navíc není to zas až tak dávno, co hnutí ANO, jehož jste členem, se proti kumulaci funkcí vymezovalo.
Je to velmi náročné, to nezastírám. V Hronově začínám v šest ráno a včera jsem tam končil v devět hodin večer. Mohu si to dovolit z jednoho prostého důvodu. Když jsem vzal funkci lídra, řekl jsem své manželce, že je možné, že mě čtyři roky skoro neuvidí. Navíc děti už máme samostatné, a kdyby tomu tak nebylo, tak do toho zkrátka nejdu.

A co na to vaše manželka, když vás nevidí?
V pořádku. Děkuji vám za vaši starost. (smích) Ale ona mě v tom podporuje a řekla, pokud musíš, tak to běž dělat. Vidíme se alespoň večer, přes den si zavoláme. Občas si vezmu psa na procházku, ale on už se ke mně taky točí zády. (smích) Ne, teď vážně. Není to jednoduché, ale musíte se s tím poprat. Neříkám, že to je ideální, ale všechno se dá zvládnout. Hronov je pro mne priorita jako město. Je to pro mě srdeční záležitost a máme tam rozdělanou spoustu projektů. Pro mě je důležité, že tam mám dva šikovné místostarosty.

Pak tu je druhý názor, že kombinace komunální a regionální politiky nějaký smysl dává…
Pohled starosty je důležitý. V našem kraji je čtyři sta čtyřicet osm měst a obcí a z každé z nich na vás budou zkoušet různé věci. Tím, že je člověk i starosta, ví, jak to v obcích chodí, jak se dělají rozpočty, kdy a kde je možné žádat o dotace, co je prioritou, a to je výhoda. Proto jsem ani já v minulém období nekritizoval mého předchůdce Martina Červíčka za to, že je zároveň senátorem.

Můžete starostům všech obcí v kraji slíbit, že ke všem budete přistupovat stejně a všem měřit i stejným metrem, tedy bez ohledu na jejich politickou příslušnost?
Tohle vůbec neřeším. Mě bude zajímat, jak se starostové starají o svoje peníze, a když uvidím, že se nestarají, podle toho k nim budu přistupovat. Pokud se nebudou k penězům chovat tak, jak by měli, ať ani nečekají, že k nim kraj bude štědrý. Musí využívat všechny možnosti, které mají, a nejen pouze u nás na kraji, protože je to jednodušší. To, že se nevyhoví všem, je pravda. Je tady spousta žádostí, které sem chodí, za mě úplně zbytečných a nadbytečných. Někteří si zvykli, že je z kraje taková pokladnička. No, to prostě taky nebude. Ale že někdo bude mít takový pocit, že jiný dostane víc a je na tom lépe, to tu asi bude vždy. S tím nic nenaděláte.

Královéhradecký kraj se řadí mezi regiony, které lidé považují za dobré místo pro život. Jsou tady hory, památky a tak dále. Přesto, je zde něco, v čem by se měl kraj zlepšit nebo tady chybí?

Už jsme se o tom bavili, naší snahou a prioritou je dostavba dálnice D11. Věřím, že se to podaří. Daří se nám i výstavba obchvatů měst. V letech 2031 či 2032 by se měla stavět vysokorychlostní trať přes Hradec Králové. Myslím si, že si v našem kraji žijeme velice dobře. Možná si to asi tolik ani neuvědomujeme, a proto bych si přál, aby si to všichni občané uvědomili a trošku si odpustili zvyk na všechno si stěžovat. Je tady prozatím poměrně bezpečně
a to bychom si měli chránit.

Co byste jako nejvyšší představitel kraje popřál zdejším lidem do nového roku?
Nebudu asi nijak originální, ale rád bych popřál hodně zdraví, štěstí a ať se vám splní všechno, co si přejete.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: archiv Královéhradeckého kraje