Základní vlastností tohoto národa je schopnost přežít v těžkých chvílích

Navíc on sám s posvěcením vedení nemocnice veřejně přes svůj účet na Twitteru oslovil dobrovolníky s žádostí o pomoc při zajištění systému na rovnoměrný rozpis směn. „Vytvoření systému na míru pro naše potřeby se chopila hradecká pobočka mezinárodní IT firmy Quadient, která to považuje jako věc profesní cti a hradeckého patriotismu,“ řekl lékař.

Do jaké míry situace s nákazou koronavirem v zemi změnila váš profesní a osobní život?
Epidemie virové infekce Covid-19 zasáhla v této zemi všechny. V profesní rovině se nám život doslova obrátil vzhůru nohama. V pandemickém plánu naší nemocnice je Plicní klinika určena jako druhé pracoviště v pořadí určena k izolaci a léčbě infekčních onemocnění. Museli jsme tedy přijmout tuto roli a vytvořit zcela unikátní model bezpečného fungování naší budovy tak, aby byla vhodná pro bezpečné splnění nového úkolu isolace pacientů s Covid infekcí. Na klinice jsme vytvořili malý tým složený z nejzkušenějších lékařů kliniky a kolegyně Larisy Solichové, která pracuje v Armádě ČR jako lékařka v těchonínské nemocnici. Během týdne jsme vytvořili projekt rozdělení naší budovy plicního pavilonu na čistou a infekční zónu a určili pravidla bezpečného pohybu zaměstnanců i pacientů. Od 23. března jsme začali ve čtvrtém patře pracovat jako tak zvané expektační oddělení pro pacienty, jejichž stav vyžaduje přijetí na interní lůžko naší nemocnice, ale není jasné, zda mají Covid infekci. Na lůžku vyčkají na výsledek, pozitivní pacienty pak překládáme na Kliniku infekčních nemocí, negativní pacienti odcházejí na běžná lůžka interních klinik, kde se o ně kolegové dále starají. Náš tým lékařů, sestřiček a sanitářů jsme rozdělili na část starající se ve dvanáctihodinových směnách o pacienty na expektačním oddělení a na část pečující o akutní ambulanci, onkologické pacienty, konziliární činnost a bronchoskopie. Tento režim je pro všechny náročný, ale jsme přesvědčeni, že nemocnici tím velmi pomáháme. V osobní rovině prožívám to, co všichni v naší zemi. Mimo domov používám roušku a omezil jsem pohyb po městě na cesty do práce a zpět. Naštěstí máme zahradu, kde můžeme s dětmi trávit většinu našeho času.

V souvislosti s nákazou se zvedla nebývalá vlna solidarity mezi lidmi. Začaly se spontánně šít roušky, skauti chodí pro nákupy a léky seniorům a podobně. Jak vnímáte tuto sounáležitost?
Základní vlastností tohoto národa je schopnost přežít v těžkých chvílích. Schopnost improvizace, ochoty nezištně pomoci potřebným a najít vlastní unikátní řešení, jak něco vylepšit a posunout kupředu ve snaze pomoci, je unikátní. Pravděpodobně jde o důsledek spletité historie malého národa uprostřed Evropy, který musel stovky let prokazovat svoji životaschopnost pod křídly Habsburské monarchie a vedle silného Německa. Vždy jsme si dokázali nějak poradit. To, čeho jsme svědky od začátku března, je úžasné. Odborníci z ČVUT vyvinuli v excelentním krátkém čase špičkové ochranné pomůcky, potápěcí masky s FFP3 filtrem, nové FFP3 masky z 3D tiskárny. Josef Průša ve své firmě tiskne na 3D tiskárnách štíty špičkové kvality, které zdarma dodává zdravotníkům. Výroba Corovent ventilátoru ve startupu Keboolla a ČVUT, na který lidé mezi sebou vybrali během jediného dne 10 milionů korun je prakticky připravena. Dostali jsme i na koleni vyrobené, přesto funkční štíty vyrobené vězni z věznice v Pardubicích i Hradci Králové. Všechny tyto inovativní počiny velmi pomáhají a můžeme být na ně pyšní. Velice nám pomáhají dobrovolníci z řad studentů medicíny zejména z pátého ročníku zdejší Lékařské fakulty, bez nichž bychom si dnes naši práci nedovedli představit. Stejně tak desítky dobrovolníků i firem, kteří zaměstnancům naší nemocnice poskytli různou materiální podporu, jež jim usnadňuje poskytování péče v těchto náročných podmínkách. Je dobré vědět, že si lidé v této zemi jsou schopni v těžkých chvílích pomoci. Velmi potěšující je schopnost univerzitního prostředí najít vysoce inovativní řešení nedostatku ochranných pomůcek.

Požádal jste na twitteru externí subjekty, aby pomohly Fakultní nemocnici v Hradci Králové v boji s Covid-19. Můžete přiblížit, co je konkrétním předmětem této vaší iniciativy a proč vznikla? Sociální síť jsme využili s vědomím vedení nemocnice. V polovině března jsme byli zahlceni obrovským množstvím provozních problémů, kdy bylo nutné v krátké době prakticky utlumit provoz nemocnice jen na poskytování akutní neodkladné péče a připravit se na boj s nebezpečnou epidemií Covid. Náš plán počítal se změnou provozu na dvanáctihodinové směny, což byl obtížně řešitelný problém. Není jednoduché rozepsat provoz směn tak, abychom rovnoměrně zatížili smíšený personál lékařů a sester z více klinik. Chyby v rozpisu by mohly vést k rychlému vyčerpání personálu, únava zvyšuje riziko chyby při práci s nebezpečnými důsledky přenosu Covid infekce. Proto jsem veřejně přes svůj účet na Twitteru oslovil dobrovolníky s žádostí o pomoc při zajištění systému na rovnoměrný rozpis směn.

Kdo se ozval a podal vám pomocnou ruku?
Během dvanácti hodin se ozvaly desítky ochotných lidí. Poslali nám odkazy na různé již vytvořené online systémy na rozpis směn, které nabízely v době Covid epidemie přístup zdarma. Než jsme se mohli pro některý z nich rozhodnout, ozval se nám pan Tkadlec z hradecké pobočky mezinárodní IT firmy Quadient. Nabídli nám vytvoření systému na rozpis směn na míru pro naše potřeby jako věc jejich profesní cti a hradeckého patriotismu. Spolupráce s nimi byla úžasná, rozhodli se udělat ve své firmě „hackaton“ a non-stop pracovali na vytvoření systému, který nám během čtyř dnů představili jako hotové dílo včetně helpdesk zázemí a dalších úprav podle potřeb.

Co tato pomoc pro vás znamená a co nemocnici přináší?
Pomoc Quadientu nám výrazně usnadnila život, systém nám šetří desítky hodin namáhavé práce, bezchybně rozepíše směny a umožní najít nejvíce odpočatého pracovníka v případě, že někdo neočekávaně nemůže přijít do své směny. Navíc systém budou požívat zdravotní sestřičky a možná jej převezmou po dobu boje s Covid i další pracoviště.

Jste plicní lékař a někteří nakažení lidé směřují právě za odborníky z vašeho oboru, protože mají dýchací potíže. Jak se dá z vašeho pohledu rozlišit tato nákaza od běžné chřipky?
Základní rozdíl je sezonní charakter onemocnění. Chřipka je onemocnění zimních měsíců, vrcholí zpravidla na přelomu ledna a února a končí v jarních měsících. Některé příznaky chřipky a Covid mohou být shodné, zejména projevy celkové únavy, bolesti kloubů a svalů, kašel. Covid je záludný především tím, že řada nemocných neprožívá nikterak intenzivní obtíže, dokonce o své nemoci ani nemusí vědět, přesto mohou tento virus dále šířit. Stejně tak nebezpečné je období několika dnů před vznikem hlavních příznaků Covid, kdy je pacient infekční pro své okolí a o své nemoci ještě neví. Zajímavý je výskyt ztráty chuti a především čichu, který prožívá asi čtvrtina nemocných na začátku infekce. Plný rozvoj Covid onemocnění je typický explozivním suchým kašlem, jen někdy s vykašláváním, silnými horečkami trvajícími několik dnů a v dalších fázích rozvojem silné dušnosti, která někdy může přijít i velmi náhle. Pacient do té doby jen s mírnou dušností tak může velmi rychle potřebovat akutní podporu dýchání včetně invazivní ventilace.

Co všechno tedy vlastně ta vážná forma koronaviru plicím a celému tělu dělá?
Jde o virovou infekci, která postihuje v podstatě celé tělo, dominantně se však projevuje zejména virovým těžkým zánětem plic, který v nejtěžších případech vede k selhání dýchání a rozvoji těžkého syndromu akutní respirační tísně dospělých. Plicní sklípky jsou nevzdušné, protože jsou vyplněny protizánětlivými buňkami a tekutinou. Pacient pak zpravidla potřebuje pomoci napojením na dýchací přístroj, který musí být velmi šetrně nastaven tak, aby nedošlo k nevratnému poškození plic. Velmi přínosné je ventilování pacientů v poloze na břiše, kdy se lépe provzdušňují nejvíce postižené zadní části plic.

Covid-19 poškozuje dýchací ústrojí a mezi zvlášť ohrožené patří právě lidé s chronickými nemocemi plic. Kolik lidí s podezřením na nákazu jste už musel vyšetřit?
V době Covid epidemie je nutné každého pacienta přicházejícího do ambulance považovat za potenciálně infekčního. Chybějící příznaky Covid nás nemohou zcela uklidnit, pacient může již šířit infekci, aniž by o své nemoci věděl. V naší akutní ambulanci vyšetřujeme pacienty, kteří naši neodkladnou péči potřebují, proto je náš personál vybaven náležitými ochrannými pomůckami. Pokud pacient potřebuje náročnější ambulantní vyšetření nebo hospitalizaci, musíme mu provést stěr na vyloučení Covid infekce a pak jej teprve můžeme podrobně vyšetřit.

Můžete jako plicní lékaři pacienty s podezřením na koronavirus, kteří mají kašel a zadýchávají se, poslat na testy bez doporučení praktiků či hygienické stanice? Pokud vím obvyklé to nebylo.
Ano, plicní lékaři mohou již zcela samostatně sami indikovat vyšetření na Covid infekci.

Když se u člověka vážnější forma nákazy objeví a on má ještě nějaké další potíže, jako třeba astma a další podobná onemocnění, jak se v těchto případech z pohledu plicního lékaře postupuje?
Pacienti s Covid aktuálně na naší klinice nejsou, nemohu tedy z vlastní zkušenosti o této otázce hovořit. Nicméně světová i česká doporučení pro léčbu Covid doporučují postupovat tak, abychom nezanedbali léčbu chronických onemocnění. Konkrétně u plicních pacientů podáváme stejné léky, jako by Covid neměl, pouze v případě, že je potřeba podávat kortikoidy, léky, které používáme ke zklidnění silného zánětu průdušek u zhoršeného astmatu či chronické obstrukční plicní nemoci, podáváme co nejkratší dobu a ve snížených dávkách.

Součástí je používání již zmíněné plicní ventilace. Mohl byste laikovi vysvětlit, jak toto zařízení funguje a jak ho aktuálně u vás v nemocnici využíváte?
Plicní ventilátor je používán k tak zvané „invazivní plicní ventilaci“. Jde o postup, kdy je pacient uveden do umělého spánku a poté je mu zavedena do dýchacích cest trubička, která se napojí na ventilační přístroj. Ten dokáže přemostit kritické období, kdy nemoc pacienta natolik vyčerpá, že již nemůže sám dýchat kvůli unaveným svalům, nebo poškozením plicní tkáně nemocí. Aktuálně jsou v nemocnice na dýchací podpoře kvůli Covid onemocnění tři pacienti.

Existuje nějaké časové omezení, jak dlouho na ní může nemocný zůstat připojen?
Lékaři se snaží období umělé plicní ventilace zkrátit na nejmenší možnou dobu léčbou základního onemocnění, které k selhání dýchání vedlo. U nemoci Covid zatím nemáme přesvědčivý lék proti tomuto viru, ačkoliv studie s remdesivirem vypadají spíše příznivě. Jakmile se stav pacienta začne zlepšovat, zahájí lékaři program odvykání od ventilátoru, kdy pacienta začnou navykat na postupné vlastní dýchání. Jakmile se zlepší postižení plic a pacient začne dýchat zcela sám, je možné umělou plicní ventilaci ukončit.

Máte dostatek ochranných prostředků? Co konkrétně při práci používáte?
Naše nemocnice má v této době již dostatečný počet ochranných prostředků. V našich podmínkách používáme předepsané pomůcky zajišťující bezpečí pro personál v riziku Covid virové infekce. Jde o jednorázový plášť, dvoje rukavice, těsné brýle a štít, čepice. Naprosto zásadní je použití kvalitního respirátoru nejméně třídy FFP2, který ochrání dýchací cesty před vdechnutím virových částic při péči u lůžka pacienta.

Musíte se například denně oblékat do ochranných prostředků. Jak náročné je v takovém obleku pracovat?
Péče v ochranných pomůckách je extrémně náročná. Je vám za chvíli horko, při námaze se přes respirátor se špatně dýchá. Snažíme se měnit pomůcky po dvou hodinách, kdy začne klesat účinnost jednorázového respirátoru. Ty dvě hodiny se snažíme maximálně využít, musíte si dobře naplánovat svoji práci tak, aby se vše, co potřebujete, dalo stihnout. Po dvou hodinách se střídá tým, do infekční zóny vstoupí nové osazenstvo, infekční tým opouští zónu Covid zvláštním východem, kde pod dozorem studentů medicíny probíhá odstrojení ochranných pomůcek, tak aby se nikdo nechtěně nekontaminoval. Zde nám studenti medicíny velmi pomáhají, proškolili je kolegové z Kliniky infekčních nemocí a z Armády ČR. Vložili jsme v podstatě naše bezpečí do rukou našich mediků.

Domníváte se, že běžné nošení roušek je nezbytné?
Nošení roušek se ukazuje jako velmi efektivní nástroj ke kontrole šíření infekce Covid. Český příklad tak může posloužit ostatním zemím jako dobrý nástroj na omezení komunitního přenosu virové infekce jako je Covid. Slogan „Moje rouška je tvoje bezpečí a tvoje rouška je moje bezpečí“ skutečně platí. Budeme si muset na nošení roušek zvyknout na delší dobu, stejně tak na trvalou přítomnost viru v populaci, takže bude do doby objevu vakcíny, nebo účinného léku stále určitý počet nemocných lidí s Covid doma nebo v nemocnici. Zřejmě na dlouhou dobu budeme muset chránit rouškami nejzranitelnější část populace, seniory a chronicky nemocné.

Myslíte si, že třeba cvičení, procházky v přírodě či pravidelné větrání doma může přispět k posílení imunity?
Lze jednoznačně doporučit pravidelnou fyzickou aktivitu ideálně venku, ale současně se vyhýbat kontaktu s ostatními. Naštěstí v hradeckých lesích je místa dost a dá se jít na vycházku či si jít zaběhat, aniž byste potkali větší počet lidí. Mimo jiné se ukazuje dostatek vitamínu D jako ochranný faktor před virovou infekcí, proto bychom se pohybu venku neměli vyvarovat, naopak se přiměřeně exponovat slunečním paprskům.

Má se v současné době člověk znepokojovat a bát, nebo má dodržovat všechna různá preventivní opatření a čekat, co se stane? Třeba vyvinutí nějakého účinného léku.
Není třeba se každý den strachovat, je nutné se smířit se současnou situací a najít si způsob, jak s faktem přítomnosti epidemie Covid žít. Bude tu s námi do doby rozšíření možnosti očkování nebo vzniku účinného léku. Neměli bychom zcela rezignovat na společenské aktivity, je však nutné přijmout obecná doporučení zvýšené hygieny, nošení roušek a dodržení bezpečného odstupu od ostatních. Vývoj epidemie v dalších týdnech ukáže, zda jsme dosáhli stavu rovnováhy, kdy se nemoc nebude v populaci příliš šířit i po otevření škol, obchodů a oživení průmyslu. Zdravotní systém je schopen bezpečně obstarat až tisíc hospitalizovaných pacientů s Covid, aniž by utrpěla ostatní zdravotní péče. Nás nyní čeká nelehký úkol postupně restartovat zdravotní systém tak, abychom se cítili bezpečně a obsloužili dobře všechny skupiny pacientů.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula nedávno řekl, že pokud se podaří ochránit rizikové skupiny, měla by velká část zdravé populace nemoc Covid-19 prodělat nebo se s ní setkat. Názory na tak zvanou promořenost společnosti se však různí. Jak to vidíte vy?
Můj postoj k promoření je zatím rezervovaný, studie z okolních zemí ukazují, že se i v zemích s vysokým výskytem Covid nemusí nakazit podstatná část populace. Koncept získání stádní imunity tak nemusí být správný, nebo bychom k němu mohli dospět až za hodně dlouhou dobu. Spíše věřím, že Covid zvládneme dříve objevem vakcíny či účinné léčby.

Jak moc se u vás na oddělení změnila za poslední týdny atmosféra? Jsou lékaři a sestry vytíženější než za běžného stavu? Nejsou už z toho všeho unaveni?
Ačkoliv je práce na expektačním oddělení velmi namáhavá, naše oddělení každý den přijme, zaléčí a propustí až 15 akutních pacientů během 24 hodin, nálada je v týmu dobrá. Lidé si teď více pomáhají, jsou ohleduplní a ochotní. Začínáme se více obávat o osudy našich chronických ambulantních pacientů, se kterými jsme v kontaktu převážně telefonicky a všichni si přejeme, abychom se brzy vrátili k běžnému modelu péče o respirační nemoci v našem regionu.

Zaslouží si v současné nelehké době vaši kolegové uznání a poděkování za obětavost, nebo „jen“ vykonávají svoji práci?
Náš tým je prostě skvělý. Pro každého z nás je to nová situace, na kterou nikdo z nás nebyl školen a v dohledné historii nemá srovnání. Pandemie takového rozsahu na našem území proběhla před 100 lety, generace našich předchůdců nic podobného nezažily. Přesto všichni odvádí excelentní práci a můžeme být právem pyšní na naše lékaře, sestřičky, sanitáře a další pomocný personál jako jsou paní z kuchyňky, uklízečky, techniky. Každý z nich podstupuje riziko, že se při kontaktu s pacientem nakazí Covid infekcí, přesto se práce nebojí, všichni jsou v podstatě hrdinové dnešní doby.

Jste nyní nepochybně vytíženým lékařem. Jak to vnímá vaše rodina?
Bez zázemí milující rodiny bych nebyl schopen svoji práci vůbec vykonávat. Největší zátěž jsme prožívali v době zahájení provozu našich expektačních lůžek, kdy jsem domů chodil opravdu pozdě. Teď už je situace lepší. Rodina mě ve všem vždy podporovala, moje manželka je také lékařka, má pro moji práci pochopení. Většina starostí s běžným chodem naší domácnosti leží na jejích bedrech, máme tři děti, dům, zahradu, přesto to zvládá skvěle.

Jak se odreagováváte?
Největším relaxem je pro mě pobyt v kruhu své rodiny. Máme zahradu, dílnu, blízko do lesa, zábavu si najdeme v okolí našeho domu.

Vidíte přes dnešní situaci budoucnost optimisticky?
Hodně bude záležet na zodpovědnosti všech občanů této země. Pokud všichni pochopí, že cesta k úspěšnému zvládnutí Covid infekce vede přes dodržování určitých hygienicko-epidemiologických opatření v každodenním životě, tak máme vyhráno. Musíme všichni přiložit ruku k dílu a vydržet určitá příkoří do doby, než bude k dispozici vakcína nebo účinný lék. Nezodpovědné jednání může ohrozit nejslabší jedince naší populace – seniory a chronicky nemocné. Věřím, že začátkem příštího roku budeme mít běžně dostupnou vakcínu a nemoc Covid přestane být strašákem.

Změní útok koronaviru nějak pozitivně myšlení lidí v souladu s okřídleným úslovím, že vše zlé je pro něco dobré?
Albert Einstein prý řekl, že příležitosti se skrývají v těžkostech. Tento citát skvěle vystihuje to, co nyní prožíváme. Je dobré si uvědomit, že z každé krize můžeme vyjít posíleni a i negativní zkušenost nás může obohatit. Už nyní víme, že díky izolacím v době Covid dokáží naše děti komunikovat s učiteli při videotelekonferencích, elektronické nástroje nám pomáhají hledat pacienty v kontaktu s nebezpečnou infekcí, schopné univerzitní týmy dokázaly vyrobit opakovaně použitelné kvalitní respirátory, dokonce vytvořily z dostupných součástek ventilátor do nemocnice. Síla naší země se skrývá ve schopnosti si v době krize pomoci, přemýšlet inovativně, kreativně a upravit dočasně svoje zvyky ve prospěch celku tak, abychom nebezpečnou epidemii zvládli.

Co byste rád jako lékař i běžný občan vzkázal Hradečákům?
Žijeme nyní sice v pohnuté době, ale v krásném městě, s dostupností přírody v našem okolí, lidé jsou tu pracovití, ochotní si pomoci. Jistě vše dobře zvládneme. Hradečákům přeji pevné zdraví, hodně štěstí a vítězství HC Mountfieldu v příštím ročníku Extraligy.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Ondřej Littera