Želatinová díla sochařky ovládá světlo, snímky fotografky působí sochařsky

Obě autorky jsou z východních Čech. Hradecká rodačka Samohrdová, která v současné době žije v Žehuni, je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru proslulého sochaře Karla Nepraše. V Hradci Králové má několik realizací. Na Malém náměstí společně s Janem Pospíšilem realizovala Sluneční hodiny a Mapu města. Za Sluneční hodiny obdrželi evropskou cenu. „Tato univerzální sochařka se vždy vyjadřovala nejen prostřednictvím figury, ale také nehmotných materiálů a předmětů, které nejsou trvalé a věčné,“ uvedla kurátorka expozice Martina Vítková.

Ve Škroupovce vystavené práce jsou průsvitně průhledné, plné světla a mají asociovat vzpomínky. Součástí expozice je také socha vytvořená z téměř nehmotného materiálu, kterým je želatina. Podle kurátorky je to pro tvorbu náročný, ale vděčný živočišný materiál, protože se dá prosvítit. Samohrdová, jak sama řekla, se s tímto materiálem dostala do kontaktu při restaurování rámů obrazů.

„Zjistila jsem, že je velmi zajímavý a dají se s ním dělat krásné věci. Jeho krása spočívá v kombinaci se světlem a také v tom, že se ztrácí. I v té pomíjivosti je však kus poezie. Vystavená postava je vzpomínka na mé dětství, jsem to vlastně já viděná očima svých vlastních dětí, které byly modelem,“ sdělila sochařka, jejímiž objekty prostupuje světlo, které umocňuje jejich působivost. Druhá vystavující, pardubická rodačka Alžběta Kopecká, žije v Rybníku u České Třebové,

Vystudovala Institut tvůrčí fotografie v Opavě, ale fotografovala už v raném mládí, protože blízkým přítelem rodiny je známý fotograf Bohdan Holomíček. Ve svých dokumentárních cyklech zachytila život undergroundové ikony a českého disentu Ivana Martina Jirouse, sochaře Libora Krejcara nebo svého tatínka Josefa Procházku. „Na výstavě si pro téma Ethery zvolila vodu, která je pro náš život v mnoha ohledech důležitá, například nám bere část tíže, dovoluje nám vznášet se a nedotýkat se země,“ nastínila kurátorka. Autorka sérií velmi působivých snímků, kde se chodí po vodě, zachycujících pohyb rukou, nohou i prsou, vytváří živoucí sochy plné štěstí a radosti s tím, že fotografie působí velmi sochařsky.

„K narozeninám jsem dostala speciální fotoaparát, kterým se dá fotit ve vodě. Všechno, co lze na této výstavě vidět, bylo vytvořeno takříkajíc naslepo. Někdy se už ani nepotápím, jen fotoaparát dám pod hladinu a fotím. Je to pro mě vždy velké překvapení, jak pak voda vypadá na mých fotografiích. Některé snímky focené v moři jsou barevně i celým tónem téměř identické s těmi, které vznikly v našich vodách. Voda je pro mě pojivý materiál,“ vysvětlila fotografka Kopecká. Výstava Ethery, která určitě stojí za vidění, potrvá v Galerii Škroupovka do středy 6. března.

Hynek Šnajdar
hynek@salonkyhk.cz
Foto: Hynek Šnajdar