Znáte původ a význam tradičních velikonočních zvyků?

Barvení vajíček
Nabarvená a ozdobená vajíčka jsou v dnešní době vnímána především jako odměna pro koledníky, ale i jako krásná velikonoční dekorace. Vejce už od dávných časů symbolizuje nový život nebo znovuzrození. Přestože se vajíčka nejspíš barvila již ve starověkém Egyptě, první písemně doložené zmínky o tomto zvyku se datují až do závěru 13. století našeho letopočtu. I když je malování vajec krásný obyčej praktikovaný o Velikonocích, s křesťanskou tradicí však nijak nesouvisí. Důvod pro vaření a barvení vajíček byl v dávné minulosti ryze praktický. Před Velikonocemi lidé nesměli 40 dní jíst maso a ani vajíčka a pokud měli doma slepice, tak přemýšleli, co dělat s takovým množstvím nespotřebovaných vajec. A tak je začali vařit a barvit, aby jim vejce vydržela a podle barvy poznali rozlišovali dny či týdny, kdy je slepice snesly.

Pletení pomlázky
Pomlázka ve své tradiční podobě je svazkem vrbových proutků, kterými je možné šlehat dívky i ženy. Šleháním se pomyslně předává mladost a svěžest obsažená ve vrbových proutcích. Děvčata se šlehají, aby jim vydrželo mládí, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok. Dříve hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby brzy měla telátko, ale i ovocné stromy, aby se probudily ze zimního spánku. V některých krajích dostávají vdané ženy pomlázkou proto, aby nebyly drzé a neodmlouvaly.

Velikonoční beránek
I tento symbol dnešních Velikonoc byl rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé oblasti po všech březích Středozemního moře, kde pastevci měli po tisíce let své důležité místo ve společnosti. Židovský Bůh je označován za pastýře a věřící za ovečky. V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího beránka, tedy Ježíše Krista. Křesťané také vidí spojení s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek porážel na památku vděku za vyvedení Izraele z egyptského otroctví.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
Foto: Pixabay.com