Výročí: Hradecké osmičky, předměty připomínající číslovku osm

Objevili je dělníci, kteří 4. února 1853 hloubili základy domu čp. 230, dnešní základní školy Na Hradě v Zieglerově ulici. Během výkopových prací se již dříve nalezlo velké množství památek, zejména zlomků keramických nádob, ale i zbraně, šperky, mince, kamenné architektonické prvky a jiné, které souvisely se zaniklým, kdysi královským hradem. V hloubce přibližně čtyř metrů narazili kopáči na něco dosud nevídaného: nalezli tři velké osmičkovité svitky a devět dalších kruhů spletených ze zlatého drátu.

Dělníci, kteří nikdy předtím žádné zlato neviděli, považovali drátěné svitky za mosazné, a některé jejich části odlomili a použili k čištění svých dýmek. Hodnotu předmětů rozpoznal a zachránil tehdejší hradecký podkrajský komisař Mořic Lüssner, významná osobnost počátků české archeologie, který jednu osmičku a tři menší svitky daroval do sbírek muzea království Českého, dnešního Národního muzea, ostatní předměty z tohoto nálezu setrvaly v Hradci Králové.

Osmičky jsou vyrobeny z postupně zesilujícího zlatého drátu ukončeného dvojitou kličkou zdobenou záseky, jednotlivé prameny jsou spojeny na několika stranách proplétaným drátem. Délka osmiček činí přibližně 13 centimetrů a jejich hmotnost 77 a 85 gramů. Menší spirálovité svitky váží od 5 do 14 gramů. Dnes víme, že nálezy pocházejí z konce střední doby bronzové až z počátku mladší doby bronzové, velmi přibližně z 13. až 11. století před naším letopočtem. Již v této době se na návrší na soutoku Labe a Orlice nacházelo hradiště opevněné mohutnou hradbou ze dřeva a hlíny, jejíž pozůstatky se v posledních šedesáti letech podařilo odkrýt na několika místech.

Význam hradiště, jehož počátky sahají až do starší fáze pozdní doby kamenné, přibližně kolem poloviny 4. tisíciletí před naším letopočtem, dokládají kromě nálezů zlatých předmětů také četné bronzové nástroje, zbraně i další ozdoby. Osmičky a další zlaté svitky, kterých se nejen v Hradci Králové, ale i v jeho širším okolí, například v Černilově, nalezlo do dnešní doby již několik desítek, plnily úlohu předmincovního platidla a dokládají, že Hradec měl již v té době postavení obchodního i řemeslnického střediska. Nevíme přesně, kde se zlato na výrobu osmiček získávalo, ale předpokládá se, že se potřebný kov mohl těžit rýžováním z východočeských zlatonosných toků, v úvahu připadá například dnešní Dědina též zvaná Zlatý potok v Podorlicku.

Dopovězme ještě příběh hradeckých osmiček. Osmička darovaná do Prahy se již roku 1875 ztratila. Osmičky a další zlaté předměty, které zůstaly v Hradci Králové, byly spolu s dalšími starožitnostmi, například tak zvaným Eliščiným pásem, o kterém bude ještě řeč v jednom z dalších příspěvků tohoto cyklu, uloženy v purkmistrově kanceláři v tehdejší radnici na Malém náměstí. Tato sbírka se stala základem městského historického muzea, které bylo založeno v roce 1880.

Jeho přímým následovníkem je dnešní Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Jestliže se v době vzniku muzea archeologické nálezy v něm uložené daly počítat spíše na jednotlivé kusy, současná archeologická podsbírka čítá půl milionu předmětů, které pocházejí z celých východních Čech, a tento soubor patří k největším v České republice. Hradecké osmičky, které dokládají prehistorické počátky Hradce i začátky archeologického bádání ve městě, v ní však stále zaujímají jedno z nejpřednějších míst.

Radek Bláha
hynek@salonkyhk.cz
Foto: archiv MVČ